Blondýnka

Štve mě to! O to prej šlo. Mám po tom chuť skočit z balkónu na plot a říkat si, že nic nemá smysl. A BLONDÝNA nemá moc děj. Kdyby ta holka vážně jen takhle trpěla, bulela a nebyla prakticky NIKDY v pohodě (Marilyn se usmívá asi dvě minuty ze sto šedesáti), těžko by byla oblíbenou a obsazovanou MEGASTAR. Je to zlej film. S tím souhlasím. Ale pak to moc nefunguje. Daleko víc líto by mi bylo té skutečné, usměvavé Monroe. Tahle psychotická paní už mi spíš hrála na žíly a kdekdo by jí rád zaplatil léčbu. Zahraný by to bylo skvěle, kdyby dal rejža tej Anči k hraní víc než jednu polohu ("jsem furt strašně moc v p*deli") - Brody je taky tuze fajn. Všechny témata byly strašně otravně křičený (producenti jsou svině! Kennedy! ženy jsou maso!....). Formou úžasný, záměrně nestravitelný a hodně nápaditý. Ale už nikdy! (06.10.2022)

Z tohto nekonečného filmu som si zo života Marilyn Monroe a z jej hereckej kariéry nezobral vôbec nič. V podstate len to, že šukala v trojke a fajčila vtáky (úplne zbytočné scény), že ako dieťa si odžila svoje a potom sa to preniesol do dospelosti a bola šialená, stále smutná, furt plačúca, na práškoch a hysterická. Uznávam, že de Armas ponúkla vynikajúci herecký výkon a tiež holé cecule, ale dokopy nič z toho nemám, keď jedna herecká osobnosť je stále ukazovaná len ako narušený a nešťastný človek, ktorý sa samozrejme predávkoval, čo tiež nie je až tak isté. O jej manželstvách, herectve a prezidentovi skoro nič. Akurát tak o idiotskom otcovi a Pianistovi, čo si zahral jej muža. Inak maximálna depresia. (29.09.2022)

Ana de Armas je roli sexuální ikony 20. století naprosto boží, takže jistě nepřekvapí, že tady mužská část nemá problém přitlačit na hodnocení, zatímco ženská sekce demonstrativně předstírá nezájem. Dominik zvolil značně netradiční styl vyprávění, který určitě nesedne každému, ale díky tomu vznikla řada snových sekvencí. Především skopnutí JFK z piedestalu je dokonalou ukázkou boření mýtů. (22.10.2022)

Někteří kritici Marilyn Monroe milovali, jiní ji nenáviděli. Já zas nenávidím tento film. STO ŠEDESÁT SEDM MINUT umělecké sebehonitby, která je nafouknutá, která střídá styly z jasného důvodu, ale bez jasného pojítka. Je to film který nemá co říct, který nemá co vyprávět, který nemá co předat. Měl jsem pocit, že sleduju prázdný obraz. Samotná blondýna (Protože jsou to dvě osobnosti, CHÁPETE?) nemá prakticky charakter, je to utrápená žena, ale bez kontextu se dá jen těžko vůbec souciti s takovou postavou. Všechny vedlejší postavy jsou prakticky karikatury, což je tak nějak záměr, ale pak na mě působí celý svět karikatůrně a prázdně. Není tu se čehokoliv chytit, nic na čem by mělo člověku záležet. Spousta témat je jen povrchově převedena, spousta myšlenek o hlavu omlácena. Film tak nějak zachraňuje Ana de Armas, která sice podává solidní výkon, ale upřímně mě tolik nepřesvědčil a nedostal. Často byl přehnaný a očividně na sílu zahnaný do extrému, avšak ji to nemůžu mít za zlé, protože být to víc jemné a miň do očí bijící, tak by mě film asi zabil svou nudou. Film byl právě v tom nejlepším, když byl jemnější ve svých motivech a náznacích. Jmenovitě, když nám ukazovali sečtělost Blondýnky u které všichni počítali, že to má od někoho jiného. Za mě ale silný nedoporučení tohoto filmu, Mít to hodinu a půl, tak je to zajímavý cvičení na psychické vyzobrazení utrápené slečny, takto je to jen přepálená nuda o ničem. 4/10 (05.10.2022)

Jako okouzlenou MM mě film samozřejmě velice lákal, fascinovalo mě vizuální zpracování a Ana de Armas mi přišla neskutečně vhodná pro tuhle roli. Nejdříve jsem však přečetla knihu a musím říct, že problém pro mě představoval fakt, že se jedná o román inspirovaný životem skutečné osoby, a já pořád nechápu, proč vlastně něco takového vzniklo. Navíc po smrti dotyčné, jejíž jméno a osobnost láká a fascinuje dodnes a bude ještě dlouho a hlavně, která k tomu už nemůže nic namítat. Že by důvodem byla vidina jistého výdělku? Mnohem častěji mě spíše napadala nějaká osobní msta, když se na autorku podívám. Zároveň mě velice překvapila řada vulgarismů a explicitních sexuálních popisů, občas i téměř hororových scén. A kniha putovala o dům dál, i když občas jsem s autorkou souhlasila, např. okolnosti kolem natáčení filmů Někdo to rád horké a Mustangové, popisu vzhledu a úprav MM, jejích tužeb. Trochu jsem se proto filmu bála, některé scény mi stačilo si při čtení jen představit. Ale musím říct, že Blondýnka mě dostala, i když předlohou byla taková hrůza. Dotkla se mě, dojala mě, překvapivě i rozesmála, vizuálně opravdu nadchla a Ana De Armas je excelentní, moc krásná a zatím ze všech představitelek nej. I když její sledování většinu času bolelo, i pár slz jsem uronila, vlastně se mi strašně moc líbila, jakoby věrně promlouvala z fotek, které člověk tak dobře zná a všechny je opravdu mám. Z předlohy si (i kvůli stopáži) naštěstí vzala jen něco a narozdíl od knihy si tak zachovala svou kvalitu a je tam snad cítit trochu i úcta k MM, tu v knize hodně postrádám. (21.04.2024)