Réžia:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Yann TiersenHrajú:
Audrey Tautou, Mathieu Kassovitz, Rufus, Jamel Debbouze, Clotilde Mollet, Isabelle Nanty, Dominique Pinon, Yolande Moreau, Maurice Bénichou, Claire Maurier (viac)Obsahy(1)
Amélia žije v parížskej štvrti Montmartre, kde pracuje ako čašníčka v miestnom bistre. Jedného dňa objaví vo svojom byte ukrytý poklad - starú škatuľu s pamiatkami na detstvo niekdajšieho nájomníka. Rozhodne sa, že mu škatuľu po rokoch doručí a zároveň zistí, že môže pomáhať zlepšovať a naprávať okolitý svet. (RTVS)
Recenzie (1 578)
Mé skromné filmové já zvysoka kašle na to, jestli je Amélie kýč nebo ne. Nádherný, originální snímek, povýšený neotřelou režií, skvělou a přesně pasující hudbou, rozkošnou Audrey Tautou a jejími plány, jak každému pomoci. Jednotlivé scény jsou ujeté, příjemně legrační, trochu bizarní a všechny okouzlující. Asi opakuji jiné komentáře, ale vážně nic jiného mě nenapadá...taková malá perla v současné kinematografii. A co je opravdu největší klad...tento snímek ve vás "něco" zanechá...a to je moc dobře. ()
Amélie je zvláštní děvče, které kráčí městem s vyplašeným nejistým pohledem v těžkých bagančatech. Jednoho dne se rozhodne změnit svět k lepšímu, což pro ni znamená psaní dopisů, seznamování lidí i vyslání otcova trpaslíka do světa. V rámci zachování světové rovnováhy taky trošku škodí a to šikanou namachrovaného zelináře. Jednou Amélie potká Nina, blouznivce slepujícího roztržené fotky a v jejích očích se ihned začnou objevovat šibalské plamínky. Rozhazuje kolem sebe indicie a Nino se vydává po horké stopě, aby odhalil totožnost neznámé obdivovatelky, která již na něj, v tomto vizuálně dokonalém snímku s poněkud utahaným úvodem, čeká za vchodovými dveřmi. ()
milý, barevný, hravý, vzdušný, chutný, pohádkový, zvučný, poetický, voňavý, čistý, naivní, emotivní, kouzelný, melancholický, skvostný, originální, omamný, optimistický, příjemný, harmonický, jedinečný, sladký, křehký, podivuhodný, roztomilý, zábavný, pozitivní, laskavý... výjimečný a prostě kráásnýý, náádhernýý... 100% ()
Po pěti letech odstupu měním razantně své hodnocení tohoto filmu. Z pěti hvězd to musím sesadit na pouhé tři. Ono to, jak film ukazuje samé pěkné věci je hrozně zavádějící a strašně prvoplánové. Když se na to člověk koukne z nadhledu (a s odstupem, který jsem také potřeboval), zjistí, že za tou pěknou fasádou, těmi nádhernými obrázky vlastně až tolik není... A že to na spousta místech je prostě kýč. Bohužel... ()
80% - Příjemný a okouzlující film... ()
Nevyhledávám moc francouzskou tvorbu, ale když už něco takovýho náhodou objevim, tak musim uznat, že to většinou stojí za to. Hodně milý překvapení s nádhernou Audrey v hlavní roli. Film působí i po těch x letech stále hodně moderně a vsadím se, že ještě hodně dlouho bude. Je to jeden z filmů, který dokážou pohladit po duši. Výborně jsem se bavil. ()
Tento humorný, príjemný a možno trochu poetický snímok ma už po pár minútach pekne zohrial pri srdci. Z filmu srší veľká dávka fantázie a originálneho osobitého režisérskeho prístupu, snímok je priam nabitý nápadmi, ktoré sú pod nos diváka dodávané očarujúcou kamerou a prostredníctvom kúzelného pohľadu A. Tautou. Je to vlastne taká rozprávočka pre dospelých s odkazom, že si treba život užívať aj s obyčajnými maličkosťami a nečakať od neho iba veľké veci. A. Tautou to zahrala skvele, nádherná, prenádherná to osôbka. 80/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. ()
I po patnácti letech a na snad osmé shlédnutí stále skvělé. ()
Srdeční záležitost, kterou lze vidět znovu a znovu, a pokaždé mi na tváři vykouzlí stejný přiblblý úsměv. Amélie dle mého názoru s nespoutanou svěžestí vtrhla do stojatých vod evropského filmu a způsobil malou revoluci - od premiéry v kinech uplynulo již hodně let, ale odkaz Amélie je stále živý, jak dokládá celá řada filmů, které jsem od té doby viděl, a které se Amélií inspirují, ať už přiznaně či nikoli. Na diváckém úspěchu má samozřejmě lví podíl hudba Yanna Tiersena a kouzelná Audrey Tautou. A vršit chválu by se ostatně dalo dlouho a dlouho, a bylo by to jen nošením dříví do lesa. UPDATE 16.6. 