Nočný bežec

Béčková Road to perdition stojí jednoznačne na Neesonovi a a Harrisovi, ale k tomu, aby urobili z pásového výrobku a tuctového scenára niečo viac, na to skrátka nestačili. Ak by tu boli čisto béčkoví herci, na veci by sa zase tak veľa nezmenilo, zámerom tu rozhodne neboli umelecké ambície. Nočný bežec boduje čiastočne tým, že si nemôžeme byť istí, ako to celé ráno skončí, ale postupom času nám aj tak dojde, že aby si tvorcovia zachovali nejakú tvár, tak ho môžu ukončiť snáď len jedným spôsobom. 50% (18.06.2018)

Collet-Serra jako obvykle do toho dává maximum. Ty světla, přeostřování, nedoostřování, rytmizovaný střih, má to v ruce a proto by si už konečně zasloužil scénář a ne ten hovnem pomazanej papír, co mu přistál zase na stole. Och jak jsem nešťasten, takový potenciál to mělo stát se tvrdým nekompromisním mcguffinem po vzoru Running Scared a nakonec se to rozmělní v rodinný problémy, morální excesy, nekonečně fňukání kdo komu co za kolik a ještě ke všemu v tak ošoupaný formě. Další výtka je obecnější a týká se Joela Kinnamana. Je neuvěřitelný, jak takového nadaného mládence, který herecky exceloval doma v trilogii Snabba Cash zámořští tvůrci vykastrovali na obligátní nakrátko ostříhaný držák na bouchačku, jakých je všude plno, z huby mu neustále lezou slimáci rodinných hodnot, vzájemného respektu a lásky k dětem (vlastním) a jediný nad čim jeho permanentní výraz obličeje nutí přemýšlet je, zdali usíná tím, že si překryje bulvy nadočnicovými oblouky. A vůbec celý to zamrzí dvojnásob, když se spustí závěrečné titulky, na jejichž pozadí běží vizuální koláže zdecimovanejch mužskejch obličejů na konci svých sil ala True Detective a vy si uvědomíte, jak tvrdej mafiánskej film uprostřed neprostupného betonového labyrintu to měl bejt. (05.08.2015)

Typický Neeson- neusporiadané rodinné vzťahy, raz za čas si vypije, ale hlavne v mene osobnej spravodlivosti sa u neho prejaví duša zabijaka. Minulý rok, keď ešte Non stop skákal Medzi náhrobnými kameňmi, to bolo ešte zaujímavé. Tu ale dej je tak nejak povrchný, takmer bez napätia. A koľko ľudí Neeson zachránil ako Schindler, toľko ich tu pošle medzi nebožtíkov. (22.09.2015)

„MICHAELE, POSLOUCHEJ MĚ. JEDNU NOC. VÍC PO TOBĚ NECHCI. POSLOUCHEJ SVÉHO OTCE JEDNU NOC. JESTLI TO DO RÁNA NEVYŘEŠÍM…“ /// A tak se taťka Liam, přes synáčkův odpor, stává jeho jedinou šanci na přežití. Taková klasika - solidně vystavěnej příběh, ve tmavým – nočním módu. Jaume Collet-Serra drží svoji laťku zvedlou ve standartní vejšce a Neeson by si mohl dát podobnej typ příběhů patentovat. Vono to totiž furt (ještě) funguje. Co na tom, že je to místy pěkně blbý. V rámci jednoduchosti – zřejmě. „ŘEKNI VŠEM, AŤ SE PŘIPRAVÍ. PŘICHÁZÍ JIMMY... A Jimmy si s tím hlavu nedělá. V zabíjení totiž nehledá žádnou vědu. Takže pro některý to bude dlouhá (nebo spíš krátká) noc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád čumím na starou partu, jak vyhrožuje prázdnotou v očích. 2.) Jsem zvyklej se o svýho parchanta postarat sám. 3.) Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (26.06.2015)

"Keď ťa nočné mory dostanú tak, že sa ani nedokážeš pozrieť do zrkadla, zavolaj mi." Bavilo ma to a to tak, že dosť. Nočný bežec ponúka kvalitné postavy s tomu odpovedajúcimi silnými hereckými výkonmi, príjemne nejednoznačné (reálne komplikované) medziľudské vzťahy a akcie minimum, ale o to lepšia je vo výsledku. Je to dosť napínavé, vizuálne sympaticky temné a má to veľmi pekný koniec. Scenár je navyše plný osviežujúcich, nečakaných a originálnych riešení (postava zavolá inej postave, aby sa jej ospravedlnila za to, že jej zabila dieťa). Diváci v kinách film potopili (rozpočet 50, celosvetová tržba 71), čo je škoda. (06.01.2017)