Král z ostrova Bastøy

Tri roky po stroskotaní Titanicu a rok po vypuknutí svetového konfliktu, prichádza na rad ďalšia tragédia, ale tentokrát výhradne „shakespearovských rozmerov” , umiestnená na ďaleký sever Európy, konkrétne do jednej zo škandinávskych krajín, na odľahlý a opustený ostrovček Bastøy, kam boli umiestnení mladiství delikventi pod nekompromisnou diktatúrou reformnej školy na čele s prísnym riaditeľom Bestyrerom, ktorý zatvára oči pred perverznými skutkami vychovávateľa Husfara Bråthena, čo rád používa sadistické metódy vštiepovania rozumov do hláv týchto hriešnikov, a tí ho čoraz viac za to nenávidia, až sa pomaly schyľuje k spontánnej vzbure, ku ktorej sa pridajú i všetci ostatní, že budú lynčovať všetkých, ktorí si to bez akýchkoľvek diskusií zaslúžia, ale ich doterajšia „výhoda” každú chvílu zmení svoju úroveň na pravé opozitum, pretože musia byť potlačení silnejším súperom, pričom ten disponuje neuveriteľnou prevahou oproti týmto nešťastníkom, čo už mali plné zuby ponižovania, trápenia sa zo strany idiotského systému tzv. vzdelávacieho inštitútu. Vodcom tohto “hnutia” bude chalanisko Erling, pod číslom C-19, bez ktorého by táto akcia nebola asi vôbec realizovateľná ? Možno je to pravda, ale skôr, či neskôr, by k tomu aj tak muselo prísť ! Skrátka, nadmieru ich vyhecoval, alebo to, čo sa stalo s Ivarom / C-5, tak vtedy už dozačista pretiekol pohár vody. _ Snímok Mariusa Holsta ma zaujal najmä tým, že významný švédsky herec Stellan Skarsgård ho pokrstil svojou bezprostrednou účasťou, kedy jeho výkon bol ozaj démonický, a vôbec Skarsgårdovci vedia byť aj patrične záporní, ak si to samozrejme vyžaduje ich filmová rola, keď hlavným lákadlom na tento počin bol jednoznačne Stellan, ale to som ešte presnel nevedel, čo sa z neho postupne vykryštalizuje ! (29.12.2019)

Mladý, problematický chlapec menom Erling prichádza do nápravného zariadenia určeného pre problematické deti. Na opustenom ostrove Bastoj sa dostáva neprispôsobivej mládeži tvrdej prevýchovy. Po spočiatku veľmi ťažkých začiatkoch si Erling predsa len nachádza pár priateľov. To sa nedá povedať o priazni riaditeľa Bestyrera, ktorý ho neustále obviňuje z nerešpektovania zamestnancov či vyučujúcich. Erlingovi je jasné, že pokiaľ chce slobodu, musí z ostrova ujsť. Okolnosti naberajú rýchly spád po tragickej smrti jedného z chovancov. Podarí sa mu ostrov opustiť? Alebo ho čaká omnoho tvrdší boj? Kam sa hrabú dnešné asociálne zariadenia pre mladistvých. Miestami mi bolo ozaj ťažko. V takých podmienkach by sa dostalo prevýchovy aj samotnému Černákovi s Melom. Vďaka výberu prostredia a hereckým výkonom všetkých zúčastnených mi prišiel snímok veľmi realistický. Príbeh tvrdý, krutý, vyvolávajúci pocity sklamania, ale bohužiaľ, nie vždy sa nám v živote dostáva zadosťučinenie. Veľmi dobrý film. (24.02.2014)

Severská historie je mnohdy velice zajímavé téma...no, prakticky pořád...a tak se norští tvůrci spolu s celou řadou evropských sponzorů rozhodli pro natočení velice zajímavého příběhu, který se stal na začátku první světové války v jednom pasťáku na ostrově Bastøy v Norsku. Příběh každopádně naprosto plynně šlape a Stellan Skarsgård svým fantastickým hereckým výkonem drží celý pasťák tak nějak pohromadě.A musím se přiznat, že jsem se i díky němu nedokázal celý film nudit. Vedoucího té instituce zahrál prostě naprosto geniálně a respekt z něj byl cítit přes ty kluky až ke mně do pokoje. Do toho nádherná severská krajina, výborná muzika a je zaděláno na rovných pět hvězd, které si tento film rozhodně zaslouží. (07.05.2012)

Včera večer jsem se podíval na tento snímek natočený podle skutečných událostí a musím říct, že jsem začal cítit zničehonic takové to nepříjemné mrazení, které určitě nebylo zapříčiněno z mých nočních návštěv ledničky, kam si chodím na tajňáka pro svou denní dávku zmrzliny. Po zhlédnutí tohoto snímku jsem šel spát a ono to nešlo. Většinou, když usínám tak trpím nočními polucemi jako většina zdravých jedinců mého věku, ale tentokrát jsem měl problém s nočními policemi z důvodu narážení do nich při přecházení od stěny ke stěně v černočerné tmě a přitom jsem si říkal: Co to je za svět ve kterém žijem? Tento snímek silně připomíná romány Charlese Dickense o dětských hrdinech, kteří jsou zneužíváni k těžké práci v neúnosných podmínkách a to vše v nápravném zařízení, které má napravovat a néé zdevastovat a zničit psychiku budoucích členů lidského pokolení. Tak to se zde děje a to vše pod patronací církve. Nechápu, že se ty největší bastardi lidského rodu vždy schovávají za rouškou rádoby šlechetných institucích. Příběh začíná na norském ostrově Bastoy, kterému se přezdívá Ďábelský ostrov a vidíme v něm přijíždět dva nové mladistvé delikventy, kteří si zde mají odpykávat trest. V průběhu děje vidíme, jak zde funguje vězeňský systém pod diktaturou ředitele, kterého skvěle zahrál Stellan Skarsgård. Dál už nebudu psát o ději tohoto filmu, protože to se musí vidět, ale napíšu už jen to že se děj v tomto filmu odehrává v zimě, přičemž konečné události podle kterých byl tento snímek natočen se odehrávali v květnu. Ještě doplním, že zde vidíte mnoho podobných paralel z jiných klenotů světové kinematografie. Nejprve vám to může připomínat Motýlka, poté zde můžete vidět podobnost s Přeletem nad kukaččím hnízdem a konečná fáze vám silně připomene Pána much a srdcervoucí Titanic. V dnešní době slouží tento objekt jako mužská věznice a svou mírumilovností a respektem k vězňům si vysloužila punc jedné z nejlepších věznic na světě. Za nevšední zážitek a poučný materiál dávám tomuto filmu zasloužených 80%. (21.08.2021)

Film, jehož účelem bylo zřejmě vyvovolat katarzní efekt typu: hezcí, mladí a v podstatě nevinní chlapci jsou tu týrání jako dobytek, zatímco my, staří, škaredí a všemi mastmi mazaní darebácí si tady užíváme na druhé straně. Nicméně před sto lety se na mládež dívalo trochu (možná i docela hodně) jinak: buďto se zařadíš, buďto budeš hrát s kartami, které jsme ti rozdali, nebo pojdi. Z tohoto pohledu není život na ostrově Bastøy (Basťáku neboli Pasťáku) před příchodem Erlinga nijak zvlášť vyhrocený, následná spontánní vzpoura je přece jen hodně nadsazená... Obecně mám pocit, že neustálé přepisy literatury do filmu kinematografii příliš neprospívají. (11.03.2021)