Ten třetí

Čo to bol kurva za film? Hľadal som sa v ňom, snažil som sa ho pochopiť, pospájať tie linky dejové, nejak aby mi to dávalo aspoň trochu zmysel. A keď som po hodine urputnej snahy zistil, že som v polovici, tak som to vzdal od vyčerpania. Krista, o čom to malo akože byť? Dám jednu navyše za nahú Oliviu Wilde. Tú pasáž som si pretáčal. 1 z 5 (04.08.2018)

Docela zklamání. Zamotaný děj mi mozkové závity neroztočil a ani po přečtení zdejších spoilerů nemám jasněji. Bude to asi tím, že mi zpracování, téma ani obsazení moc nesedlo a často zdůrazňovaná otravná melancholická hudba s funkcí zatlačit na pilu i pro cynické tupce a klimbající ignoranty, mě minula jak absurdní politika dneška. Aktivity typu změnit způsob vánoc z důvodu bezpečnosti, čímž nahrát protistraně a naopak pořádat monstr sportovní akce, čímž nahnat více lidí do rizika, mi přijdou stejně nelogické, ba přímo ad absurdum. No co už, podivnostem se meze nekladou... (20.11.2015)

Film, který zklamal. Tento komentář je o filmu, který se tvářil jako velké skvělé drama, dospělá drsná romance, ale ani po půlhodině se nachystal rozjet a samostatné linie se osaměle táhly mnohem déle, než by měly. Jenže to obsazení! Nemohu přece opovrhnout Liamem, kouzelnou Olivií či šarmantním Adrianem (Jamese mám taky rád, ale ten pocit, že je ve filmu omylem, se mě drží)! Jenže, ony páry k sobě sedí asi jako borůvková marmeláda a poctivý česnek od babičky. A chemie mají v sobě přibližně stejně. Nehledě na sympatie k jednotlivým postavám: ve 40 minutě mě ještě zajímaly, v 80 už mi jejich osud byl asi tak jedno, jako jeslti si zuby přijedu krouživými pohyby 125 nebo 126 krát. Pocit prázdných 2 hodin, srovnatelný pouze s pocitem otevření balíčku Lays, mě přivedl na pokraj nudy a zklamání takovým způsobem, že jsem tento komentář sepsal během závěrečných titulků. Na mobilu. A přineslo mi to více zábavy a obohacení, než předchozích 120 minut. (10.03.2015)

Veľmi príjemný a tak trochu umelecký film, ktorý ťaží zo skvelého obsadenia, krásnej hudby a atraktívnych lokácií. Príbehy tak samostatne, ako aj na konci ako celok fungujú skvelo, postupné odhaľovanie a vysvetľovanie ma veľmi bavilo, a napriek dĺžke film nenudil. Prekvapilo ma, že najmenej príťažlivý bol pre mňa ten jediný reálny príbeh. Najsilnejšou scénou bola asi tá, keď James Franco vyhadzoval Milu Kunis, to bolo vážne ponižujúce, drsné a emotívne. Veľmi som sa tešila aj z Liama Neesona, ktorého som po dlhom čase uzrela aj v inej než akčnej úlohe. (22.11.2014)

Haggisův návrat k příběhovým propletencům se rozhodně povedl. Na rozdíl od Crash totiž netepe do kontroverzních společenských témat, a tedy nijak je ani sám sebe neshazuje, ale je pouze prostou, snad až egoistickou uměleckou výpovědí. Ačkoli je tedy škoda, že princip meta-narace se dá odhalit nepřiměřeně brzy, jednotlivé příběhy a jejich závěrečné prolnutí v perfektní a i tak poměrně nečekanou pointu mají v tomto neprůhledném, kousavém a (přesto/proto) citlivém pojetí nečekanou sílu. Že se tedy autorovi podařilo ukočírovat takhle komplexní představení, kde všichni Oni i Ony září, kdy do sebe nakonec všechny dílky dokonale zapadnou, a to včetně těch, které se zdály být samoúčelnou sponou, a kdy si žádná z těch hereckých osobností nekrade film pro sebe a zároveň má kvanta prostoru na vyniknutí - to je úspěch, za který si Haggis konečně zaslouží ovace ve stoje. Jediné, co mi v nich zabránilo byla dvousečnost takhle promyšlené formy, kdy jsem se kvůli neustálému rachotu mozkových závitů málem nedokázal vžít do individuálních povídek a soucítit se všemi verzemi Jeho a Jí. Bohudík však v této rovině zachraňuje co se dá znovu mistrovská hudba Daria Marianelliho. (14.01.2015)