Dr. Jekyll and Mr. Hyde
Réžia:
Victor FlemingKamera:
Joseph RuttenbergHrajú:
Spencer Tracy, Ingrid Bergman, Lana Turner, Donald Crisp, Ian Hunter, Barton MacLane, C. Aubrey Smith, Peter Godfrey, Sara Allgood, Frederick Worlock (viac)Obsahy(1)
Henry Jekyll je úspěšný londýnský psychiatr zabývající se výzkumem lidské duše. Jeho objev látky, která dokáže v člověku potlačit nebo naopak vyvolat zlo, však vědecké kruhy zásadně odmítají. Jekyll proto musí preparát vyzkoušet nejprve na sobě. Tak vzniká pan Hyde, bezohledný sobecký násilník a ničema neštítící se dokonce ani vraždy. První, kdo podlehne kouzlu Jekylla, ale zemře rukou Hydea, je krásná barmanka Ivy Peterson… (dopitak)
(viac)Recenzie (52)
Hned zkraje se musím přiznati, že znám jen tuto verzi, takže dle toho tak bude vypadati komentář. Předlohu samoz. znám. Shodou náhod jsem měl před mnoha lety štěstí na zřejmě remasterovanou verzi, takže obraz jako víno (i když u pivaře jako já to nedává smysl:) stejně tak zvuk. Ingrid B. je perfektní (jak ve většině jejích filmů a Spencer T. mi zase těžce připomíná ve své druhé podobě, Oldřicha Nového. Ne vážně. Podívejte se na na pana Hydea pozorně a uvidíte.;-) Samoz. kulisy viktoriánského Londýna jsou moje labůžo, takže tady se nemusím láskyplně moc rozepisovati. Kostýmy též. A i když to nemám na plný počet, neznamená to, že bych tento film bral níže, než jiné čb klasiky ze 40tých let. Já vím, že to tak má býti, ale to jak dopadla kdysi veselá a vitální Ivy Petersonová, mě vždy tak nějak zabolí. Tam uvnitř, kde již skoro po zkur....vztazích...nic není. A pochopitelně scény v boudoiru Ivy, který ji pronajal hodný pan Hyde, jsou na tu dobu, parádní studií čistého filmového psychoterroru. P.s. i když to není morálně správné, tak se vždy hodně nasměji u sequence, kdy pan Hyde ztropí nenápadně v onom kabaretu/hospodě (kde pracuje jako číšnice Ivy) vskutku hromadnou rvačku a zapříčiní (záměrně, samoz.) její vyhazov. No prostě...má to promyšlené, ten pán.;-) Jen ten konec nějak nedomyslel. Škoda. ()
Výborná verzia ako po režijnej stránke tak po hereckej. Spojením pôsobivej efektnej stránky s démonickým prejavom Spencera Tracyho funguje viac než presvedčivo a neviem, či by oči inej herečky ako Ingrid Bergman dokázali výstižnejšie vyjadriť strach. K tomu fešná Lana Turner v úlohe doktorovej snúbenice. Proste kvalitná verzia po všetkých stránkach (k dokonalosti mi chýbalo mierne skrátenie pridlhého úvodu). ()
„Dr. Jekyll a pan Hyde“ z roku 1941 je povedenou adaptací, která stojí na výborných hereckých výkonech. Pořád si myslím, že adaptace z roku 1931 je lepší, ale tu celkově považuji za nejlepší. Ukazuje se však, že nejlepší adaptace Stevensonovy knihy byly natočeny před rokem 1950, což je docela smutné, protože i v následujících letech se příběh adaptoval, bohužel špatně. ()
Pro mě osobně je verze z roku 1931 mnohem lepší. Samozřejmě svou roli hraje i to že děj filmů je v podstatě identický verze předchozí, tedy už mě moc nového překvapit nemohlo, ale i tak na mě zapůsobila role Fredrica Marcha, jeho projev a hlavně důraz na horrovější pojetí filmu mnohem více než tato mnohem civilnější verze. 70%. ()
Záslužné vydání obou verzí na jednom warnerovském DVD umožňuje srovnání:starší adaptace (s F.Marchem) je maskérsky a technicky invenčnější, eroticky otevřenější, tahle zaujme ženským obsazením, které jde (prý na přání Bergmanové) proti zavedenému typu obou hereček. Jekyllova/Hydeova snová vize jako vystřižená ze S.Freuda je pak (překvapivou) třešničkou na povedeném dortu. ()
