Syntax Era
Réžia:
Saul MetzsteinScenár:
Tony SaintKamera:
Hubert TaczanowskiHudba:
Ilan EshkeriHrajú:
Martin Freeman, Elizabeth Bower, Edward Baker-Duly, Colin Michael Carmichael, Amy Beth Hayes, Rasmus Hardiker, Peter Davison, Perdita Avery (viac)Obsahy(1)
Sedmdesátá léta dvacátého století, ve firmě Sinclair Research pracuje Chris Curry, který přichází za šéfem Clivem Sinclairem s nápadem začít vyrábět stavebnicové počítače. Sinclair považuje nápad za bláznovství a pohádá se s Currym natolik, že se rozejdou. Curry na svém nápadu trvá tak zarputile, že v prosinci 1978 vzniká firma Acorn Computers, která začíná pracovat na svém vlastím prototypu počítače. Jenže mezitím už i Sinclair Research vyvíjí počítač. Rozjíždí se závody o prvenství, v nichž vítězí Sinclair. A pak vstupuje do hry veřejnoprávní televize BBC, která chce divákům představit počítač v praxi. A začíná jeden z nejtvrdších konkurenčních bojů mezi Sinclairem a Currym o zakázku pro BBC. (Snorlax)
(viac)Recenzie (16)
Sir Clive Sinclair mi byl skrze svoje Spektrum téměř otcem a dost zásadně ovlivnil mé dětství, ačkoli jsem o něm samotném téměř nic nevěděl. Tímto tenhle dokument na mě působí jako zjevení, které už jsem nikdy nečekal. Těžko říct, jak moc se tento hraný anti-hrdina Sinclair, arogantní a cholerický, blíží tomu skutečnému. V dokumentech vždy působil velmi klidně, jako typický anglický gentleman. Nicméně třeba ta historka s novinami byla dle Guardianu pravdivá. BBC každopádně zvládla tenhle hraný dokument brilantně, obohacený reálnými záběry (u toho s Thatcherovou jsem už musel slzet) či přehráním reálných záběru, skvělou dobovou hudbou a především s všudypřítomným anglickým humorem. BBC si tu logicky vyhrazuje zhruba polovinu filmu pro soupeřní o projekt BBC Micro, který z evropského hlediska nebyl příliš významný, ale bylo to aspoň nějaké vítězství Acornu. Ostatně jaký trpaslík byl Acorn vůči Sinclairu dokumentuje Curryho veselá návštěva obchodu s hrami :-). Lze tu najít i pár chyb, JetSetWilly rozhodně nemá žádné levely, Sinclair User v roce 80 ještě neexistoval a především Armstrongova umělá pleš vypadá naprosto příšerně, ale to jsou prkotiny. Armstrong (dabuje doktora M podobným způsobem v McLaren Tooned) se docela úspěšně snaží imitovat Sinlairovu typickou intonaci, pokud zrovna neřve. Konec filmu je velmi dojemný, ač trochu uspěchaný, Sinclair prodal značku až víc než rok poté co Curry a stihl ještě uvést Spectrum+ a 128. A ačkoli už produkce počítačů nikdy nebyla zisková, herní průmysl kvetl dalších 5 let a koncem 80.let vpadly jeho klony na východ ... ()
Viděla jsem tento film ve stejný den jako kinoupoutávku na životopis S. Jobse. Velmi příjemný snímek kombinující IT vtípky (programátoři nad přebývajícím drátem), velmi lidské vztahy (aneb když žák přeroste mistrovi nad hlavu) a ryze faktografickou zprávu o počátcích počítačového věku. Vřele doporučuju, nejen kvůli jako vždy vynikajícímu výkonu Martina Freemana :-) ()
Film neoslní sofistikovaným dejom, ani hereckými výkonmi, už vôbec nie efektami či humorom. Ja som si ho vychutnal z historicko-dokumentárneho pohľadu, v ktorom som takmer hltal scénu za scénu. Nikdy som o Acrone nepočul, a o Sinclairovi iba v súvislosti s kalkulačkami. Britov som si s počítačmi nikdy nespájal. Takto binárno-digitálne neosvietený som rovno vhupol do sveta osobných počítačov s operačnými pamäťami a procesormi v rádoch kilobajtov. A bolo to čarovné. ()
Tento z části dokument, z části drama, ale ponejvíc skvělá komedie je naprostá nutnost pro každého IT fanouška, pro kterého byly osmibity typu ZX Spectrum v dětství (nebo i v dospělosti) první počítače vůbec. Je to sonda do historie firmy vlastněné geniálním Clivem Sinclairem, kterého proslavil právě onen krásný malý počítač. Dále je o vzniku konkurenční firmy Acorn, která vznikla vlastně jen díky tvrdohlavosti a pocitu neomylnosti též pana Sinclaira, a o následném nelítostném konkurenčním boji. Psal jsem komedie, a ano, to je především. Když po přednášce 3 dámy pochlebují panu Sinclairovi z poněkud jiného důvodu než zájmu o techniku, nebo když se Sir (ano, ten počítač mu vydobyl rytířskou hodnost) snaží ze všech sil (a pomocí nepředstavitelných financí) rozhýbat své elektrické vozítko v době, kdy je technologie baterií něčemu takovému ještě na hony vzdálená, zatímco ke konci filmu ho na výletě v onom vozítku předjíždí kamiony Microsoft, tak to jsem se musel vážně smát, až jsem se za břicho popadal :)) Jeden z mála filmů, které opravdu pohladí po duši. ()
„Šachmat!“ – „Ne, to není!“ – „No, možná máš pravdu. Pravidla moc neznám.“ V hlavní roli počítače a mužské ego! Filmu se dá podle mě vytknout jen jedno. A to, že není zrovna strhujícím dramatem, jakkoliv se předhánění 2 můžu snažili tvůrci nabídnout co nejpoutavěji (otázkou však je, jestli by daná problematika tak vůbec šla natočit). Na druhou stranu, rozhodně jsem se nenudil, a přestože k ústřednímu tématu nemám žádný osobnější vztah, snímek mě vcelku zaujal. A překvapivě docela dost pobavil, humor jsem ve filmu zrovna nečekal. I když angažování výborného Freemana mi trochu napovědět mohlo, to je pravda. Každopádně to vidím na solidní 4*. „Vážně? Vzdal by ses všeho, abys se mnou pracoval?“ – „Zkusil jsi někdy rakouské víno, Chrisi?“ – „Ne.“ – „Kdybys zkusil, možná bys pochopil.“ ()
Reklama