Denunciant
The Informer
Réžia:
John FordScenár:
Dudley NicholsKamera:
Joseph H. AugustHudba:
Max SteinerHrajú:
Victor McLaglen, Heather Angel, Preston Foster, Margot Grahame, Wallace Ford, Una O'Connor, Joe Sawyer, Donald Meek, Steve Pendleton, May Boley (viac)Obsahy(2)
Psychologické drama udavače podle románu Liama O'Flahertyho. Americký film, vyznamenaný čtyřmi Oscary. Významný americký režisér John Ford si velmi zakládal na svém irském původu, i když sám se už narodil v Americe (1. 2. 1894, Port Elizabeth, Maine). Držitel čtyř režisérských Oscarů se ve své tvorbě několikrát věnoval irské tematice. K jeho nejlepších dílům patří drama Denunciant (1935), v němž vylíčil příběh dobromyslného, ale přihlouplého Gypa Nolana (vynikající Victor McLaglen), který v době irského povstání v Dublinu roku 1922 prodá za 20 liber Britům svého kamaráda. Pocit viny pak marně utápí v alkoholu, ale své odplatě stejně neunikne. Snímek vznikl podle stejnojmenného románu irského spisovatele Liama O'Flahertyho (1925, česky 1928 jako Udavač) ve vysoce stylizovaných expresionistických kompozicích, vymykajících se zavedenému hollywoodskému stylu. Podobně depresivní příběh také nevznikal v Hollywoodu lehce. Jeho výroby se ujalo menší studio RKO s podmínkou, že bude vyroben s rozpočtem ne vyšším než 250 000 dolarů. Výsledkem ovšem je jeden z nejlepších snímků tehdejší doby, který byl také náležitě oceněn, mj. čtyřmi Oscary, za Fordovu režii (první z jeho čtyř sošek), za scenáristické zpracování Dudleyho Nicholse, za hudbu Maxe Steinera a za herecký výkon Victora McLaglena, který patřil k Fordovým kmenovým spolupracovníkům. I když film nebyl komerčně úspěšný při svém prvním uvedení do kin, v průběhu dalších let a zvláště po nástupu televize se dočkal i zaslouženého diváckého ohlasu. Literární předloha byla už předtím zfilmována v Anglii (1929; r. Arthur Robison, u nás uvedeno pod názvem Noc po zradě) a na konci 60. let byla natočena s dějem přeneseným do prostředí černošských radikálů jako Up Tight (1968, Napětí; režie Jules Dassin). (Česká televize)
(viac)Recenzie (36)
Film má viacero elementárnych nedostatkov. Ten hlavný je záver filmu, ktorý nebudem prezrádzať, ale mal skončiť o minútku-dve skôr, ako skončil, lebo záverečná scéna pôsobí dosť trápne. Také veci, ako že Gypo vypije za večer aspoň 4 fľaše whisky a pritom nepôsobí opito, alebo že sa hovorí o hmle, že nevidno ani na meter a po hmle ani stopy (umelú hmlu vtedy ešte nevedeli spraviť?) sú drobnosti, no aj tie robia film a kvalitný film by mal dbať aj na takéto maličkosti. Príbeh nie je nijako objavný, no natočené to je inak, vzhľadom na dobu vzniku, dosť slušne, tak sa prikloním k vyššiemu hodnoteniu. ()
Či už sa to niekomu páči alebo nie, Denunciant filmovo zostarol, ale v dnešnej dobe slúži ako dobrá pomôcka pre vytvorenie si predstavy o štýle a hodnotovom zameraní kinematografie 30. rokov, čím je možné aj jeho vtedajšie oscarové ocenenie označiť za oprávnené. Ostatne Fordova réžia pôsobí sugestívnym a modernistickým dojmom ešte aj dnes. Okrem toho za pomoci skvelej kamery snímajúce hmlisté ulice ožiarené tlmeným svetlom lámp a Steinerovej hudby, ktorý napriek svojim sklonom k ,,mickeymousingu" (vo filme zhudobnil napr. škrtnutie zápalky alebo dym z cigarety) vedel prísť aj so zaujímavým minimalizmom (uväznený Gypo), vytvára stále veľmi pôsobivú atmosféru blížiacu sa noirovým filmom o dekádu neskôr. McLaglen na mňa pôsobil ako kríženec Lina Venturu a Anthonyho Quinna (pripomínal mi najmä jeho Barabáša), avšak asociácia s Judášom mi prišla príliš preexponová a záverečná pasáž v kostole korunovaná posledným záberom ako ťažký priestrel. Nakrútiť niečo podobné je v dnešnej dobe podľa môjho úsudku už nemožné. (187. hodnotenie, 26. komentár k filmu) ()
Prenádherný koniec, ktorý musel obmäkčiť aj skutočného cynika. Na margo toho emočného citu použitého v syntéze zašlých starodávnych záberov, asi nikto sa nedokáže tak dotknúť obyčajného človeka a prevádzať ho existenciálnymi a bezradnými rozhodnutiami ako Ford. Navyše, McLaglen predvádza životný výkon! ()
