Nič nás nerozdelí

Tak bohužel, tohle mě emočně úplně minulo. Po vizuální stránce působivé, některé momenty dokonce výborné (hrdinčino spláchnutí a její bolestivá podvodní cesta), ale postupem času mi začalo být jasné, že to neskončí srdcervoucím finišem, i když se o to dlouhou dobu okatě snaží. Poslední třetina se mi navíc zdála bolestivě vykalkulovaná a zdejší náhody mě lehce rozesmály. Bayona jinak tedy dokázal, že cizí mu není ani hollywoodské drámo, ale stejně bych bral spíš zase nějakou tu fajn duchařinu podobnou jeho Sirotčinci. (18.01.2013)

Film je po filmařské stránce úžasný, o tom žádná. Problém je ale paradoxně v příběhu, který jsem očekával silný jako prase a nakonec se z toho vyklubala jen lehce sentimentální pohádka plná patosu o jedné rodince, byť asi pravdivá. Mě totiž mnohem více dojímaly a zajímaly příběhy všech těch lidí, které jsem viděl dvě vteřiny, když kolem jejich potrhaných těl projížděli hlavní hrdinové v autě, případně jsem o nich jen slyšel skrze ústní podání jiných postav (ano, to mě v rámci mezí dojat dokázalo, ne hrané emoce lidí, co nic neztratili). On totiž film o největší přírodní katastrofě 21. století zkrátka volal po nějakém tom komplexnějším obrázků, ne aby to nakonec působilo jako banální podkres, který dělal křoví dementnímu synkovi a jeho příběhu o změně z předpubertálního zmrda na Dalajlámu, kdy divák nesměl chybět u jediného projevu jeho nově získané empatie. Nemluvě o tom, že scény, které ve většině filmu vidíme, museli popsat (tudiž i sebe) samotní členové rodiny, jelikož nikdo jiný než oni sami jejich kroky po katastrofě jistě nemapoval. Nabízí se pak tedy otázka. Bylo nutné heroizovat a zaručeně zkrášlovat členy jedné luckerské rodinky a ukončit film jako "veselte se diváci, našli se" (a že to nikdo z nás netušil), nebo alespoň do závěrečných titulků nasrat takovou hovadinu, že tam tehdy umřelo 80 000 lidí a ještě tři roky potom celosvětový tým odborníků vytahoval "zmražená" těla z děravých lodních kontejnerů a porovnával jejich zuby s tisícovkou záznamů, aby mohl konečně sdělit jejich rodinám, že už je skutečně čekat nemusí? No, nevím co přináší přirozené emoce a co si musí vypomáhat patosem a zbytečnostmi. 60% (24.02.2013)

Působivá filmařská práce po všech stránkách - mocné vlnob(l)ití, zdevastované pobřeží, všude špína, strach, bezmoc, křik, znepokojivá hudba a několik trefně chaotických, či zpomalených záběrů. Excelentní rozjezd je však záhy umořen slzopudnou hrou na schovku mezi členy idylické rodinky bokem si přivydělávající modelingem. Film nedokáže rozehrát opravdový thriller a vrátit se k počáteční atmosféře "hry o přežití" - pocit nejistoty a překvapení je nulový, protože divák má více informací než postavy a předem ví, co se stane. Jen tak sledujeme lidičky s velkými srdíčky a ještě většími slzičkami, kterak se hledají v nehostinném kraji. Nejsem si jist, zda bych, zavalen vlnami této tsunami, kýbloval raději vodu, nebo patos... Brilantní technická stránka filmu včetně hereckých výkonů je zkrátka pošlapána prvoplánovým, povrchním a naivním scénářem. 6/10 (28.01.2013)

Kam se probůh všichni poděli? To jsem si říkal hned ze začátku, když se bezprostředně po tsunami z vody vynořila výhradně Naomi Watts, její syn a další (příhodně anglicky mluvící) dítě, jinak je hrobové ticho a nikde nikdo. Naštěstí se po čase lidi objeví a mohou rozehrát stereotypní film o přežití. Hezky natočený, ale naprosto nezajímavý. (11.02.2013)