Toto je rymejk klasiky z roku 1931, Spencer Tracy je v akejsi rozdvojenej roli, k tomu este par osudovych zenskych. Tematika je dobra, len ubudlo odvaznych scen nez v roku 1931, naopak pribudli dialogy aj sa skvalitnili : 86 % ()
Přiznám se, že jsem čekal spíše adaptaci tohoto klasického příběhu, s původní předlohou, kterou jsem sice nečetl, ale znám její obsah, má film společné akorát to rozdvojení osobnosti (dokonce i ten konec je jiný). Na druhou stranu, jako samostatný příběh to není špatné, hlavně díky samotné hlavní postavě, kterou neodolatelně ztvárnil Spencer Tracy (můj první film s touto legendou), respektive tedy jeho úšklebek... Je tedy hlavním tahákem filmu, čímž nechci nějak zatratit výkon Ingrid Bergman - ukázala se jako prozíravá, když si role vyměnila, splnit se původní plán, tak bych fandil spíše Hydovi než barmance Ivy. Zde mě zaujala tím, jak silně dokáže zakřičet (škoda, že nebyla nikdy obsazena do hororu, tam by se to dobře využilo) a že by se ani jako zpěvačka neztratila. I přesto je to však její první hlavní role, která netáhne snímek. Uvažoval bych i o čtyřech hvězdách, nicméně mi není přesně znám záměr režiséra - chtěl se vyrovnat o deset let starší verzi nebo předloze? Ale ty tři hvězdy berte jako příznivé, jelikož tohle je asi jeden z nejlepších remaků, co jsem kdy viděl. ()
Nerozumím tomu, že Frederic March za roli Jekylla a Hydea Oscara dostal, zatímco Spencer Tracy nebyl ani nominován. Provedení proměny samotné možná nebylo nic moc, ale Tracyho tuhý, sveřepý úsměv byl přímo odstrašující. Opravdu to působí, že se na vás dívá úplně jiný člověk. Některé scény s Hydem působili nad očekávání surově. ()
Fleminovo zpracování slavného námětu si v ničem nezadá se starší verzí (1931), film je delší a nijak to nevadí, scénář mozná i o trochu lepší než v předchozí verzi, atmosféra je vystižena výborně, maskéři i tentokrát odvedli skvělou práci, Tracy v titulní dvojroli naprosto perfektní a krom něj excelují i Ingrid Bergman a Lana Turner. ()
Film z roku 1931 byla neskutečná nuda. A stojím si za tím, že je to nuda i po shlédnutí druhé verze. Verze z roku 1941 je totiž doslovným remakem, kde některé scény jsou takřka identické, navíc remakem, který je prodloužený na skoro dvě hodiny. To je u hororu z roku 41 k nevydržení. A kde byla v první verzi trapná maska je nyní maska prakticky nulová. Přesto dávám o hvězdičku více, neboť ubylo melodramatičnosti a patečnosti. A Spencer Tracy s Ingrid Bergmanovou byli v té době herecká extraliga, takže jejich herecké výkony drží celou tu nudu aspoň v rámci průměru. ()
Tato verze bohužel nedosahuje kvalit té z roku 1931. Méně atmosferická, strhující a technicky sterilnější. To co mě na verzi s Marchem uchvacovalo - skvěle využitá kamera, efekty a perfektní obsazení tady prostě chybí. Fredric March byl podle mého mnohem démoničtější a lépe tak vystihl charakter postavy. Starší verze v sobě má kus z němého filmu a to jí dodává, dodnes unikátní, výraz. Oproti tomu Flemingova má mnohem blíž ke klasickým hollywoodským filmům tohoto období (čemuž se, vzhledem k režisérovi, nelze divit). Asi největší slabinou tohoto filmu je podle mého názoru prohození rolí Ingrid Bergman a Lany Turner. Kdyby Ingrid hrála Beatrix a Lana Ivy, jak tomu prý mělo původně být, mám za to, že by jim oběma role sedly mnohem lépe. I tak se ale jedná o kvalitní film a pro milovníky klasického Hollywoodu je to povinnost. ()
