Amélia z Montmartru

Jako první musím zmínit neuvěřitelně krásný soundtrack, který je prostě geniální. Klavírní variace Yanna Tiersena jsou nezapomenutelné stejně jako v Good Bye Lenin, ale zde jsou ještě o třídu lepší. Stejně tak jsou výborné ostatní písně hrané především na akordeon, které ve mě vždy vyvolají tu správnou optimistickou a krásnou pařížkou náladu. Celkově je Amélie naplněna až po okraj optimismem, který do mě dokáže nalít plnými doušky. Je to prostě nádhera se na takovýhle film dívat. Nedokážu ani popsat pocity, jaké jsem při jeho sledování prožíval. Jediné co vím je, že jsem byl spokojený, na všechny starosti jsem dočista zapomněl a byl jsem prostě dobře naladěný a vždy když si na Amélii vzpomenu (především díky poslouchání soundtracku) dostanu takový ten blažený úsměv a mám náladu si film znova pustit. Podotýkám že je nutné Amélii vidět v originální francouzkém jazyce, dodá mu totiž ještě větší atmosféru. Ježiš a ten soundtrack je fakt božský. (04.08.2008)

Snílci to možná (když jsou sami) nemají jednoduchý, ale jakmile se dva na stejné vlně sejdou, zažívají chvilky, o kterých se všem konzervám dnešní doby může jen zdát (vlastně možná ani to ne)... Úžasně spracovaný snímek točící se okolo mladé Amélie, která je právě ztělesnením onoho 'snílka' který zkrátka řeší každodenní problémy a zlobu dnešního světa svým originálním a osobitým způsobem. Ale o to efektivnější je potom výsledek.... Mě osobně zaujal už 'úvod' filmu (myslím tím teď sestříhané obrazy co běží při titulcích) a vypravěč provádějící diváky přes celý film. Příběh o tom jak snílci hledají štěstí mě prostě dostal :) jasných 5* (25.01.2009)

Jeden najoptimistickejších filmov vôbec. Keby sa takéto filmy natáčali viac, hneď by bol svet krajší... (17.08.2009)

Skvělý film, který vám vykouzlí úsměv na tváři. Něco tak optimistického se jen tak nevidí. (21.10.2009)

Tento snímek mohu směle označit jako jedinečný kus. Opravdu nepamatuju nic podobného a proto dávám plnou polní, i když tento "kus" není úplně z těch, které bych vyhledával a lidem typu Amélie se spíše vyhýbám, protože mi přijdou nenormální. Ale film to byl věru originální. (20.05.2010)

Mám rád divný filmy, ale tenhle mě neoslovil... (15.11.2010)

Děsivě roztomilá dívenka koná dobré skutky, kterými pomáhá všem ve svém okolí. Své vlastní lásce však (prozatím) pomoci nedokáže. Veselé abstraktní vyprávění, ve kterém dokonce i sádrový trpaslík „putuje“ po celém světě. Nevím, co tomu chybělo, že mě to moc nebavilo. Snad je Amélie až moc roztomilá, spíš „roztomilá“. (16.12.2010)

Jean-Pierre Jeunet je filmový mág a svým způsobem hračička, což se projevuje ve všech jeho filmech. Amélie z Montmartru je takový trochu vývozní artikl, který možná následně přitáhl věci neznalé k dalším Jeunetovým dílkům, jako jsou např. skvělé Delikatesy. Yann Tiersen složil k filmu hudbu, která zabrala takovým způsobem, že ji pak člověk mohl svého času zaslechnout v kdejaké kavárně, což bylo spíše na škodu věci. To však nic nemění na tom, že Amélie z Montmartru je film pohádkově podmanivý a rozhodně nezapomenutelný. (04.03.2011)

Očekávala jsem slzopudnou záležitost s maximální dávkou sentimentu a před sledováním jsem se proti obojímu vnitřně obrnila. Možná díky tomu mám z tohoto filmu hodně neurčitý pocit. Líbí se mi mozaikovité snímky – zvlášť ty z Paříže – ale z této kategorie mě Amélie oslovila nejméně. Jistě, je tu originální hra s barvami, krásná kamera a cestující trpaslík mě dokonce zlehka dojal… Jenže co z toho, když Amélie sama ve mně nedokázala vzbudit ani stín sympatie. Audrey Tatou mám v jiných filmech ráda, ale tahle divná osoba z Montmartru mě zkrátka za srdce nevzala. (01.04.2011)

