Súkromné neresti

Filmařsky poměrně průměrný životopisný snímek, jehož vliv na diváka stojí a padá s otázkou, zda a jestli vás jméno Howard Stern nějak zasáhlo či ne. Za sebe říkám že jsem o něm měl jisté povědomí, ale spíše jen jako o jménu než abych někdy opravdu slyšel jeho rádiovou show. Některé vtípky byly celkem povedené, ale já celou dobu čekal na až se něco stane, něco přijde, až se to pořádně rozjede. A ono nic. Celá stopáž filmu působí jako příprava na něco co nepřijde. Ve výsledku mě tedy Stern a jeho osobní kult nijak neoslovil a to ani v negativním ani v pozitivním smyslu. Prostě prošel kolem. (30.07.2009)

"Hodil som granát na školskú budovu a zabil prinajmenšom dvesto detí..." Autobiografický film o najväčšom hoväde v obore rozhlasového moderátorstva svojej doby - Howardovi Sternovi. To jest Private Parts. Prešpikované hláškami, slovnými hračkami, primitívnym humorom a inými škandalóznosťami (napr. odstavec 2 a zákaz užívania siedmich obscénnych slov a ženský orgazmus v priamom prenose), ale tento film je najviac originálny a oceniteľný tým, že obrovské množstvo hercov/nehercov hralo samých seba a to sa len tak hocikde nevidí. Charakter hlavnej postavy je vymyslený celkom dobre a je tu veľmi pekne znázornený jeho osobnostný vývin. Nuž, čo už - nikdy som v podstate veľmi nevedel, kto Howard Stern v skutočnosti je, ale na základe toho, že prijal rolu v niečom ako je toto a dokonca si to nepochybne užíval, je mi všetko jasné. (26.11.2017)

Skvelá autobiografia Howarda Sterna, ktorý je síce odporný, sebecký, poburujúci a kontroverzný grobian, ktorý mi je ale zásluhou tohto filmu neskutočne sympatický. Musím zatlieskať, lebo hoci to nebol žiaden film storočia, už som sa dlho pri filme takto neuvoľnil a nezabavil. Scéna s reproduktormi bola geniálna. Dávam 85%. (27.02.2015)

Rokenrolový DJ Howard Stern propagoval muziku většiny mých oblíbených kapel, včetně Cheap Trick a Ramones, hostoval na albu Blue Öyster Cult, a už několik desetiletí provozuje naprosto šílenou show v rádiu. Jeho humor je většinou poněkud hrubšího zrna, ale pokud máte rádi rock a osypáváte se z politické korektnosti, asi mu stejně nakonec podlehnete. Přestože zde hraje tehdy třiačtyřicetiletý Stern sám sebe (od žáka základní školy až po současnost), což nemuselo dopadnout vůbec dobře, výsledek je zdařilý. Film jsem si při jeho premiéře v kině nenechal ujít, a odcházel jsem spokojen. Je to trochu podobný zážitek jako bláznivá rocková komedie Waynův svět, ovšem s tím významným rozdílem, že tohle se opravdu stalo. I když možná ne vždy tak, jak nám to Stern servíruje. Ale kdo by při naslouchání historkám starého zbrojnoše hleděl na detaily? Zatímco Jimu Morrisonovi zbudoval solidní pomník Oliver Stone, Stern tímto filmem (natočeným podle vlastní autobiografie) buduje pomník sám sobě. (12.07.2007)

Před shlédnutím tohoto filmu jsem neměla tušení, že existuje někdo jako Howard Stern. Teď už to vím a po téměř dvou hodinách sledování jeho vlastnoručně napsaného životopisu, ve kterém hraje sám sebe, o něm nevím o moc víc. Problém je v tom, že jsem z filmu nedokázala poznat, jestli i tenhle film vzal jako jednu obrovskou srandu a nadsázku (já jsem ten hodný, všichni ostatní jsou zlí a nikdy bych neudělal nic špatného svoji ženě), nebo jestli to myslel vážně. Doufám a věřím v to první, nicméně asi se někde stala chyba, když to z filmu patrné nebylo. Těžko říct, komu to dávat za vinu, zřejmě její největší část leží na bedrech nezajímavé režisérky Betty Thomas. Mohla to být velká legrace (přestože Howardův styl humoru rozhodně není můj šálek kávy), ale zůstalo to na půli cesty, nijaké a nedotažené. (31.07.2011)