Blondýnka

Jako okouzlenou MM mě film samozřejmě velice lákal, fascinovalo mě vizuální zpracování a Ana de Armas mi přišla neskutečně vhodná pro tuhle roli. Nejdříve jsem však přečetla knihu a musím říct, že problém pro mě představoval fakt, že se jedná o román inspirovaný životem skutečné osoby, a já pořád nechápu, proč vlastně něco takového vzniklo. Navíc po smrti dotyčné, jejíž jméno a osobnost láká a fascinuje dodnes a bude ještě dlouho a hlavně, která k tomu už nemůže nic namítat. Že by důvodem byla vidina jistého výdělku? Mnohem častěji mě spíše napadala nějaká osobní msta, když se na autorku podívám. Zároveň mě velice překvapila řada vulgarismů a explicitních sexuálních popisů, občas i téměř hororových scén. A kniha putovala o dům dál, i když občas jsem s autorkou souhlasila, např. okolnosti kolem natáčení filmů Někdo to rád horké a Mustangové, popisu vzhledu a úprav MM, jejích tužeb. Trochu jsem se proto filmu bála, některé scény mi stačilo si při čtení jen představit. Ale musím říct, že Blondýnka mě dostala, i když předlohou byla taková hrůza. Dotkla se mě, dojala mě, překvapivě i rozesmála, vizuálně opravdu nadchla a Ana De Armas je excelentní, moc krásná a zatím ze všech představitelek nej. I když její sledování většinu času bolelo, i pár slz jsem uronila, vlastně se mi strašně moc líbila, jakoby věrně promlouvala z fotek, které člověk tak dobře zná a všechny je opravdu mám. Z předlohy si (i kvůli stopáži) naštěstí vzala jen něco a narozdíl od knihy si tak zachovala svou kvalitu a je tam snad cítit trochu i úcta k MM, tu v knize hodně postrádám. (21.04.2024)

Prakticky tříhodinový, černobílý a hlavně silně depresivní snímek o herecké legendě, sexbombě i Hollywoodu 50.-60. let, kdy krása byla spíše na škodu. Ana de Armas je pastvou pro oči a její ztvárnění Marilyn je po vizuální stránce tím nejsilnějším z celého filmu. Bohužel zmíněná délka je ubíjející a pojetí, které je jen sbírkou depresivních obrazů určitě nesedne každému. (10.10.2022)

Chápu velkou míru kritiky a mnohé scény jsou jistě až moc vzdálené od reality. Mně to vlastně nevadilo. Ani mi nevadil přechod mezi různými filmovými formáty, barevností i nebarevností, ba dokonce ani možná už přemrštěná délka filmu. Ana de Armas je výborná Blondýnka, asi bych si nedovedl představit nikoho lepšího, ač možná podobnějšího ano, ale za posledních dvacet biografií, co jsem se koukal kdo je hrál, je to rozhodně nejlepší volba. Maliny chtěj zas jednou vzbudit pozornost, tady se půjde po Oscarech. (11.02.2023)

Z tohto nekonečného filmu som si zo života Marilyn Monroe a z jej hereckej kariéry nezobral vôbec nič. V podstate len to, že šukala v trojke a fajčila vtáky (úplne zbytočné scény), že ako dieťa si odžila svoje a potom sa to preniesol do dospelosti a bola šialená, stále smutná, furt plačúca, na práškoch a hysterická. Uznávam, že de Armas ponúkla vynikajúci herecký výkon a tiež holé cecule, ale dokopy nič z toho nemám, keď jedna herecká osobnosť je stále ukazovaná len ako narušený a nešťastný človek, ktorý sa samozrejme predávkoval, čo tiež nie je až tak isté. O jej manželstvách, herectve a prezidentovi skoro nič. Akurát tak o idiotskom otcovi a Pianistovi, čo si zahral jej muža. Inak maximálna depresia. (29.09.2022)

V poslednom období som videl niekoľko nepodarených životopisných filmov, vďaka ktorým mám chuť sa ďalším vyhýbať. Spravidla ich páchajú menej známi tvorcovia, ktorý sa tancom na hroboch slávnych snažia zachytiť odlesk slávy ich obetí, ktoré sa už nemôžu brániť. Je to aj prípad tohto chaotického filmu, u ktorého mám pocit, že nikto zo štábu nevedel, ako by mal výsledný produkt vyzerať. Keď sú postavy príbehu mŕtve autorská licencia je bezhraničná a ambície tvorcu smerujú iba k šokovaniu diváka. Tak ako pri romantických filmov nehodnotím okolitú prírodu, ani u životopisných filmov nepreceňujem podobu herca so stvárňovanou postavou. Ale ak scenár pripomína pozliepané výstrižky z bulvárnych časopisov, tak to ma zaujíma a preto si myslím, že aj moje dve hviezdičky sú v podstate láskavosťou. (17.11.2022)