Nemám slov. Tak hezký, laskavý a osobitý film už jsem dlouho neviděl. Sympatický humor, originální pointa a pochopitelně krásná hudba. Můj boudoir se po shlédnutí tohoto filmu naplnil nostalgie belle. (12.05.2011)

"Příležitosti jsou pomíjivé jako Tour de France a je třeba je využít" ... "Amélie - matka Boží všech odvržených" - pod vlivem raného zážitku pocitu odpovědnosti za dění okolo sebe "dělá všechno, co může (i v roli Zorro-mstitelky), aby urovnala cizí životy. Ale kdo se bude starat o ten její ?" Nostalgicky tónovaný film o cestě snílků moderním velkoměstem a trpaslíků po světě. Jak navíc nenechat proklouznout vlastní šance mezi prsty a zároveň neusnout v karfiólu s psím ksichtem. O dívce za sklenicí vody, o strategiích a odvaze v životě. Garmoška pro duši. (05.02.2012)

Krásnoočko v hlavní roli ženy/dívky natolik ovívané okolím, až se to rozhodne změnit... a začne přetvářet okolí. (04.04.2012)

Některé filmy nepotřebují velký děj, aby dokázaly zaujmout. A přesně mezi ně patří Amélie. Děj není valný, ale jako celek je prostě pěkný a strašně milý. Počínaje Audrey Tautou, která je pro tuhle roli, jako stvořená. Pokračujíc přes záběry nedůležitých, avšak kouzelných detailů, konče naprosto skvělou hudbou, bez níž byl film nebyl vůbec to, co v závěru je. (02.04.2013)

Sladké.. jak cumel.. až se z toho kazí zuby.. (03.10.2013)

Popravdě jsem si i přes vysoké hodnocení myslel že to bude naprostá blbost a nebyla což se divím protože zkloubení dramatu romantiky a komedie nemám moc v oblibě , ale tu se mi to líbilo , vyprávění příběhu bylo skvělé jen trochu chybělo nějáké velké dramatické zakončení které jsem i čekal kvůli toho jak se film vyvíjel a přímo si něco takového žádal jenže nic takového nebylo , ale i přesto to mělo svoje kouzlo bylo to prostě odlišné . ( 8.12.13/MAC ) (08.12.2013)

Je to kurevsky hravé. Tak hravé, až má člověk pocit, že jak Amelie, tak ten Nino jsou tak trochu autisti. A nejsou tam tak náhodou všichni? No každopádně každej tam je tak trochu zvláštní. Má to hromadu dobrejch nápadů, je to vizuální potěcha pro oči, ale při druhém skouknutí už nemám v krvi takové to nadšení, jak poprvé. Obzvlášť otravná mi přišla hudba s typickejma francouzskejma harmonikama. Váhám, zda dát aspoň 4 hvězdičky, ale nechce se mi. (25.05.2018)

Víla. Rozlévá se jí tramín po líčkách. Vonička místa, v uličkách, kde si múzy připíjí pěnami dní. Rty zakrojené do červánků, vlasy si "střihly" černou melodii. Skladatelka, s mantrou romantika, harmonií pro druhé. "Figurky limetky" vábí na karamel.  Sama suflérka, kousek po kousku nastraží, momentky lentilek, pro svého prince z nádraží. Spolu se pustí do suflé, na nároží. Chvejivě, s rozvernou plachostí ochutnávají. Lžíci za lžící, mozaiky okouzlení. Ten velký objev fantazií života. (13.07.2023)

Divny film, divna zenska, divnej svet. Ne ze by to bylo vylozene spatny, ale videt uz to nechci. (26.07.2002)

Naprosto kouzelny film o (ne)obycejne divce, ktera (ne)vedome ovlivnuje svet kolem sebe. Vice takovych filmu !! (02.06.2004)

...Nádherný zážitek... Prostě jsem se svezl na vlně vynikající kinematografie, jež neskončila na břehu, ale zůstala v paměti... Opět pro někoho možná zvláštní francouzská tvorba (ve srovnání s Vidocquem určitě lepší), pro mně kouzelně strávený večer... Doporučuji (a ne jen jednou)... (01.02.2005)