Vojnový kôň

Válečný kůň jde ve šlépějích Rudého barona a Rytířů nebes. Vlna obnoveného zájmu o 1. světovou válku by byla skvělá věc, jenom by se musela opírat o filmy, které nejsou takovými paskvily. Vzpomínka na Düsseldorf bude věčná a barvitější, než západ slunce ve všech odstínech oranžové. #čsfdprojekce Nejkrásnější komentář: verbal (23.02.2012)

Steven Spielberg je jeden z nejlepších filmových vyprávěčů na světě a i tady po profesionální stránce není moc co vytknout, kde je ale co vytknout je příběh. Jako až do tý orby dobrý, ale co následovalo pak byl bohapustej slzostroj bez kapky myšlenky. Kůn, kterej se tváří, jak kdyby sepsal deklaraci nezávislosti rajtuje napříč válečnou evropou a zažívá jednu nelogiku za druhou. (31.12.2012)

Nezbývá než napsat, že Spielberg opět nezklamal. Zpočátku jsem měl sice trochu obavy, protože filmů o koních už bylo natočeno spoustu a pro filmaře se pomalu ztenčuje plocha, kam s tímto námětem šlápnout, a navíc krajně nesympatického a prkenného Irvina jsem po pár scénách vůbec nemohl vystát. Ale to by nesměl být za kamerou nejlepší režisér všech dob. Příběh pomalu nabral na obrátkách, Irvine vymizel ze scény a zbytečnost válečného konfliktu byla znázorněna o to silněji, že Spielberg už pojal trochu jiný pohled na zmíněné hrůzy a nesnaží se už tolik zaměřovat i na komerční úspěch, jak tomu bylo dříve. Válečný kůň je krásný snímek, který každého diváka musí zahřát u srdce, a závěrečný happy end je podán přesně odměřeným způsobem, aby dokázal dojmout a zároveň nenarušit celkový obraz a atmosféru. Chuť příběhu zkrátka zůstane na jazyku ještě hodně dlouho a rozhodně patří k těm, které bych si chtěl ještě někdy zopakovat.. (19.01.2013)

Chvíli barevná dětská knížka, chvíli válečné peklo a chvíli odysea. Spielberg i relativní sázkou na jistotu umí překvapit a přestože důkladnost nebo provázanost jednotlivých epizod občas těžce hapruje, musím s nepatrným odstupem přeci jen uznale pokývat hlavou. Vzhledem k tomu, jak výpravně a v důsledku i bohužel lehce zdlouhavě Kůň působí, asi nešlo zacílit o moc přesněji. Postav a nálad je tu totiž až příliš a děj chtěl buď zkrátit o třetinu nebo naopak natáhnout o hodinu. Pozitivní dozvuk nejhlasitěji rezonuje díky Williamsovu úžasnému hlavnímu tématu a několika dojemným momentům, proti kterým není obrany. 70% (25.02.2012)

Uff, očistec v podobě veledíla Pišty Špílberga, který už zřejmě ztratil i poslední špetku zdravého rozumu a soudnosti, pokud tedy kdy nějaké měl, byl skutečně nesnesitelný. V jednu chvíli jsem myslel, že chytrý koník začne hrát na banjo a zpívat nějakou jidiš romanci na téma nespravedlivého osudu mladých vojáků na západní frontě, ale Pišta, inspirován zřejmě úspěchem svého masakrálního pojetí vylodění v Ryanovi, si raději zahrál na krvavého Mela a švihnul si další krvavou scénu, tentokrát mezi krátery. A pasáž s ostnatými dráty a šíleným koňem? Zachránila mě. Musel jsem to přetočit dopředu, protože takovou sračku jsem fakt nezvládl. Pak se mi ztratily titulky a při jejich hledání jsem najednou byl na konci u happyendu. Díky, Pišto, za sračku roku, ale raději už táhni do prdele i se svou nenávistí k Německu (22.01.2012)