Súkromné neresti

Proměnlivo. Většinu filmu jsem souhlasil s Alison, že Howard je hnusný hovado. Byly to hrozný oplzlosti a trapnosti, co si divák musel vyslechnout, a scénář v těch chvílích nikoho nešetřil a nikam nespěchal. Občas se něco podařilo, a hodně tomu pomohla filmově klasická černobílá silně kontrastní šablona - špatný-dobrý (nedaří se-daří se), a nic mezi tím. (22.12.2013)

Howard Stern, ať už je ve skutečnosti jakýkoliv a prováděl cokoliv, mi přijde více méně trapný. V rádiu bych ho ani náhodou neposlouchal. Ne proto, že by mi vadili vulgárnosti apod., ale proto, že mi to prostě přišlo o ničem a už vůbec by mě nezajímalo, co bude dál, tak jako to zajímalo posluchače, kteří ho zbožňovali, i ty, kteří ho nenáviděli, a proto měl tak velkou sledovanost. Film má sice švih, nenudí nějakou rozvleklostí, ale obsah mě nedokázal moc zaujmout. (17.10.2009)

Na začátku byl jeden poměrně dlouhý a z mého nenáročného diváckého pohledu i dosti nudný úvod. Situace se dramaticky zlepšila až postupem času při příležitosti příjemného zaměstnání mezi snoby v newyorském rádiu [dabljů ééééén bí sí]. Tam se divák dočká obzvláště pěkné konfrontace názorů a je to opravdu švanda. Bohužel švanda, která netrvá dostatečně dlouho. Z režisérského pohledu se mi to celé zdálo velmi nepodařené. Jisté sympatie k snímku lze získat snad jen prostřednictvím šíleného Howarda Sterna, o jehož existenci jsem před zhlédnutím neměl ani malinké tušení a o jehož existenci se nebudu zajímat ani po skončení. Možná filmu škodí, že je životopisný a snaží se držet jakési reality, která je pro mě jen horou tajemství. Většina scének a legrácek se mi jeví příliš přizdisráčských, proto nabývám tohoto podezření. Koukatelné to celkově tedy je, zasmát se dá párkrát taky. Životní příběh hlavního hrdiny mě zásadně nezaujal a celkově se mi to prostě jeví jako ne moc dobře zvládnutá práce. Snad až lehce hraničící s amatérismem. Těžko říct, do jaké míry je tomu tak záměrně. Přes dvě červené nepůjdu. (23.03.2015)

Když jsem to viděl prvně, řval jsem u toho smíchy! Co to kecám?? Vždycky u toho řvu smíchy. Howard Stern je nespornou ikonou americké historie, když v 80. letech začal lidem z rádií dělat ze života peklo. Jeho neotřelý styl a šarm ho přivedli až na samotný vrchol, ze kterého občas spadl na prdel, ale vždycky vyskočil a vydrápal se na něj zpátky. Jedno z nejlepších biografických zpracování, které jsem měl kdy tu ČEST spatřit. Komu se to nelíbilo ať mi políbí prďoláka. (06.05.2008)

Mě to zas tak úžasný nepřišlo. Bylo tam pár vtipných momentů (když si Howard hází s jedním chlápkem z blázince a neustále se mu strefuje do obličeje, protože blázen nepochopil co má dělat, potom slečna, která prožije orgasmus na repráku a když to nandává svýmu šéfovy v NBC) a potom ty krásné náhé slečny v jeho show, jinak jeho životní příběh mi příjde jako vulgární slátanina a člověk jako on, mohl uspět jenom v Americe, protože postavit kariéru na záchodovym humoru a vulgaritách umí každý pako. (26.07.2009)