2022 - Když jsem dostal chuť si ten film po letech osvěžit, překvapilo mě, že jsem ho už zdaleka nevnímal tak nekriticky nadšeně, jako tenkrát. Skoro jako bych se na něj díval novýma očima. Vadila mi tam třeba značná nepravděpodobnost děje, byť samozřejmě chápu, že je otázka, nakolik tomuto typu filmů vyčítat nedostatek věrohodnosti. Rovněž z herectví Audrey Tautou (a jejího účesu) už jsem nebyl zdaleka tak unešený, jako kdysi, a vadí mi taky český titul - nechápu, proč měli tehdy potřebu původní francouzský název "Báječný osud Amélie Poulain" upravit na (poněkud fádní) "Amélii z Montmartru". A nově mě tam nejvíc zaujalo něco, čeho jsem si předtím nikdy nevšiml, a sice to, že většina postav filmu, včetně samotné Amélie, vykazuje autistické rysy - nešlo si u toho nevzpomenout na snímek Mary a Max a mnohokrát jsem se sám sebe musel ptát - nemá ta Amélie náhodou Aspergerův syndrom? Přijde mi to nově tak do očí bijící, že nechápu, že to není nikde v souvislosti s tímto filmem zmiňováno. ()
Tomuto filmu jsem se dlouho vyhýbal, čekaje něco, co mě rozhodně nebude zajímat. Nakonec se naopak ukázalo, že přesně tohle jsem potřeboval vidět. Amélie je okouzlující. ()
Skoro dvě hodiny neskonalé Jeunetovy hravosti a fantazie, takový krásně barevný svět viděný téměř dětsky naivníma očima. ()
Jsem taková malá, nenápadná servírka z Paříže, která na Vám ráda zamotá ty Vaše všední živůtky. Občas udělám do kamery mrk, mrk a zase rychle zmizím. Toužím po lásce, ale ne obyčejné. Minimálně po tak střelené, jako jsem já sama. Ach, to je dnes krásný den....tak koho si vezmeme na paškál dnes ? ()
Nejvíc francouzský film ever. Všichni jsou tu roztomilí, neschopní, trhlí a nadržení sociopati. Ze všech nejvíc hlavní hrdinka se zálibou v gaslightování. A navíc film pod permanentním zeleným filtrem vypadá jako by ho někdo polil absinthem. Kdysi kult, dnes už nevzbuzuje takové nadšení jako tehdy, ale pořád příjemná pohádka nacpaná nápady. 8/10 ()
Krásný barevný film, který zahřeje u srdce, s úžasnou Audrey a její životní rolí, ke které přišla vlastně náhodou. Upozornění na tehdy ještě poměrně neznámého Jamela Debbouze, který je nyní ve Francii velmi známý nejen z filmového průmyslu. ()
Velice milý film, zvlášť Audrey Tautou je k sežrání, ale že by to byl zázrak nad zázraky... Přišlo mi to zkrátka "jen" velmi dobré a příjemně osvěžující. ()
Příjemný film, lehounký jak pírko z Forresta Gumpa, které se pozvolna snáší k divákovi. Když jsem "Amálku" viděl poprvé v kině, byla pro mě nečekaným filmovým darem. Napotřetí shlédnutí se mi zdá, že její kouzlo trochu vyčpělo. ()
Je to pro mě velice zajímavý film, protože Audrey hraje přímo sladce, oživotu, který si sama svým způsobem představuje, věří na osud a nakonec v tom je zase ta láska :) Jestli pomáhá lidem, ovlivní život otci nebo kolegyním je pro ní určité poslání a rozhodně na mě působí tím milým dojmem, který nevyprchá do konce filmu. Jeden z mnoha filmů, které mají své kouzlo... ()
Ohromně (rozto)milé, plné skvělých nápadů (cestující trpaslík), s jedinečnou (typicky jeunetovsky bizarní a přitom nesmírně hřejivou) atmosférou a překrásnou hudbou Yanna Tiersena (ústřední motiv pohladí po duši pokaždé, a vždy maximálně). Amélie (film i postava) je zkrátka zlatíčko, jež vám náladu může jedině zlepšit. I přesto mi však dosud k srdci tak úplně nepřirostla. Bůhví proč... 80 - 90 % ()
Bohužel jsem moc dlouho musel čekat na zajímavý konec, unášet se místy zbytečně natahovaným dějem, než jsem se dočkal optimistického vyústění všech lidských osudů. Za celý film jsem se párkrát zasmál, ale to stálo za to. Výborný filmařský záměr byl i člověk, který se neustále dává fotit - za to tleskám! Ale celkově vzato jsem čekal víc. Ne, že by to bylo něco extra, jak někteří tvrdí. ()
[7/10] (Filmstiftung Nordrhein-Westfalen, France 3, La Sofica Sofinergie 5, Canal+, MMC Independent, Tapioca, UGC Images, Victoires) (Čb./barevný /// Produkce: Jean-Marc Deschamps, Arne Meerkamp van Embden, Claudie Ossard /// Scénář: Guillame Laurant, Jean-Pierre Jeunet /// Kamera: Bruno Delbonnel /// Nominace na Oscara: Francie (nejlepší cizojazyčný film), Guillame Laurant, Jean-Pierre Jeunet (scénář), Aline Bonetto, Marie-Laure Valla (výprava), Bruno Delbonnel (kamera), Vincent Arnardi, Guillaume Leriche, Jean Umansky (zvuk)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Reklama