Vyrobené v Dagenhame

Tohle je takový ten miloučký film, který si poklidně spěje ke svému předem známému závěru. Žádné velké drama se nekoná a VYROBENO V DAGENHMAU je v první řadě příjemnou oddychovou komedií, která neurazí - ale ani nenadchne. Hlavní hrdinky jsou ryzí sympaťačky a člověk jim samozřejmě v jejich stávkování za rovné platy fandí, ale celkově se nemohu ubránit pocitu, že kdybych si tenhle film nechal v telce (pochopitelně v příšerném českém dabingu, jak se už stalo na ČT2 normou) ujít, o nic bych nepřišel. Tohle je námět, který se měl zfilmovat už tenkrát, dokud to ještě byla velká věc, dnes to působí spíš jako povrchní retro vystavěné hlavně na efekt. (24.08.2013)

Britská sociální komedie má hluboké kořeny a dlouholetá tradice se proměňuje v pozoruhodné mistrovství. Britové dokáží zprostředkovat historické události a společenské procesy zábavným způsobem, působí na diváka jemnou ironií, chytrým humorem, vtipnou nápaditou scénou bodují tam, kde by si jiná kinematografie pomáhala emocionálními střety, patosem a tragikou. Vyrobeno v Dagenhamu líčí jeden ze zásadních konfliktů, které se odehrávaly v rámci tzv. druhé emancipační vlny ženského hnutí. Protest továrních šiček z Fordových závodů přerostl v boj za zrovnoprávnění žen v oblasti platů a pracovních podmínek a posléze vedl ke změně britské legislativy a měl ohlas po celém světě. Akce pár desítek žen dokázala proměnit společenskou atmosféru a změnit zavedené vzorce myšlení v tom nejširším měřítku. Celkový dojem: 90 %. (02.10.2013)

Niektoré veci na tomto svete by mali byť pravidlom a nie výsadou. Toto je asi najpodstatnejšia myšlienka ultrafeministického filmu, ktorý je tak príťažlivo natočený, že vzbudzuje dojem komercie aj napriek závažnosti zdelenia. Pre mňa je dôkazom, že aj film so silným posolstvom môže byť zábavný, môže byť aj trochu (niekedy aj viac) klišé a postavy nemusia byť nutne ambivalentné podľa historických reálií (chudák šovinista Henry Ford). Bál som sa, že sa začnú riešiť problémy typu "bez teba si neoperiem ani košeľu", čo reálne hrozilo, našťastie sa režisér včas spamätal a pokračoval smerom, ktorým si to všetky zúčastnené ženy zaslúžili. Za vzniknutú situáciu počas štrajku môže primárne firma Ford, avšak obyvateľstvo si zlosť búri na ženách, ktoré štrajkujú. Toto je ďalšia zaujímavá sociálna otázka, ktorú film nastoluje a Cole na ňu aj nekompromisne odpovedá. Ja mu dávam za pravdu, asi som idealista. Sme vo filmovom svete, kde je všetko dovolené a našťastie v tomto prípade aj do celkom vysokej miery v realite. (08.08.2013)

Jako filmového nadšence mě především zaujalo herecké obsazení - výkvět mladé anglické herecké ženské generace v jednom filmu (speciálně Sally Hawkins, Andrea Riseborough a Rosamund Pike) se jinde jen tak nevidí. Jako ženu mě zaujal jejich boj a to, že se nedaly odbýt a nakonec opravdu dosáhly svého. A v neposlední řadě mě jako Češku zaujaly (nebo spíše naštvaly) některé zdejší komentáře, jejichž autoři si myslí, že celý svět si z nás sedne na zadek jen proto, že u nás se v létě 1968 řešilo něco naprosto jiného než práva pracujících žen v Anglii. Poznámka na konec - v závěrečných titulcích byly ukázány dobové fotky a je zajímavé, že žádná z Fordových šiček nebyla tak sexy jako těch pár v tomhle povedeném filmu. (11.05.2013)

Mám moc ráda Rosamund Pike. Ona je taky ten hlavní důvod, proč jsem se na Dagenham koukla. A nebyla jsem zklamaná. Sally Hawkins není typ silné ženy (zvlášť na to ani není hlasově vybavená), ale stejně jí tu železnou vůli věříte. Je zvláštní, co všechno jsou na první pohled křehké ženy schopny zvládnout. Problém platových rozdílů je i po čtyřiceti letech stále aktuální, ovšem myslím, že v dnešní době už se nenajde nikdo, kdo by takto bojoval. Ženy mají můj obdiv, že stály tak při sobě a vydobyly si své. (19.10.2011)