Hoří, má panenko

"Mámo, dyť ty to nehlídáš!" aneb nestárnoucí komediální klasika, která je jednou velkou alegorií o lidské malosti, odehrávající se na pozadí hasičského plesu.... Právě ona hasičská zábava posloužila Formanovi k tomu, aby dokázal skrze filmové médium pojmenovat tak komplexní téma, jakou je právě česká národní povaha. Českou náturu zde Forman zrcadlí skrze jeden velký rafinovaný pelmel situačních gagů, plynoucích z trapasů v podobě dechovkové tancovačky, hlídání tomboly plné kuriozit, soutěž o post královny krásy, anebo požáru chalupy, které vyvolá nejedno trauma. V tomto pomyslném kolotoči trapna hraje svou neméně důležitou roli rozmanité panoptikum karikaturních postaviček, v němž každá z nich reprezentuje určitou vlastnost "čecháčkovství", jež je snad každému známa, což je podpořené i celkovou teatrálností situačního humoru a autentickými projevy ze stran herců i neherců. Tato mozaika trapnosti by však nemohla fungovat bez neméně chytrého scénáře, na němž se krom samotného Formana podílela ještě dvě filmařská esa: Jaroslav Papoušek a Ivan Passer.... To vše společně s pečlivou režijní rukou Miloše Formana tvoří dokonalé schéma toho, jak se dá z obyčejných lidských trapasů vytvořit neskutečně úsměvné dílo, které se nejenom zaslouženě zapsalo do zlatého fondu české kinematografie, ale zároveň svou výpovědní hodnotou národní charakteristiky překonalo hranice Československa.... Nejlepší český film z hlediska scénáře. (01.12.2018)

Miloš Forman vždycky dokázal vypíchnout nějaký moment, nechat ho plynout a rochnit se v jeho rozpačitosti. Prostě v inscenování trapnosti a v pozorování obyčejnosti neměl sobě rovného. Jízlivě se vyjadřuje skrze upocenou atmosféru hasičské tancovačky k několika typickým rysům české povahy, i po letech má úžasnou energii a stále zajímavý styl. Výteční neherci. Svým způsobem neskutečně pravdivé. (16.04.2018)

Scénář: Miloš Forman, Jaroslav Papoušek, Ivan Passer .. Nejklasičtější český filmový bál, jaký lze vidět. Komedie, jenž přes svoji hořkost, vzbuzuje jeden úsměv za druhým. (21.11.2005)

Spíše než komedie by snímek zasloužil označení TRAGIKOMEDIE! Člověk se během snímku neustále směje, ale zároveň mu běhá mráz po zádech. Formanovi se podařilo obdivuhodným způsobem vystihnout " typické čecháčkovství " . Příběh vypráví o jednom " obyčejném " českém hasičském bálu, netradiční soutěži královny krásy, nemůže chybět tombola a ve finále jsme svědky zásahu hasičů u hořícího domu. Na první pohled obyčejné téma, ovšem film poukazuje na daleko závažnější věci. Například scéna s rozkradenou tombolou poukazuje na tehdejší situaci, zda-li se komunisté mají omluvit veřejnosti, za zločiny spáchané v 50 letech ( kolektivizace)! Dyť to vypadá, jako by jsme to ukradli mi........jak k tomu přijdou Ti, co si losy poctivě koupili?........měli si nakrást...... Kdo si nenakradl, musí to chápat tak, že nic nevyhrál..... Co udělat s lidma, kteří si nakradli, ale losy si nekoupili! Z těchto vět běhá mráz po zádech a chce se brečet... Velikost tohoto snímku spočívá i ve faktu, že obstojí i dnes v této době, přestože my ( mladší generace) jsme nezažili tu dobu a nevidíme tolik podrobných souvislostí a odkazů na tehdejší situaci. Co musím vyzdvihnout, to jsou opravdu výborné herecké výkony z větší části neherců, jejich civilní projev hraní snímku jednoznačně pomáhá, dále jsou to výtečné dialogy ( na to, že převážná část z nich se tvořila až přímo " na place " obdivuhodné ), dále je to vynikající kamera Miroslava Ondříčka, výborně zvolená hudba Karlem Marešem o režii mistra Miloše Formana netřeba dalšího komentáře. p.s. scéna, kdy děda zoufale sleduje svůj hořící barák a vrchní si " půjčuje " jeho stůl, staví ho a následně prodává pití, byla jednou z nejmustnějších, co jsem zažil, abych následně propukl v nekontrolovatelný smích při dialogu: dědo, není vám zima? Dejte ho blíž k ohni a odnáší dědu i se židlí blíže k hořícímu baráku. (22.06.2009)

Hoří, má panenko považujem za vyvrcholenie Formanovej domácej tvorby. Nielen preto, že na ňom spolupracoval s Papouškom, Passerom a Ondříčkom a účinkovala v ňom celá plejáda Formanovských nehercov, ale aj preto, že v ňom vyvrcholila komediálna trpkosť a karikovanie ľudských nedostatkov, ktoré bolo pokračovaním línie započatej Černým Petrom a pokračujúcej Láskami jedné plavovlásky a ktoré miestami prechádzalo až do absurdného ladenia.. Pritom film ani zďaleka nepovažujem za protičeský alebo protihasičský, ako mu bolo vyčítané. Je karikatúrou a ako taký nutne musí zveličovať, aby videli aj tí, ktorí by si za bežných okolností nič nevšimli. Z rovnakého dôvodu odmietam aj výčitky na údajne "prehrávajúcich" nehercov. Na Hoří, má panenko skrátka nedám dopustiť a kedykoľvek si rád zopakujem dobrý pocit z jeho zhliadnutia. (12.06.2011)