Kríž cti

Až na ne moc dobře sestříhanou akčnější scénu na skále v úvodu se jedná o velice příjemné válečné drama, které je o to lepší díky faktu, že tam ani tak o válku nejde. Filmu dominuje pěkná výprava, takřka dobrodružná atmosféra a jednoduché, dalo by se říct až minimalistické ztvárnění. Hvězdu navíc za to, že zde nejsou Němci vykresleni jako ti nutně zlí. (13.02.2015)

Zážitek popisující názor k filmu je dle skutečné události! Mám rád druhou světovou válku ve všech možných podáních. Z kladných reakcí jsem si vybral netypické norskošvédské drama o dvou skupinkách nepřátel, kterým se stane společným útočištěm jedna chatka uprostřed nicoty v Norsku. Sestřelili se navzájem, tak trpí a začíná neuvěřitelně válečné NIC! Nuda, kterou jsou už dlouho nezažil. Tupé postavy bez špetky charisma, atmosféra naprosto nezajímavá a především absolutně nicotné dialogy, které potvrzuji absurditu, celého zpracování, jinak zajímavého tématu. Největším kladem pro mě jsou závěrečné titulky, které říkají, co se stalo se skutečnými vojáky po jejich skutečném prožitku. Tak by to klidně stačilo! (20.08.2013)

Válečný film nemusí být jen o megalomanských bojových scénách, výbuších nebo tun prázdných nábojnic. Film Into the White je toho krásným důkazem, že i za malý peníz se dá natočit válečný příběh, který svojí poutavostí zaujme ve všech ohledech. Zaprve je to krajina. Zasněžené kopce Norska jsou překrásné, dokáží být ale zatraceně kruté. Film ale stojí na vzájemném soužití třech Němců a dvou Angličanů, kteří se navzájem sestřelili. Jejich vztah se z prvotní nenávisti a uvědomnění, že válčí proti sobě, stává něčím osobnějším, co je nad jejich posláním ve válce. Uvědomují si, že jsou jen lidé, kteří vykonávají rozkazy druhých. Zrodí se tak vztah, který přetrvá doživotně. Já jsem od toho nic moc extra nečekal a dostal jsem naprostou bombu, která se mi vryla do paměti. Navíc herecké výkony jsou naprosto přesvědčivé. Pro mě jednoznačně za pět. (07.04.2013)

Komorní drama z dob druhé světové války, které dává jasně najevo, co si o válce jako takové myslí. V hlavní roli: dřevěný lovecký srub, dva Angličané, tři Němci a nevlídné počasí zasněžených norských hor. Nejprve rivalita a strach z nepřítele, následně málo pravděpodobný náznak přátelství. Žádné „ti dobří“ a „ti špatní“, ale prostě jen setkání člověka s člověkem, který není vždy jen ve válečné pohotovosti. Konverzační kousek své kvality jistě má, herecké výkony jsou velmi solidní, dialogy nabízí mnoho úsměvných situací, ale emočně mě tenhle kousek prakticky minul a na vlaštovku ze Skandinávie je trochu moc „bez koulí“. (04.03.2013)

Tak tahle Norsko - Švédská laskonka mi fakt sedla. Pokud platí ,, jak na nový rok, tak po celý rok" tak se mám na co těšit! Snímek nás zavádí válečného Norska roku 1940. Anglie se snaží z důvodu přístupu k nerostným zdrojům i strategické pozici Norska zabránit Němcům v okupaci. Kdesi nad bílými pláněmi se odehraje souboj Heinkelu 111 s britskou stíhačkou Blacburn Skua od Fleet Air Arm (nedaleko Grotli). Osud tomu chce, že se po dni stráveném v pustině sejde v opuštěné lovecké chatě na úbočí hor německá osádka s dvoučlennou briskou osádkou královského námořnictva. (Stíhač Heinkel sestřelil, ale palubní střelci Heinkelu během boje těžce poškodí i stíhačku....) Rozhodně se nejedná o žádné přátelské setkání a situace je velmi často hrocena až do krajnosti díky zejména britské neústupnosti u které jsem se opravdu bavil. Všichni herci byly zvoleni dokonale. Ať už se jednalo o Skopčáky či o Brity. Je neuvěřitelné, jaké neskutečné příběhy dokáže rozehrát osud s pěti muži, opuštěnou chatou a několikadenní vichřicí za dveřmi... Ve chvíli kdy jde o kejhák, ztrácí barva uniforem smysl i důvody té či oné strany k nenávisti nepřátelství. Příběh je o to zajímavější, že byl inspirován skutečnou událostí ! Čtyři hvězdy bez debat. Milovníkům válečných filmů doporučuji rozhodně vidět. A vsadím se že si vzpomenete na Oázu (1972). * * * * * -------- PS. Skuteční letci se jmenovali Richard T. Partridges a Horst Schopis. (02.01.2013)