kubin.

Fantom opery je podle mě jeden z nejhezčích muzikálů všech dob (myslím divadelních). Ta hudba je opravdu překrásná a díky tomu i slušně proslavená. Převedení muzikálu na film se podle mě povedlo. Takové filmy (muzikály) jsou přece stvořeny hlavně kvůli hudbě, proto nechápu komentáře některých, kteří tvrdí, že přeci nebudou film hodnotit podle hudby, která pro něj nebyla stvořena. Já si ale myslím, že to je to hlavní, o co tu jde, a děkuji Schumacherovi, že se rozhodl tenhle film natočit. Tento muzikálový skvost se tak totiž dostane i k lidem, kteří nemají možnost zajet na Broadway. Začátek se starým zaprášeným divadlem, které se najednou proměňuje zpátky do dob své slávy se mi moc líbil. A vůbec všechna vystoupení byla dobře udělaná. Možná trošku přehnaná byla scéna na hřbitově, ale zbytek byl výborný. Ke zpěvákům a hercům nemám skoro žádné výtky. Emmy Rossum byla krásná a dobře zpívala, Raoul v podání Patricka Wilsona byl také dobrý, jenom mě trochu udivil výběr Gerarda Butlera do role Fantoma. Je sice charakterní herec a fantoma zahrál dobře, to se ale nedá říci o jeho zpěvu. Ten byl dost hrozný, ale i tak se to dalo přežít. Když to vezmu kolem a kolem, tak hudba byla božská, výprava okulahodící a herecké a pěvěcké výkony velice dobré, proto dávám 5*.

Souhlasím, že se jedná o jeden z nejlepších filmů o filmu, který na mě dýchnul skvělou atmosférou, byla k vidění krásná místa a já jsem hned dostal chuť se na film Peklo s princeznou podívat. Asi na mě leze jaro, ale po tomhle dokumentu bych chtěl být hercem v pohádkách.

Vynikající český televizní film, na kterém tato skutečnost není vůbec poznat. Plejáda výborných herců a hereckých výkonů, velice ponurá atmosféra, a jednuduše skvěle "přepsaná" kniha Arnošta Lustiga. Jenom mi tady na csfd v obsazení chybí taková osobnost, jakou je Martin Růžek , který byl ve filmu ze všech židů ten nejdůležitější.

Tento klenot patří oprávněně mezi klasiku žánru, a pro fanoušky westernu by měl být povinností. Na to jak je film starý mě překvapil zajímavou a povedenou kamerou v akčních sekvencích (vlastně zde byla jen jediná, ale za to dlouho očekávaná, a opravdu výborně zvládnutá) a také dobrým výkonem všech kakadérů (lidí i koní). John Wayne jako typický klaďas byl přesvědčivý a od doby, co se objevil na plátně, byl hlavním tahounem filmu. Ale i ostatní postavy přispěly k nezapomenutelnosti tohoto westernu. Ať už to byl věčně ožralý dobrácký doktor, nebo vtipný stále žvanící kočí (moje asi nejoblíbenější postava) atd. Všechny postavy byly důležité a sehrály svoji roli. Musím ještě znovu zmínit skvěle zvládnutou hlavní událost filmu, která byla napínavá, dobře nastříhaná a hlavně hrozně svižná a mezi westernovými honičkami také patří k tomu nejlepšímu jako film smaotný (pro srovnání si potom pustťe honičky z Winnetoua).

Konečně film, který mám chuť okomentovat, i když nevím o čem psát. Musím říct, že začátek mě trochu vyděsil a začínál jsem se bát, že nudný a tisíckrát ohraný scénář nabídne nudný nebo průměrný film. Ale naštěstí zůstalo jen u obav, a ty se rozplynuly asi po půl hodině filmu, kdy se Liam poprvé rozhodl někoho totálně zbít. Jeho způsoby jsou neobvyklé, ale mě to dostalo. Opravdu jsem mu hodně fandil. Naposledy jsem takle fandil Arnoldovi, když si v Komandu taky nevybíravě šel pro svojí dceru. Je vidět, že doba už je jiná, a zatímco Arnold byl téměř nesmrtelný (působil jako Bruce Willis v poslední Smrtonosné pasti) a okolo něj muselo všechno vybuchovat, tak Liam Neeson mě nesmírně připomínal Jamese Bourna, který na to de raději chytrostí, hbitostí a rychlýma rukama. Jenže Bryan k tomu všemu měl i obrovské odhodlání a velice nevybíravé, dost drsné způsoby, které se jen tak nevidí. Škoda, že kvůli scnénáři, který je jasně daný pouze na jeden díl, není možné natočit třeba trilogii. Liam Neeson v roli agenty Bryana by totiž podle mého byl srovnatelný s Mattem Damonem v roli Bourna. Závěrem se omlouvám za spoustu přirovnávání, ale byly to to jediné, co mě v tu chvíli napadalo.

