Réžia:
Paul Thomas AndersonScenár:
Paul Thomas AndersonKamera:
Mihai Malaimare Jr.Hudba:
Jonny GreenwoodHrajú:
Joaquin Phoenix, Philip Seymour Hoffman, Amy Adams, Laura Dern, Ambyr Childers, Rami Malek, Jesse Plemons, Kevin J. O'Connor, Christopher Evan Welch (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
USA, začiatok 50. rokov. Freddie Quell bojuje so svojou traumou z vojny a pomáha si pri tom výdatnými dávkami vlastnoručne vyrobeného alkoholu. Prepadá sa stále hlbšie a hlbšie, keď sa jedného dňa náhodou stretne s charizmatickým Lancastrom Doddom, ktorý sa so svojou manželkou a skupinkou oddaných prívržencov práve chystá v New Yorku predstaviť svetu nové učenie. Lancaster Dodd, prezývaný "Majster" sa rozhodne Freddieho "liečiť" podľa vlastnej teórie. Film bol voľne inšpirovaný postavou zakladateľa scientológie L. Rona Hubbarda. (STV)
(viac)Videá (12)
Recenzie (488)
Strašně zajímavé. Už od první minuty, od prvního záběru, první hudby jsem tušil, že to nebude jenom běžný film z americké produkce. Výborná, místy ponurá hudba, ale hlavně herecké výkony, to je zcela nepochybně tím největším kladem tohoto filmu. I když mám Amy rád, tak veškerou pozornost na sebe strhávají dva hlavní mužští herečtí představitelé. Philip v roli Mistra a hlavně Jaquin, jehož Freddie Quell podává opravdu fenomenální výkon a jestli za tohle nevyhrál Oscara, považuji to za velmi těžký zločin ! Jejich vztah, jejich rozhovory a hlavně ten na lodi, to bylo něco, co jsem už hodně dlouho neviděl. Mistr není rozhodně obyčejný snímek a určitě se nebude líbit každému, na mě však udělal opravdu velmi silný dojem, který ještě zintenzivnil, po posledních pěti minutách, které mě opravdu dostaly. Paule, jen tak dál! ()
Čím by byl pastýř bez svých oveček? Ničím a nebo jen další ovcí? A čím by byla ovce bez svého pastýře? Ničím i vším, ztracená ve víře.. Inspirace? První návrhy There Will Be Blood, zakladatel scientologie L. Ron Hubbard, novela V. od Thomase Pynchona, život Johna Steinbecka a opilecké historky Jasona Robardse ze služby u námořnictva. Témata? Existenciální problémy veteránů v poválečné Americe, toxický vztah mystiků a jejich bloudících žáků, tuhý lidský boj s osamělostí a animální povahou a snad i love story. Od Andersona těžký osobitý koktejl, který svou minimální snahou o koherenci donutí některé diváky zúžit své vnímání jen na finále herecké extraligy. Mistr Hoffman se stal vicemistrem, jeho barman, vojáček a pijan etanolu z torpéd Phoenix pak suverénním mistrem. Ten střet spíše klasického herectví první poloviny století a fyzického výkonu ala Brando patřící polovině druhé byl úchvatný a nesl sebou i další téma v podobě jakési cesty amerického mužství skrz tyhle dvě periody. „You're the bravest girl I've ever met. Now stick it back in, it fell out..“ ()
Ťažko obsiahnuteľný snímok pohybujúci sa na hrane bolestnej nudy je našťastie zachránený báječným Phoenixovým výkonom. Jeho Freddie s uškľabkom v tvári a démonmi v hlave podporenými vlastnoručne miešaným chľastom je typickou postavou povojnovej traumy. Filmu však chýba jasnejšie uchopenie diváka a takto sa len utápa v znekľudňujúcom filozofickom svete sektárstva. ()
Master má určitě své kouzlo plné hledání dominantně-mystické touhy vést "své lidi" skrze osvícení o "zbytečnosti emoci, které z nás dělají zvířata, která nejsme" až po "podobnost se Scientologií". Herecky pochopitelně vyšší dívčí, ale chladná, příliš chladná. V tomhle mi film připomněl There will be blood, které mě prostě emočně minulo. Je pěkné vidět, jak Master reaguje na otázky, jak reaguje na nejednoznačnost nebo protiřečení vlastního díla, ale když to vše sečtu, nechám výkony a technickou kvalitu stranou, tak ten film prostě není tak velký, jak se snaží tvářit. Zajímavé je sledovat, jak se filmem prolínají snové pasáže, které vlastně člověku docházejí až zpětně. A ano, je tu hromada zajímavých aspektů, kontrastů, ale ty nedělají hluboký film. Jsou tu naťuknutí, možná i otázky, ale není tu vedený dialog/monolog, není tu ten konečný pocit, který by s člověkem pohnul a zanechal v něm víc. Tento obsah cítím jen v závěrečném rozhovoru hlavních postav o tématu "jsi první, kdo nepotřebuje mistra?", ale přes chytrost této věty pro mě představuje ukázku "bezvýchodnosti" tématu, kterou si sám film stanovuje. A to je škoda. PS: perfektní scéna s "...jakou barvu mají mé oči? " ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (16)
