Polisse

Po prvých minútach je jasné, že pôjde o výnimočný film, natočený zvláštnym spôsobom, kde niet hluchého miesta na divákove oddýchnutie si. Scény sú radené vedľa seba raketovým spôsobom, dialógy sa hemžia neuveriteľným tempom a niekedy je vskutku problém zorientovať sa v postavách. Preto si snímok vyžaduje zvýšenú pozornosť hneď od začiatku. Príbeh sa skoro dokumentárnou formou venuje neľahkej práci parížskej polície venujúcej sa ochrany mladistvých a niekedy je to riadna pecka. Angažovaný snímok režisérky Maïwenn Le Besco ( zahrala si postavu fotografky ) je silnou, niekedy prisilnou, výpoveďou o dnešnom svete a nebezpečenstvách, ktoré číhajú deťom od tých najbližších. Je to pravdivý a znepokojujúci film. (26.09.2012)

Každodenní rutina, která tu a tam vytrhne ze stereotypu i ostřílené hráče policejního týmu, který se snaží snižovat bezpráví na těch nejzranitelnějších – dětech. Navíc se jejich snaha odehrává v zemi, ve které je odhadováno, že až čtyřicet procent populace má předka, který pochází z nějaké migrační vlny. Takže tohle francouzské kriminální drama je o to větším koktejlem etnik, tradic nebo náboženství. A policajti, a obecně státní správa, to v etnicky různorodé zemi nemají vůbec snadné. K postavám (kterých je docela hodně) jsem si hledal cestu obtížněji, místy jsou až moc hysterické, i když chápu, že snaha netahat si práci domů byla marná. Tenhle psychicky „odolný“ tým se navíc sobě navzájem stává druhou rodinou, která rozumí každodenní bezmoci. Zneužívání dětí a mladistvých je téma velké a citlivé, tady mi nicméně zpracování sedlo na lepší tři hvězdy. (23.03.2015)

Konečne francúzky film, ktorým som si po dlhšom čase napravila pachuť po pár nevydarených "francúzákoch". Som rada, že Francúzi vedia točiť stále dobré filmy. Začala som toiž už pochybovať. Maïwenn znovu nesklamala. Po príjemnom prekvapení v podobe filmu Mon roi som siahla po jej skoršej tvorbe a oplatilo sa! Polisse je síce zvláštny film, ktorý zrejme nezaujme každého. Plne ho možno dokážu precítiť hlavne tí, ktorí vedia aké náročné je pracovať s ľuďmi. Obzvlásť s ich temnými stránkami. Ja som si tento film doslova vychutnávala. Videné v rámci projektu 52 films by women. (16.06.2016)

Hodně upřímné povídání o tom, jak to ve Francii vůbec není jednoduché. Na to množství národností, etnik a náboženství se prostě najde celá řada lidí, kteří nejsou schopni přijmout ani nejzákladnější otázky života. A od toho tady je speciální jednotka, která se snaží takovým lidem pomáhat. No a vzhledem k tomu, že vše je dosti realistické a zároveň se zakládá na skutečnosti, je tenhle film o to větším zážitkem. V první půl hodině jsem třeba nevěřil nikomu ani dobrý den, ale po dvou hodinách jsem si k plno postavám udělal vcelku nadprůměrný vztah. O to víc mě závěr šokoval. (28.11.2014)

Polodokumentárna forma sa mi veľmi páčila. Niektoré situácie sú pekne husté. Napríklad tá s tou ženskou, ktorá vydrnká vždy pred spaním svojmu trojročnému synkovi piňdíka aby nereval a hned' zaspal. Drahí priatelia, to som naozaj nevedel, či sa mi sníva! Len sa mi nechce veriť, žeby po práci a náročne vystresovanom dni išli ešte kompletne celá banda zakaliť do nejakého podniku spolu. ( Tam by som asi nešiel !) Inak, postava pani fotografky bola naozaj výnimočná. Tá sa tam zjavila ako mrtva ryba a celý film bola á la muchy zjedste si ma! (Ok,až do chvíle, kedy nestretla Mutambu.) Občas sa mi zdalo, že niektoré situácie boli príliš teatrálne, snažiace sa ma citovo obalamutiť ( Malému Osmanovi by som utrhol hlavu !) Chcel som nakoniec dať štyri hviezdičky, ale za scénku s koránom a s mobilom bez rozmýšľania idem hore s hodnotením, hoci sa mi zdalo prehnané to ich prijeblé rodinkárstvo! (26.05.2012)