Polisse

Prvních patnáct minut se mi zdálo zmatených, nelogických a nicneříkajících. Jenže pak film začne být kompaktní, zajímavý a hlavně dost realistický. Téma týraných dětí stále zůstává tak nějak na okraji zájmu filmařů.Maiwenn Le Besco ale nezavírá před tímhle tématem oči a všechno říká doslova, na plnou pusu. Nejde ale o snahu tematiku pedofilie a týrání dětí nějak skandalizovat či zlehčovat. Právě naopak - dějová linka chvílemi ustupuje do pozadí a příběhy vyprávěné a prožívané dětmi bijí diváka do očí. Polisse mě velmi příjemně překvapil. V hlavě mi zůstane spousta scén: mrtvé novorozeně, otvírání okna a tragikomické scéna se smartphonem. (28.09.2012)

Netušila jsem, že mě po první asi půlhodině rozporuplných pocitů tenhle snímek tak zasáhne. V každém případě už jen námět je sám o sobě velmi citlivý a umět ho zpracovat tak, aby diváka nějak oslovil je nesmírně těžké. Maiwenn Le Beskco nám polodokumentární formou přiblížil strašně náročnou a psychicky vysilující práci zvláštní skupiny policie, která se věnuje s obrovským nasazením vyšetřování, kde se jedná o obtěžování a zneužívání mladistvých, či jiných problémů souvisejících s dětmi. Jejich práce má pochopitelně vliv i na jejich soukromý život, kdy se musí mnohdy vypořádávat i se svými problémy. Je to opravdu vyjimečný film s mnoha silnými, emotivně vypjatými scénami a já ho i přes ten těžší rozjezd doporučuju ke zhlédnutí. - "Nejsmutnější je takový svět, v němž vyrůstají smutné děti". (24.03.2015)

Po prvých minútach je jasné, že pôjde o výnimočný film, natočený zvláštnym spôsobom, kde niet hluchého miesta na divákove oddýchnutie si. Scény sú radené vedľa seba raketovým spôsobom, dialógy sa hemžia neuveriteľným tempom a niekedy je vskutku problém zorientovať sa v postavách. Preto si snímok vyžaduje zvýšenú pozornosť hneď od začiatku. Príbeh sa skoro dokumentárnou formou venuje neľahkej práci parížskej polície venujúcej sa ochrany mladistvých a niekedy je to riadna pecka. Angažovaný snímok režisérky Maïwenn Le Besco ( zahrala si postavu fotografky ) je silnou, niekedy prisilnou, výpoveďou o dnešnom svete a nebezpečenstvách, ktoré číhajú deťom od tých najbližších. Je to pravdivý a znepokojujúci film. (26.09.2012)

Hodně upřímné povídání o tom, jak to ve Francii vůbec není jednoduché. Na to množství národností, etnik a náboženství se prostě najde celá řada lidí, kteří nejsou schopni přijmout ani nejzákladnější otázky života. A od toho tady je speciální jednotka, která se snaží takovým lidem pomáhat. No a vzhledem k tomu, že vše je dosti realistické a zároveň se zakládá na skutečnosti, je tenhle film o to větším zážitkem. V první půl hodině jsem třeba nevěřil nikomu ani dobrý den, ale po dvou hodinách jsem si k plno postavám udělal vcelku nadprůměrný vztah. O to víc mě závěr šokoval. (28.11.2014)

Každodenní rutina, která tu a tam vytrhne ze stereotypu i ostřílené hráče policejního týmu, který se snaží snižovat bezpráví na těch nejzranitelnějších – dětech. Navíc se jejich snaha odehrává v zemi, ve které je odhadováno, že až čtyřicet procent populace má předka, který pochází z nějaké migrační vlny. Takže tohle francouzské kriminální drama je o to větším koktejlem etnik, tradic nebo náboženství. A policajti, a obecně státní správa, to v etnicky různorodé zemi nemají vůbec snadné. K postavám (kterých je docela hodně) jsem si hledal cestu obtížněji, místy jsou až moc hysterické, i když chápu, že snaha netahat si práci domů byla marná. Tenhle psychicky „odolný“ tým se navíc sobě navzájem stává druhou rodinou, která rozumí každodenní bezmoci. Zneužívání dětí a mladistvých je téma velké a citlivé, tady mi nicméně zpracování sedlo na lepší tři hvězdy. (23.03.2015)