Chtě nechtě jsem si pokládal dvě otázky. Za prvé, co bych v takové situaci dělal, jestli bych to zvládl nebo se zhroutil a za druhé, jestli se mi to jen zdá nebo mám trochu divnej pocit, když sleduju příběh na pozadí katastrofy (nebo naopak) a tragédie statisíců lidí, mrtvých a pozůstalých, a on je to happy end. Technicky skutečně brilantní, v tom ohlasy nelhaly, navíc všechno poctivé, domy, skutečná voda, skutečnej bordel v ní. V tomhle veškerou digitální produkci ala 2012 Španělé těžce berou o několik délek. I projev emocí je podstatně civilnější, niternější, ne pro okolí, ale pro sebe. Po stránce herecký též nemám co vytknout, zejména Naomi a Tom Holland působí, jako kdyby skutečně prošli takovou drastickou událostí. Líbil se mi i ten moment, kdy Ewan McGregor dvakrát žádá o telefon. Člověk, kterýmu se dohromady nic nestalo, se na něj vysere, zatimco člověk, co zřejmě přišel o rodinu, mu ochotně pomůže. Jen jak říkám, tak trochu nevím, jak to mám vnímat. Jako poctu zemřelým nebo ódu na rodinnou soudržnost a zprdele kliku? Update 6.10.2013: Právě jsem viděl Gravity, která se mi líbila, přesto musím říct, že po stránce vtažení do děje a pocitu "tohle se opravdu děje" je Lo Imposible lepší. Proto dodatečně měním hodnocení na maximum. (06.02.2013)

Filmoví sourozenci a ještě k tomu v podání perfektních dětských herců, oujé. Nejvíc civilní a lidský, pravděpodobně nejlepší "based on real events" film, jaký sem kdy viděla. (21.05.2018)

Na katastrofické filmy se díky dřívějším odstrašujícím zkušenostem ze zásady nedívám a opovrhuju jimi, ale lákadla v podobě Naomi a Ewana mě nakonec přesvědčila. Do očí mě praštila (v pozitivním slova smyslu) překvapivě docela velká uvěřitelnost a syrovost. „Zásah“ byl opravdu skvěle natočen, hlavní hrdinové se po něm nechovali, jako kdyby prošli speciálním výcvikem, a bez pomoci ostatních by to prostě nedali (a Maria jako lékařka se zas nedokázala nějak výrazně zpacifikovat sama, jak to tak v žánrových filmech bývá). A přestože mi chvíli vadilo, že se děj dlouho zaobíral jenom jednou polovinou rodiny, postupně jsem to jenom kvitoval. Jistě, s postupující stopáží film začínal pomalu ale jistě sklouzávat k dojímání, avšak krom jednoho momentu (muž s telefonem) to tvůrci snímku docela ustáli a „slzavé údolí“ nastoupilo až v samotném závěru (a ani ona „náhoda“ diváka tolik neiritovala, protože jí předcházela překvapivě docela dost napínavá sekvence). Proto to budou ode mě nakonec slabší 4*, které jsou z mého pohledu vzhledem k žánru více než nadprůměrným hodnocením. (21.12.2013)

Umučení Naomi Watts střídá táta a manžel Ewan McGregor jako Samotář v Thajsku. Technicky brilantní, především v okamžicích, kdy si tichý vodní mixér pohrává s lidmi jako s přirozením, ale nesedla mi ta explicitní útrpnost a mnohdy zbytečné tlačení na pilu sentimentu. Jistě, mohlo být i hůř, kdyby tsunami dirigoval pomatený kazisvět Roland (kdo zná z paměti slova americké hymny, udržel by se na palmě) či kdyby se po thajském pobřeží zmateně potuloval přetrhdílo Cage a s výrazem vyděšené laně hledal své blízké. Takhle se dá napsat, že Bayona zvolil svou (na mainstream poněkud neortodoxní) cestu. Vzhledem ke znalosti věcí, co přijdou, mi přišla nejintenzivnější jedna ze scén na začátku, kdy dítě nemohlo usnout a došlo za rodiči do hotelové ložnice. Neváhejte a běžte se s ním podívat na hvězdy, jako by to bylo naposledy.. (08.08.2016)

Tsunami slz, oslava nezištné pomoci a snímek, který se v lidském utrpení vyžívá s podobnou vehemencí jako Hooperovi Bídníci. Skvělí herci, skvělá režie, hodně neskvělý scénář. Do hutného, výživného dramatu to má proto daleko, jako instantní dojáček to ale fungovat může. 70% (12.01.2013)