Štyridsiatkový Jekyll je remakom tridsiatkového, akurát rozťahanejší a nudnejší. Taktiež ho nemožno označiť za horor, maximálne psychothriller. Užijeme si príliš veľa hovorenej ľúbostnej drámy než dôjde k očakávanej premene a potom sme odmenený tým že Jekyllovi sa zmení účes a naježí obočie. Teoreticky by sa síce premena na zlého chlapca mohla držať len v psychologickej rovine a nemusela ukazovať nejakého mutanta, ale raz darmo, bez výraznej fyzickej premeny má človek pocit že tomu niečo chýba. No a keď teda dôjde k uvoľneniu zla v doktorkovi, výsledkom je v podstate šmejd ktorý by dnes predával hrnce dôchodcom. Bude do vás verbálne hustiť vrchom aj spodkom a keď to nemá účinok začne byť agresívny. Najskôr ale vyvolá veselú bitku v bare a potom sa už sústredí na tyranizovanie vybranej ženštiny. Spencer Tracy má sice k mladému fešákovi ďaleko, ale hrá precízne v oboch polohách, tak ako aj zbytok obsadenia. V závere dôjde aj na nejaké to násilie a atletické cvičenie na zábradliach, ale myslím že v predchádzajúcom filme to bolo lepšie. Takže za mňa za dve, lebo je to po desiatich rokoch opäť to isté a dramaticky naťahované ako podprsenka Dolly Buster. ()
spíš 75 %, docela zajímavé pojetí, dost vzdálené od předlohy, velmi hezká kamera, příběh sám bohužel nějak zevšedněl... ()
Musím jít takhle nízko, co to jenom udělali se skvělou Stevensonovou předlohou, přidali do toho lásku a ženy, čímž to absolutně zničili. Mohlo mi to být jasné už od začátku, že tak tenkou povídku nafoukli do dvou hodinového filmu. Tracy, ač ho mám velmi rád, se pro roli absolutně nehodil a jeho přeměna moc přesvědčivá nebyla. U Ingrid platí, čím mladší tím půvabnější, takže jsem byl spokojen, alespoň v tomto ohledu. ()
Jen samotný Spencer Tracy by si za svůj démonický výkon ty čtyři hvězdy zasloužil. Je to v podstatě jeho one man show, vůbec si nedokážu vybavit jiného herce té doby, který by se této role zhostil lépe, s větším hereckým zaujetím. ()
Boží! Famózní snímek. Spencer Tracy se svojí dvojrolí předvedl herecký koncert. Je naprosto exceletní. Film je skvělě natočen, má úžasnou atmosféru a jistě vás - tak jako mě - strhne. ()
Je to takové... Několik brilantních scén v jinak nepříliš uspokojivém filmu. Od úvodního kázání se film vleče přes večeři u snoubenky až po setkání s Ivy. Pak se to přeci jen rozběhne. Obě ženské hrdinky jsou nepříliš zajímavé, ale vůbec nejhorší je Spencer Tracy. Jako Jekyll ještě ujde, ale jeho rádoby démonický a zlý Hyde je spíše karikatura. Dobře je to vidět na scéně v baru. A tak jsou zajímavé jen ty "produkční" hodnoty. Krásná a občas nečekaně akční kamera vyniká zvláště ve scéně v parku. ()
Film má dobrou atmosféru. Bergmanová je skvělá - scéna, ve které flirtuje s Jekyllem, patrně vyvolala nejednu bezesnou noc u cenzorů... ()
Při vzájemném porovnání s verzí z roku 1931 vyšla tato jako poražená. Obě jsou si kvalitativně dost podobné, ale verze 1931 má tři věci, které bych vyzdvihnul a díky kterým se mi více líbila: Pan Hyde s vizáží J. A. Náhlovského, který spíše pobavil než vyděsil, na tu dobu opravdu famózní triky (1941 v tomto hodně zaostává) a hlavně Miriam Hopkins v roli pouliční děvy. Ingrid Bergman mám rád, ale její projev je tak trochu škrobeně divadelní a na neskutečný sex appeal M. Hopkins jednoduše nemá. Resumé tedy zní: verze roku 1931 je atmosferičtější, vtipnější (což ale jistě nebyl záměr) a celkově živelnější ve všech směrech. Tato verze je naopak vážnější, trikově sterilní a divadelněji pojatá. Zde to na 4* nestačí. ()
Trochu pozměněná předloha R. L. Stevensona se opírá o zajímavou hudbu, na svoji dobu i slušné (i když poté nudící) efekty a skvělého Tracyho i solidí Bergman, která sice opět hraje hodně naivně a přehrává, nicméně k ní se to hodí tak, jako k nikomu dalšímu. ()