- Film je již pátou spoluprací Paula Thomase Andersona a Philipa Seymoura Hoffmana. Vedle filmu Až na krev (2007) společně pracovali na všech Andersonových celovečerních filmech. Současně jde již o třetí film, kde spolu hrají Amy Adams a Philip Seymour Hoffman. Dříve si zahráli společně ve filmech Soukromá válka pana Wilsona (2007) a Pochyby (2008). (Itar)
- Paul Thomas Anderson prohlásil, že zásadní vliv na jeho inspiraci při natáčení na něj měl film Let There Be Light (1946). (Dr Lizal)
Poslední film u kterého spojil režisér Paul Thomas Anderson spolupráci s hercem Philipem Seymourem Hoffmanem a zároveň první film u kterého jí spojil s hercem Joaquinem Phoenixem je Mistr. A jak už to tak bývá tak si PTA zvolil velmi zajímavé a zároveň obtížné zpracovatelné téma, v tomhle případě konkrétně nejenom vyrovnání se s post-traumatickým stresovým syndromem ale zároveň je to též film o fungování podivného kultu, který velmi připomíná scientologickou církev. Krom těchto dvou zásadních motivů je ale film také plný zajímavých myšlenek a zároveň jde o film u kterého si spousta věcí může divák přeložit po svém. A to především co se důvodů chování hlavních charakterů. Mistr se mi osobně nedostal pod kůži, přesto se mu u mně podařilo vyvolat jisté pocity. Byli to ale spíše pocity mrazivosti a stojím si za tím, že je Mistr velmi náročný film a není to film, který pouštět za každého počasí respektive každé nálady. Není to ani ideální film na hezký společný večer a především je to hlavně film ohromující svou audiovizuální stránkou než, že by šlo o zásadní filmový milník, který je nutno povinně sledovat každý čtvrtrok pokud to s filmy myslí vážně. V rámci hierarchie předchozích filmů Paula Thomase Andersona- Gambler, Hříšné noci, Magnolia, Opilí láskou, Až na krev, Mistr- Vnímám Mistra jako lehký pokles oproti všem filmům, které Paul Thomas Anderson vytvořil od Hříšných nocí, přesto je to ale úpadek velmi nízký (ten hlubší přišel až o 2 roky později v podobě Skryté vady). Především zde pořád je silný Andersonův tvůrčí rukopis, ohledně scénáře mám oproti skoro všem Andersonovým filmům lehké výtky ale pořád jsou to výtky především o tom, že mě Mistr oproti předchozím Andersonovým filmům nechává vlastně chladným. Po audiovizuální stránce jinak není moc co vytýkat, i co se týče vizuálu mi v rámci filmografie PTA přišlo, že nejde o tak vrcholnou úroveň, zvláště pokud si člověk vzpomene na Až na krev nebo Magnolii. Je to prostě film, který se může jenom obdivovat, protože je z filmařského hlediska pořád povedený. Ale nemůžu zároveň říct, že bych si Mistra užil jako divák a že bych se někdy dostal do jeho nitra či postav i přesto, že Phoenix a Hoffman ze sebe dostávají všechno. Právě oni dávají celkovým kvalitám Mistra hodně a jednomu z nich, konkrétně Phoenixovi to potvrzuje status jednoho z nejlepších herců současnosti. To samé ovšem pochopitelně nejde říct o Hoffmanovi, který nás předčasně opustil a dost možná podle jistých teorií právě kvůli velmi negativním reakcím Scientologické církve na to jak Hoffman ztvárnil vůdce sekty, která víceméně zrcadlí právě tuto církev. Těžké teorie ovšem v tomhle případě stranou a ještě jednou vzpomenout na to, že byl Philip Seymour Hoffman herecký talent kvůli jehož smrtí bude teď vždy něco respektive někdo ve filmech Paula Thomase Andersona chybět. V kostce řečeno je Mistr hodně super. Phoenix potvrzuje, že je jedním z nejlepších herců současnosti, stejně tak se tu neskutečně vyřádil i Philip Seymour Hoffman (u kterého už status jednoho z nejlepších herců současnosti bohužel platit nemůže), také Amy Adams a vlastně i všichni ostatní hrajou fakt dobře. Krásně to vypadá a Phoenix dokáže během jediné scény předvést 6 různých emocí v obličeji za pouhých několik vteřin a předvádí téměř nejlepší výkon ve své kariéře. Zároveň jsem měl ale celou dobu pocit, že se mi Anderson mohl jako scénárista a zároveň režisér v audiovizuálu i příběhu dostat více do duše a mohl jsem tak soucítit s Phoenixovou postavou i přesto jak těžce uchopitelná je, to se ale úplně nepodařilo. Spíše než film, který jsem si užil a nemohl jsem u něj dýchat je to film, který jsem mohl z filmařské stránky naprosto obdivovat a cenit jak krásně vypadá a jak Phoenix s Hoffmanem herecky řádí. I to ale není málo. PTA má sice na kontě lepší filmy, přesto je ale Mistr pořád v rámci jeho filmografie dostatečně výrazný...... () (menej) (viac)