Nečtěte oficiální synopsi!!! Vynikající drama, které neustále zneklidňuje, a to i když se oceán definitivně uklidní. Impossible si rozhodně zaslouží velké plátno, protože když udeří první vlna tsunami, je to neskutečně silné. Intenzivní zážitek podtrhuje nervující hudba ("kvílící" žestě), která připomíná tu ze seriálu Lost na konci většiny epizod. A kdyby to nestačilo, tak mě konečně přešly choutky jet v této divné zimě někam k moři./// *Spoilery* Finále je sice trochu natahované (operace, odlet), ale největší emoce jsem prožila při shledání sourozenců. Bayona velice citlivě natočil příběh, který působí tak neuvěřitelně, že by ho nenapsal ani ten nejhollywoodštější scenárista. Zároveň nezapřel své hororové já, takže váš čeká odlupující se maso z nohy a vůbec velmi zubožená Wattsová, že místy film působí téměř dokumentárně, neboť jak už napsal Sandiego - ruční kamera a maskéři zážitek činí zážitek velmi fyzickým. *Konec spoilerů* Celkově jde o film, kde je happy end bez kýče, napětí (pokud jste nečetli obsah), brilantní dětský herec Tom Holland (většinou jim vypjaté momenty nejdou), epická kamera, decentní i majestátní hudba, věrohodné dialogy, syrová a realistická atmosféra, která je obohacena o jednu výbornou scénu umělečtější rázu ve slow motion (vynoření). Mínusem však je, že vyprávění tvoří jen dvě paralelní linie rozdělené rodiny, a další postavy jen vzdáleně míjíme, aniž bychom poznali jejich osudy... Byť několik mikropříběhů ostatních se ve filmu najde. [Kino] (10.01.2013)

Syrová podívaná, bez zdlouhavého unylého začátku... hned, jak se říká tvrdě n komoru.... Naomi je úžasná... A nejen ona, dokumentaristicky zpracované dílko je silné.... (04.06.2013)

|| Scenár: Sergio G. Sanchez | Hudba: Fernando Velazquez | Produkcia: Alvaro Augustin, Belen Atienza, Enrique Lopez Lavigne | Distribúcia: Warner Bros (Spain), Summit Entertainment (US) | Štúdio: Apaches Entertainment, Telecinco Cinema | Rozpočet: 45 miliónov $ | Tržby: 172,477,293 $ || Ťažko nedotiahnutý film s obrovským potenciálom. Najväčšia prírodná katastrofa 21. storočia dostala slušnú filmovú podobu, ale napriek tomu, že je výprava na vysokej úrovni, možnosti zfilmovania samotnej ničivej sily vĺn nebola využitá. Rodinná zápletka (jediná!) je chabou dejovou štruktúrou pre celovečerňák, a tak sa režisér utápa v spomalených záberoch v každej druhej scéne. Dodať trochu viac záberov o ničení vody, rozšíriť dej rôznymi príbehmi ľudí, a mohol to bych katastrofický epos desaťročia. Takto len šumienka s citrónovou príchuťou. (25.05.2013)

The Impossible přináší mimořádné dílo se spoustou silných okamžiků, které dokáží vyvolat slzy a dojetí. Ústřední herecký trojlístek je vybrán bravurně. Ewana McGregora si užijeme v úvodu filmu a poté se objeví zhruba až někdy po hodině děje. Naomi Watts exceluje, tak jako vždy. Mně však nejvíce dostal mladý Tom Holland. Ten si většinu scén tak nějak ukradl pro sebe, a od začátku filmu, až do jeho konce tak můžeme se zatajeným dechem sledovat jeho obdivuhodný výkon. Vidím v něm stejné charisma a potenciál, jako měl tehdy před lety Jamie Bell v Billy Elliotovi. Kdo by to byl řekl, že o několik let později se z něj stane hvězda MCU, coby nový Spidey. A neřekla bych, že Nic nás nerozdělí hraje na city. Já v tom patos, ani prvoplánovou snahu vyvolat u diváka emoční rozechvění, neviděla. Ten NEamerický režisérský přístup režiséra Bayony je zde vidět a i (nejen) díky tomu se nejedná o klišovitou "Hru na pláč," která by tak klidně mohla dopadnout, pokud by se zpracování chopil Hollywood osobně. Silný příběh o přežití, který pro skutečnou rodinu Belónových dopadl opravdu šťastně. (19.09.2015)

Tragický príbeh podľa skutočnosti, založenej na udalosti katastrofických rozmerov, keď počas ničivých vĺn tsunami v roku 2004 prišlo o život vyše štvrť milióna ľudí. Už tento fakt vyvoláva v človeku silný emočný pocit a musím povedať, že nieje ľahké film sledovať práve s tým pocitom. Samozrejme si neviem predstaviť moje rozpoloženie, keby sa ma táto alebo podobná udalosť bytostne týkala. Každopádne sa teda jedná o silný film, po stránke emočnej určite, zároveň však palec hore za umiernenú réžiu, ktorá aj napriek (nechcenej, no potrebnej) dávke sentimentu nevyznieva ako vykalkulovaná, samoúčelná brečka. Herecky na jednotku a aj hlavní protagonisti sa postarali o realistické dojmy, ktoré však skresľuje fakt mnou nepochopeného privilegovania osudov bielych rodín, keď išlo o územie východnej Ázie. 80%. (03.04.2015)