Nejlepší němé dílo, které jsem viděl. Lepší než všechny expresionistické filmy, než všechny Chaplinovy komedie a tím pádem naprosto dokonalý film, který mě neuvěřitelně emocionálně dostal a to celé témeř bez "dialogů".

Když nepočítám jedničku, která byla filmařsky ale hlavně příběhově úplně někde jinde, tak jsem ze všech dílů Rockyho viděl pouze tento. A to proto, že podle hodnocení i názorů mnoha uživatelů by se mělo jednat o nejlepší z dalších pokračování prvního Rockyho. Ale jestli tohle byl ten nejlepší díl, tak opravdu nemám chuť vidět ty další, protože jsem nebyl moc spokojený. Pozadí studené války bylo strašně vyumělkované a ten konec, kdy komunističtí vysocí představitelé zatleskali Rockyho proslovu o tom, že každý se může změnit, byl prostě směšný. Celý film zachránil hlavně výborný trénink obou bojovníků, který byl umně sestříhaný a objevilo se zde mnoho dobrých nápadů (používání čehokoliv, co bylo dostupné na opuštěné chatě). Bohužel to nepřebilo slabý příběh a proto hodnotím jen 3 hvězdami, možná kdybych film viděl před 20 lety byl bych plný nostalgie atd. ale dnešní divák už chce vidět něco jiného.

Nesdílím názor ostatních, že Frankensteinova nevěsta je v mnohém lepší než byla jednička. Byly zde sice lepší efekty, a taky hudba, která v minulém díle tolik chyběla, ale nebylo to zdaleka tolik strašidelné a hlavně ten příběh byl naprosto stupidní. Frankensteinovo monstrum má mozek zločince, ještě na začátku filmu vesele vraždí a najednou je přátelský, naučí se mluvit, kouřit, che mít ženu atd. A konec filmu, kdy uvědomnělé monstrum nechá utéct dr. Frankensteina je opravdu hodně mimo mísu. Je to asi tím, že v té době to bylo všem jedno, nikdo se nad tím nepozastavoval a všichni byli fascinováni těmi triky a vůbec. V dnešní době to ale už bohužel na rozdíl od jedničky, která je uvěřitelnější a strašidelnější, působí dost nudně a já jsem prostě nebyl spokojený. Po filmařské stránce samozřejmě ano, ale to mi nestačí, musím k filmu přistupovat stejně jako k současným snímkům. Příběhově je to ještě větší slátanina než "proslulý" Muž se železnou maskou a proto nechápu, že jsou tady někteří z toho příběhu tak uchvácení.

Jedinou chybou na tomhle filmu bylo to, že jsem se na něj moc těšil. Trailer jsem viděl několikrát a opravdu už jsem se nemohl dočkat a tím pádem jsem čekal, že po skončení filmu si řeknu : "Tak to byl ten nejlepší film jakej jsem viděl." Jenže to se nestalo. Přesto, že mě Arofonsky dokázal nebývale vtáhnout svojí kamerou, snímající Randyho záda a stejně tak mě nadchnul i Rourke, kterého si odteď už vždycky představím jak The Rama. Přesvědčil mě hlavně tím, že dokázal utáhnout celý film, že jsem mu uvěřil všechny emoce a tím, že opravdu prožil svojí postavu tak, jak se to vidí málokdy. Líbila se mi pochopitělně i závěrečná píseň, která aspiruje na ty nejlepší pozice v mém soukromém žebříčku. Ale stejně mi to bylo málo a zdálo se mi, že ten konec přišel brzy a nesplnil moje očekávání. Jenže už ten večer jsem to všechno začínal přehodnocovat a po celém dni stráveném jenom přemýšlením o Wrestlerovi musím dát plné hodnocení a uznat, že to byl výborný zážitek, a že mě to hodně zasáhlo. Právem se film posunul mezi ty snímky, na které budu dlouho vzpomínat a které se mi vryly hluboko pod kůži a při vzpomínce na něj mě bude ještě douhou dobu příjemně mrazit. The Wrestler je film o strastech a radostech neobyčejného muže, který si vás nepochybně získá svým srdcem a láskou, ať už je to láska ke sportu, nebo dceři. Není sice dokonalý a má pár špatných vlastností, přesto mu budete přát jenom to nejlepší a budete ho obdivovat. JAKO JÁ.

Ať žije Hollywood, ať žije Zwick, který nám ho vždy servíruje tou nejvrchovatější měrou, ať žije James Newton Howard a ať žije patos, hrdinství a všechno ostatní, co patří k opravdovému velkofilmu. Příběh se dal sice očekávat a některá "překvapení" ,zvláště ke konci filmu, pro mě vůbec překvapující nebyla, ale i tak jsem si film užil. A to díky věcem, které jsou u Zwicka samozřejmostí, jako je dechberoucí kamera, dobrý casting a hlavně pravý hrdinský příběh (vzpomeňte na Posledního samuraje, nebo na hrdinství Lea na konci Krvavého diamantu).