Tichá vojna

Velká válka je jeden z nejvíce traumatizujících zážitků moderní Evropy, přesto je režiséry relativně opomíjena. O to více je třeba ocenit každý kvalitní film popisující uvedené období. A Bitva o Hill 60 k nim rozhodně patří. Australané jsou na svou účast při obraně Impéria velice hrdí a jimi produkované prvoválečné snímky tuto hrdost ukazují více než jasně. Jeremy Sims natočil nenápadné, ale vysoce kvalitní drama, syrové ve svém naturelu, ale přesto vznešené. A to aniž by sklouzl do laciného kýče. Atmosféra je skvěle zvládnutá, a to i díky kontrastu mezi blátivým peklem zákopu v deštivé Belgii, a klidnými, hřejivými scénami z prosluněné Austrálie. Snímek není přehnaně akční, bojů je zde málo, což ovšem neznamená že by se na plátně nic nedělo. Klaustrofobické scény z věčně mokrých tunelů, kde odkudkoliv může přijít německý výbuch, či dokonce císařští vojáci jsou nervydrásající. Herci odvedli slušný výkon, zvláště Bella Heathcote je ve své roli přirozená a dokázala ovládnout každý záběr ve kterém se ocitla. Bitva o Hill 60 není válečným velkofilm v pravém slova smyslu, a proto za konkurenčními bojovými dramaty v mnohém zaostává, přesto jde o velice zdařilé dílo, hodné pozornosti. (09.10.2011)

Copak o to film není špatný, co se mi ale zajídalo je ,,Válečný zákoník práce,,. Špinavé, mokré a hlučné prostředí, neplacené přesčasy a velké množství pracovních úrazů. Dokonce mluvili o tom, že tam byla nějaká fronta. Co na to krucinál odbory ??? Myslím, že válka by se měla vést pouze Po-Pá od 8:00 do 16:00 s pauzou na oběd a v kancelářském prostředí, samozřejmě bez front. (26.05.2013)

Nahlédnutí na velmi málo známý střípek australské válečné historie. Minimálně pro málo známý pro běžného evropana. Naprosto zásadním problémem filmu jsou postavy, z nichž jediná není ani trochu zapamatovatelná. Najednou vidíte pohřeb postavy, kterou jste poprvé uviděli před minutou, tudíž je nomožné si k ní vytvořit jakýkoli vztah a hra na emoce nefunguje. Děj je neuvěřitelně nudný. Po většinu času blábalí v zákopech pár neznámých lidí nesmysly. Absolutně mě snímek nedokázal vtáhnout do děje. Na celém filmu je zajímavá vyloženě jen informace, že existovaly vojenské útvary, které se podkopávaly pod nepřátelé a vyhazovaly je do vzduchu. [20 %] (07.01.2024)

„Já totiž nevím, jaké to je hluboko pod zemí. Musí to být klaustrofobické.“ - „Je to zvláštní. Ale mně se tam i líbí.“ - „Ano? Proč?“ - „Je to útulné.“ Tak útulné, že tam taky člověk může spočinout na věky…Jeremy Sims ve svém počinu ukázal, jak se dají točit solidní historické filmy. Ne že by to byla až taková pecka, ale rozhodně jde o poctivý, kvalitně natočený počin, který má punc uvěřitelnosti. A nejde tu ani tak o boj, jako spíš umění důlních profíků. Film má své napětí a příběh je tím silnější, čím déle je divák s touhle civilní tunelářskou partou vedenou sympaťákem Woodwardem. I když i ten musí pod tíhou zkostnatělého vedení dělat rozhodnutí, která nechce. A to i ta nejtěžší. Taková, která za sebou nechávají smrt…Spokojenost, za mě solidní 4*. „Může být hůř.“ - „Jak by mohlo být ještě hůř?“ - „Můžou nás poslat na kótu 60.“ - „Co je kóta 60?“ - „Messinskej hřeben. Těsně za hranicí, u Yper. Včera tam poslali kluky ze čtyřicátýho. Vrchol drží Němci. Kluci tam bojují v močálech, v bažinách. V zákopech tekla krev, říkali.“ - „To budou jenom blbý řeči!“ (08.12.2023)

O tom, že tunelování není žádná prdel, by i dnes mohl zasvěceně povyprávět nejeden bahamský exulant. A co teprv za krajně ztížených pracovních podmínek, kdy se musel zchvácený havíř od protinožců lopotit s krumpáčem a lopatou po pás v bahně v temné, úzké štole a bál se přitom i hlasitěji pšouknout, aby jej naslouchající Jerry výbušně neatomizoval i s věrným přítelem kanárkem a oblíbenou krysí rodinkou na dřevěné uhlí. Celé se to navíc obešlo bez patetického a patriotistického žvanění, salutování rozstříleným vlajkám a obdobných blicích rekvizit, které s takovou oblibou servíruje produkce z jů es ej. (23.07.2014)