Na pochode sa vždy nespieva

Budovateľský pátos sa v slovenskom filme časom pominul, teraz bolo treba ukázať nezlomného človeka, ktorý aj za cenu osobnej tragédie, nikdy nepodľahne. Kudláčov príbeh je poctivo vystavaný, má v sebe psychologickú silu a dostatočne pútavý realistický pohľad na stavbárske prostredie tvrdých chlapov. Herecké výkony sú dobré, silnej výzve čelil Elo Romančík, ktorý potešil. (03.07.2018)

Nová vlna šedesátých let už byla za dveřmi, ale přesně na přelomu z let padesátých ještě budovatelský vliv byl po tvůrčí stránce znát. Tento slovenský film má však ve vínku jedno prvenství a tím je použitý širokoúhlý formát obrazu.  Námětově tedy stále nic nového. tentokrát však nejde jen o typický dělnický aspekt v daném slova smyslu. Tvůrci do toho všeho zakomponovali také složku psychologickou. A nedá se říct, že by to onomu ´výrobnímu´ konceptu uškodilo. Spíše naopak. Osobní tragédie v rodině jednoho dělníka dosti právě psychicky pošramotí a těžko se s tím vyrovnává. Ale ještě je tu pracovní kolektiv. Moralizační aspekt je tedy dán. Byť se musí plnit plán, i ta lidskost by měla mít své přednosti. Nelze tedy nechat trápícího se kamaráda bez povšimnutí. Snímek je tedy takový jaký je. Plný pracovní morálky, dělnické ušlechtilosti a vzoru. Ale s tou politikou se tu nijak moc nepřehání a spíše si jí v dnešní době málokdo všimne. Příběh o lidskosti odehrávající se na stavbě. A nakonec, proč ne. (28.04.2022)

Herca Ela Romancika mam rad /hlavne jeho Krystofa A. Lautnera z isteho kultoveho filmu z roku 1969/ a tuna sa predstavil v ulohe stavbyveduceho, ktoreho postihli nestastne zivotne udalost - smrt zeny a dietata. To by bolo z filmu asi vsetko, tuna vsak bohuzial prevazuju negativa. Este stale bol pritomny budovatelsky patos 50. rokov, herecke vykony dost o nicom, rezia Kudlaca je len slaby podpriemer. A film stale nevie, ci chce byt dramou /ako je to napisane oficialne/, alebo len dalsou budovatelskou agitkou. A to ja nemam rad. 30 % (31.05.2014)

Snaha a realistickejšie a ľudskejšie poňatie budovateľského filmu začiatku šesťdesiatych rokov, ale vcelku nezáživné. Emília Vášaryová nahovorená Zdenou Grúberovou - to mala ozaj taký zlý hlas? Za zmienku stojí aj postava mladučkého Ľuba Romana - tak trošku jednoduchého "ucha", ktoré chce byť stavbárom. (02.10.2009)

Osobná tragédia človeka, ktorý si volí, či naopak nevolí, ako ďalej naložiť so svojim životom. Psychológia postáv síce nie je celkom dotiahnutá, ale v rámci žánru a doby, v ktorej film vznikal, to nie je nič špecifické. Na druhej strane, nie sú postavy len čisto kladné alebo len čisto záporné. A tiež herecké výkony sú opäť na úrovni, v menších rolách je množstvo vtedy začínajúcich hercov SND. (04.05.2014)