Treme

Po Pacifiku další hitovka z dílen HBO! Proč se mi TREME tolik líbí?! Může za to dějová linie New Orleansu a osudy obyčejných lidí, muzikantů a ghetta. V seriálu hraje skvělá jazzová, gosspelová a bluesová hudba. Nejde ji nemilovat! A muzikál to není. Jednoduše řečeno tenhle seriál má pohodovou atmosféru jako málokterý a na zpracování je znát přesná režisérská práce! (20.10.2010)

Výtečný seriál. Jednotlié příběhy, ze kterých je utkán, jsou samy o sobě zajímavé a člověka přitom napadne, jak liché jsou zdejší nářky v podobných situacích: "tohle se může stát jenom u nás!" Že se rabuje, že člověka zmlátí bezdůvodně policajti, že mu ukradnou trubku a prodají ji do bazaru, že politici neplní sliby... Stává se to všude a často i ostudněji. Ale všechno je jen cosi navíc oproti tomu, co je zde hlavní: ta muzika! A pak ta atmosféra New Orleans, která zcela přirozeně odolává neštěstí, které se na město přivalilo. (26.07.2011)

Nadšené zahraniční recenze nelhaly. Opravdu vynikající záležitost, která se na jihu USA nejen odehrává, ale zároveň způsobem vyprávění odkazuje na jižanskou vypravěčskou tradici. Seriál je postavený na evokaci genia loci New Orleans. Příběh se posouvá pomalým tempem, reflektuje každodenní rutinu a pomalu se zadírá pod kůži. Velkou část zabírají osudy místních jazzových muzikantů, jejichž skladby tvoří hudební doprovod seriálu. (28.10.2011)

Feel the music. Přežít den, užít si noc a doufat, že všechno dobře dopadne. Jak poznamená jedna z postav, pracovní morálka v New Orleansu za moc nestojí, čemuž odpovídá i pozvolné tempo vyprávění. Trochu dramatu, trochu klábosení, hodně hudby. Treme je ještě méně akční než The Wire stejného autora. Oba seriály spojuje maximální důraz na postavy a pozornost věnována sociální síti, jež je spojuje. Nic se neděje z ničeho a za ničím zároveň není cítit scénáristický konstrukt, dramatický oblouk nebo jak to chcete nazývat. Když se něco má stát, stane se to: shit happens. Odmítnutí tradičních vyprávěcích prostředků (nediegetická hudba, uzavřené mikropříběhy, cliffhanger) neznamená, že je Treme seriál chladný a že nedokáže vtáhnout. Dokáže, pouze k tomu potřebuje více času. K poznání a pochopení postav. Pak už stačí jen náznak, podaný formálně stejně neokázale jako všechny ostatní, aby vám došlo a aby vás to sebralo. Závěrečná epizoda, kdy se cyklické vyprávění chytrým užitím jediné delší retrospektivy (díky které není vyznění tak beznadějné: prázdné x živé ulice) uzavírá a kdy jsem byl regulérně dojat, je toho důkazem. Co může být lepší referencí pro seriál, než divákova neochota opustit s poslední epizodou jeho hrdiny? Druhá série: Simon se stále nezaprodal. Drama vytváří tak, že nepůsobí vykonstruovaně. Postavy netýrá, ani je nenutí říkat bezobsažné věty typu "miluji tě". Akorát začíná lehce vykrádat The Wire (některé situace i záběry, což je ale věc režisérů), kriminalitu v ulicích New Orleans však využívá mnohem střídměji (a o to působivěji) než tamější hudbu, a pokušení začít psát další detektivní seriál zatím odolal. Během druhé série také vyniklo, jak výraznou postavu hrál Goodman. Možná ke škodě věci, protože kdo za něj bude hledat mezi novými i starými postavami náhradu, zřejmě si na své nepřijde. Téhle vyrovnanosti, kdy nikdo a nic zbytečně nevyčnívá, si však na Simonově práci cením nejvíc. Třetí série: Zůstává jazzové tempo, převrácení žánrových konvencí (do prázdna vyznívající detektivní pátrání, deziluzivní cesta za americkým snem, soudní drama bez rozsudku), neochota sahat po ozkoušených dramatických zkratkách a hledat pro hrdiny ta nejsnazší řešení. Čím dál naléhavěji se ale nabízí otázka, kdy se věrnost metodě mění v tvůrčí stagnaci? Na jednu stranu by to už vážně chtělo výraznější oživení, ale zároveň právě ta konstantní neuspěchanost, nepředvídatelnost a nenucenost obohacuje všechny Simonovy počiny o mimořádný kus pravdy. V podstatě jde hlavně o výsledek toho, že se zde na postavy myslí přinejmenším stejně tolik jako na diváka, jehož požitku není vše bezmyšlenkovitě podřizováno. Málokdo si v televizi, natož ve filmu troufne učinit podobný krok. 90% (10.07.2011)

Absolútny televízny klenot, k premiére novej časti ktorého by si každý z úcty mal dať viazanku alebo aspoň flatcap po vzore nekonečne nimi zásobeného Antoinea Batistu. Spolu s The Wire a Mad Men povinnosť pre všetkých, ktorí hľadajú v čase strávenom pred telkou aj niečo obohacujúce a to doslova - mňa David Simon dokopal nazad k pianu. Je škoda, že v našich šírkach o seriáli nemá mnoho ľudí potuchy, našťastie HBO si Simona stráži a tak je odklepnutá už i tretia séria. Každá sezóna sa podobne ako The Wire širšie venuje konkrétnemu sociálnemu problému, no nikdy nechýba jazz, ktorý sa zrodil v New Orleans a ako sa hovorí, dospel v New Yorku, v ktorom sa príbeh tiež odohráva, za čo dávam šiestu hviezdicu a modlím sa, nech seriál vydrží až po BP oil spill. (13.07.2011)