Naše bláznivá rodina

Tak v první řadě je třeba říct, že s Kachyňou nemá tento film (aspoň pokud jde o filmovou řeč, kterou tento snímek mluví) příliš mnoho společného. Snad jen to, že v něm, jako u spousty jiných Kachyňových filmů, mají poměrně velký prostor děti (v tomto případě dvě dospívající holky). Možná právě proto byl ale Kachyňa po úmrtí režiséra Jana Valáška vybrán, aby ten film dokončil. Každopádně musím říct, že jsem se u této trošku ztřeštěné komedie příjemně bavil. Zvláště v okamžicích, kdy dvanáctiletá Jana, která diváka celým filmem provází, pronese nějakou ze svých vtipných glos (viz např. hláška: "Kolem rodinného stolu to vypadalo jako u čerstvého hrobu"). Jinak pro mě osobně coby rodilého Vinohraďáka, který 20 let chodil kolem ZŠ Kladská, je film zajímavý i tím, že jde již o čtvrtý snímek (po filmech Šest medvědů s Cibulkou, Rebelové a seriálu Vyprávěj), kde se tato lokace objevuje (18.04.2017)

Tož ta Zuza byla pěkně rostlá socialistická děvčica (a po babičce koketa), zatímco její mladší sestra a protagonistka filmu Jana už byla slabší. Jinak celej ten film je jedna velká dobová a muzejní reálie, ve které dnes už vážně není o co stát. Není divu, že nám na západě za těch několik dekád o tolik utekli, když už po prvních deseti letech to bylo strašný... (31.10.2016)

Dobrodružná výprava za záchranou manželstva svojich rodičov nemohla dopadnúť lepšie ako v réžii Kachyňu. Spočiatku vtipné, neskôr záhadné a nakoniec oslobodzujúce. Poviedka asi nebola materiálom na celovečerný film, skôr anekdotou, takže čo z toho vzniklo za účasti skvelých hercov, je výborné. –––– Maminka neřídí nejhůř. V Praze prý je jedna paní, která řídi hůř než maminka. (29.11.2015)

To nejlepší ze zlatých 60., z prapodivné dékady čs. filmového zázraku a vyřešeného socialismu. Překvapující kvality nabízí tento malý nenápadný film, který okouzlujícím způsobem baví, glosuje a nastavuje zrcadlo té časti naší společnosti, která před sebe nestaví zbytnělou pózu. A je krásné sledovat ten oblouk, ještě v roce 1932 se ve školních lavicích povaloval Maurice Chevalier, v roce 1968 to už byl Pierre Brice. Škoda, že později tato povaha česká zhysterčila se Schulhoffem a odešla s Chytilovou na sídliště. (17.01.2013)

Film z dob, kdy se u české veselohry zasmál. Dějově to sice nebylo nic výjimečného, ale skvostem jsou hlášky malé Jany, zvláště ty psané v Deníku; škoda, že se je člověk nestačil opsat, Janu Procházkovi se skutečně podařily. Komedie jistě trochu nadsazená, stálé Janiny úrazy, maminčina nešikovnost, ale zároveň suverénní řízení vozidla (tady snad hned na začátku byly nejlepší vtipy), trošku se to ztrácelo ve chvíli, kdy děvčata špehovala rodiče. Ale čtyři hvězdičky si film zaslouží i díky výkonům J. Jiráskové, V. Menšíka a J. Šejbalové. (30.10.2016)