Doslova jsem zíral, jak skvěle se Fordovi podařilo natočit některé scény, z nichž na vás jde mráz, a to i více jak 80 let po uvedení tohoto filmu. Tohle je něco, co by rozhodně mělo přetrvat, protože ty herecké výkony jsou skvělé a na jejich vedení je vidět jistota a skvělé schopnosti legendárního režiséra. ()
Jidášské téma zrady à la John Ford bylo vcelku zajímavé, nicméně herecký výkon Victora McLaglena byl místy příšerně otravný a finále v kostele, to už byl totální kýč. ()
Asi přijde čas, kdy budu takovou klasiku, jakou Denunciant Johna Forda bezesporu je, doslova žrát. Zatím se mi filmy "pouze" líbí. John Ford je režisér skvělý, představitel hlavní postavy podal rovněž skvělý výkon, příběh je to zajímavý a podává nám pěkný obrázek tehdejších rozporů mezi Iry a Angličany, podává nám hezký obrázek celé tehdejší společnosti, zaujme to, ale že by mi lezly oči z důlků, byla bych přikována k sedačce a zírala s otevřenou pusou, to tedy ne. Je to kvalitní film, ale ne vždy mě úplně bavil. Však jak říkám, asi ještě přijde čas, kdy ho plně docením... ()
Typicky fordovsky sevřený prostor má tentokrát podobu Dublinu dvacátých let minulého století, kde se v chuchvalcích mlhy a temnotě jedné noci odehraje příběh lásky, zrady, odplaty a odpuštění. Atmosférická záležitost, mistrovské dílo srovnatelné s Fordovými nejlepšími westerny. ()
ocenenia : MFF Benátky 1935 - Najlepší scenár (Dudley Nichols) ()
Filmy Johna Forda mam rad, a pana Forda povazujem za velikana filmu. Ovsem, jeho filmy z 30. rokov ma az tak neoslovuju, a hoci dobre viem o jeho irskom povode, film ma skor nudil, nez zaujal. A nudu, zvlast tu filmovu, nemam rad. 50 % ()
Zrada, pomsta a odpustenie v čierno-bielom podaní tejto staršej noirovky má svoju atmosféru, ale na dnešnú dobu ma to veľmi nebavilo. Okrem dobrého úvodu a silného záveru ma celé to opilecké pátranie a vyšetrovanie nudilo, vojna Írov a Anglánov mi je dosť ukradnutá. Hlavná postava Gypo musela byť nesympatická, ale naviac bola ešte nelogická a celkovo divná. –––– Teraz nie je čas na city. To je vojna. ()
Gypo zabije svého nejlepšího kamaráda pro mizerných 20 liber a zatímco hýří a oslavuje, stahuje se kolem něj smyčka IRA. Sociální drama, které Ford natočil není úplně marné, ale strašně těžko se sleduje. Zaprvé hlavní hrdina je neskutečný hovado, kterému se nejen nedá fandit, ale celý film mě štval takovým způsobem, že jsem mu přál ať ho dostanou. A zadruhé je to strašlivě melodramatický takovým tím prastarým způsobem, všechny ty vykřičené emoce, tklivá hudba, teatrální scény a gesta jsou prakticky k neukoukání. Ve své době jistě dobrý a působivý film, který ale šíleně zestárl. Drama roku 1935. ()
nejdřív to vypadalo tak na 2 hvězdičky, ale časem.... ()
Jak jsem z tohohle filmu usoudil veleúspěšný Ford asi nebude můj šálek kávy, film byl pro mě dlouhý a nudný, ale po pár hodinách rozležení v hlavě jsem zjistil jak dobrý je tenhle film. Nekončící opilost Gypa mě otravovala, ale ve skutečnosti to byl skvělá ukázka hryzavého svědomí, které ho sužovalo. Zjistil jsem, že jedno z nejstarších témat historie lidstva bylo zde výborně zfilmováno, ZRADA. Avšak stále mám nějaké výtky ohledně režie, která je sice neobyčejná, ale ne můj šálek kafe, jak jsem už řek. Navíc jsou tu některé blábolivé scény, třebas vysvětlování u soudu, které v ponuré atmosféře spíš uspí a odvádí pozornost. 80% ()
Expresionisticky laděný snímek, jenž by se možná lépe vyjímal v němé éře s mezititulky, zejména postava Gypa Nolana se vyjadřuje zejména výrazem tváře i těla, a mluvit jako by se teprve učila. ()
Tragický příběh z rodného Irska režisér obrobil se sobě vlastní příchylností ke kýči a klišé - prostředkům, které spolehlivě oslovují cit kinodavu. Ateliérový Dublin přitom potopil do tmy a mlhy - to a nadlidsky tupý a ožralý McLaglen v titulní úloze, případně ještě tvář Margot Grahame, jsou jedinými důvody, proč "Udavače" jednou, dvakrát zhlédnout. Nichols ho napsal za šest dní, Ford natočil za dalších sedmnáct ; kritici nešetří chválou. ()