Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Jan KlusákHrajú:
Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Josef Koudelka BergsteinObsahy(1)
V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (172)
Vražda v Saloním coupé je po všech stránkách dokonalá hra s výstižnými a užasně vtipnými scénami ale nemůžu dát plný počet hvězdiček,neboť spousta ne-li většina vtipů již byla použita ve filmu Rozpuštěný a Vypuštěný a hra dalo by se říct z tohoto filmu vychází. V žádném případě hře nemohu vytknout neoriginalitu,neboť Rozpuštěný a Vypuštěný je též od panů Smoljaka a Svěráka vlastní film. Ale,prostě to není ono.80% ()
Jeden ze slabších kusů Divadla Járy Cimrmana. Je to sice pořád lepší než Cimrman v říší hudby, ale ani zdaleka nedosahuje kvalit opravdových perel jako je například Záskok. Přitom samotné divadelní představení se opravdu povedlo. Je to prostě Cimrman, ideální oddychovka, přitom je to ale inteligentní humor, navíc ryze český. Problém je v úvodním semináři, který je zbytečně zdlouhavý, místy nudný a tak trochu nicneříkající. Ale i tak Cimrmanům ty 4* prostě dát musím. ()
Cimrmani jdou kolem mě už pár let. Občas o nich někdo (každý) mluví, občas jsou v televizi nebo ve sluchátkách v autobusu Student Agency. No a tentokrát mě navštívili v Maďarsku, kde mě k nim zavedla togaf. A já vám teda nevím... První část je za mě strašně zdlouhavá. Ano, vtipné momenty tam jsou, ale občas mi přijde, že se jim to drobet sype. Hra samotná je pak už docela fajn a postavy Bierhanzla a Hlaváčka, které znám filmu, se mi líbily. I pointa byla fajn. Jen za mě asi Cimrmani jsou druhem zábavy, na který bych se sama nikdy nekoukala/neposlouchala/nečetla. Ale ve dvou je to legrace. ()
Úvodný seminár nás zoznámi s geniálnym Cimrmanovým nápadom s odľahčeným drevom. Potom nasleduje hra – v štýle Vraždy v Orient Exprese. Tie dlhé tunely - ako stvorené na vraždu! Asistent vyšetrovateľa v oddelení Ustalovač, postup do oddelenia Vývojka. Skvelý Miloň Čepelka. „A tvoje matka?“ „Matka byla běhna, pane.“ „Poctivé řemeslo! Také jsem chtěl... Nohy si mohla uběhat!“ ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (11)
- Zdeněk Svěrák v jednom rozhovoru řekl, že prý hry jak stárnou, tak se občas objeví něco, co diváky neúmyslně rozesměje. Zdeněk Svěrák uvedl přímo příklad: „No a když ten Mayer řekne: ‚Říká každému obžalovanému Miloši, to bylo nesnesitelné,‘ tak to v publiku zašumí a to tahle věta v textu je už od premiéry.“ (mnaucz)
- Báseň Maralík se jmenovala původně Minařík. Objevil se však v divadle důstojník StB se stejným jménem a autoři název raději změnili. (Kulmon)
- Přednášku „Krádež arcivévodova šperku“ původně přednášel představitel Stevarda (např. Jaroslav Vozáb, František Petiška a další) a přednášku „Detektiv a básník“ zase původně přednášel představitel Hlaváčka (Petr Brukner nebo Miloň Čepelka). Na počátku 80. let se přednášky vyměnily do podoby, jak známe dnes, protože Stevarda hrál v 80. letech kromě Jaroslava Vozába také Václav Kotek, který moc zkušeností s přednáškami neměl, kdežto Petr Brukner s Miloněm Čepelkou již měli. (mnaucz)
Reklama