Nic pro slabší žaludky, zvlášť když se zvrací krev a ještě něco dalšího "výživného", a hlavně, když jsem viděla tu nemocnici, tak jsem se málem pozvracela taky, haha. Netvrdím, že je to nějaký horor, ale docela zajímavě realisticky natočené drama, založené na skutečných osobách a skutečné události. Jinak jsem samozřejmě čekala, že se nakonec budou všichni hledat na jednom místě, budou se "jako naschvál" jenom těsně míjet po sobě v sekundových intervalech. Klasická snaha o vystupňování napětí 4,5* (26.08.2020)

Bayona není Emmerich! Už dlouho tu nebyl takhle syrový katastrofický film, v kterém téměř každé objetí nutí do slz. Intenzivní dvě hodiny strávené ve vodě, prachu, špíně, krvi a zvratcích, kde na konci čeká jen smířlivé ticho. Ve výsledku pak vůbec nevadí, že emoce, které jsou vzbouzeny, jsou jen čistě instantního rázu. (18.01.2013)

Hodně mě to dostalo. Asi už na stará kolena měknu nebo co. Perfektně zahrané charaktery, Naomi Watts ani Ewan McGregor se nesnaží být uměle sympatičtí, děcka jsou někdy (jako ve skutečnosti) zralé na pár facek, ale málokdy je něco přehnané. Triky, kde vlna smete všechny všude, nejsou poznat. Nechápu jak to tak dobře mohli natočit aniž by pro účely filmu zbořili hotel a zvalchovali pobřeží v Thajsku. Úvodní smršť pak střídá emocionální ždímák s hledáním katastrofou roztržené rodiny. No a víte jak všichni lžou, že nebrečí u finále Titaniku? Tady je to podobné skoro polovinu stopáže. Nic nás nerozdělí je upřímný doják se silným koncem. Bayona je režisér na jehož tvorbu si budu v budoucnu dávat pozor. Jeho podpis udělal ze standartního katastrofického snímku dechberoucí událost, při které vás bude mrazit v zádech, bude vám špatně od žaludku a v závěru budete mít radost, že se v noci můžete přitulit ke své drahé polovičce, ať už je ženského nebo mužského pohlaví. Já mám taky strach. (04.02.2013)

The Impossible je vážně nádherný film s naprosto autentickou mrazivou atmosférou a skvělými herci - myslím tím samozřejmě hlavní dvojici, ale i Toma Hollanda, který i taková herecká esa jako Watts nebo McGregora chvílemi zastínil. Těžko si lze nějakou takovou katastrofu představit, pokud jste to na vlastní kůži nezažili, ale to zoufalství na mě dýchalo skrz obrazovku, když se topili, tak jsem se topila i já v slzavém údolí a celkově to působilo opravdu realisticky. Nicméně je to také dobrá ukázka toho, že příroda je opravdu mocná a dává o sobě vědět.. (14.01.2013)

Ani nabombený eye-candy biják, ani zbytečně rozdrobené emoce made in Spain, ale z obojího to tahá to dobré. Už v prvních záběrech je cítit, že Bayona má talent, načež akční pasáž s tsunami smete diváka stejně jako hlavní filmové protagonisty svým dechberoucím vizuálem a nekompromisní autenticitou/přehledností. Prostřední a závěrečná pátrací část už je trochu slabší jak scénářem, tak tempařsky, ale pořád to drží ty velké emoce které jsou tam potřeba a neklouže to díky schopné řezisérské stoličce do sentimentu a když, tak jen okrajově a to se dá ustát. Naomi Watts je nejlepší herečka současnosti. (14.07.2015)

Brutalne, pravdive, mrazive, emotivne a co je hlavne, nic ich nerozdelilo. U mna jasnych 5 *****. Naomi Watts - (Maria) +++ Ewan McGregor - (Henry) +++ Tom Holland - (Lucas) +++ Samuel Joslin - (Thomas) +++ Oaklee Pendergast - (Simon) +++ Geraldine Chaplin - (starsia zena) +++ Johan Sundberg - (Daniel) +++ Jan Roland Sundberg - (Danielov otec) +++ Produkcia: Belén Atienza +++ (19.10.2013)