Caprica

Zatímco Firefly bych přirovnal k mixu sci-fi a westernu, tak Capricu bych mohl označit jako mix sci-fi a noirovky s důrazem na charaktery postav. Caprica vyčnívá v tom, v čem excelovala i původní Galactica - v kvalitně napsaných postavach, uvěřitelných charakterech a v mnohavrstevnatém ději. Strašně se mi líbí kontrast Caprického futurismu střetávajícím se s fanatickým náboženstvím Gemenonu a mafiánským prostředím Tauronu. Svět Dvanácti kolonií Kobolu je totiž promyšlený a tím pro diváka velice atraktivní. A samotná linie o Cylonech plyne jen tak mimochodem... a proč by vlastně ne? Vždyť už původní Galactica vtloukala divákovi do hlavy, že Cyloni vznikli vcelku náhodou. Důležité je, že podstatné otázky byly zodpovězeny a i přestože byl seriál zrušen, tvůrci stihli natočit epilog, který tak trochu odhalil, jak mohla dějová linie Capricy v další řadě pokračovat. Kdo by nechtěl vidět, jak se "děti lidstva" vzbouří proti svým stvořitelům, že ano? Are you alive? The simple answer might be: you are alive, because you can ask that question. (13.08.2013)

Pořád je to Galactica, ale zároveň není. Nekonečný vesmír nahradilo prostředí (též chladného a nelítostného) Caprica City. Na celé universum se díváme z trochu jiného pohledu, seriál si slušně hraje s filmovými žánry a místo vesmírného sci-fi dostáváme drama o tom, jak vlastně vznikly stroje, s nimiž se po celé čtyři série Battlestar Galacticy válčilo. Caprica ovšem boduje i v tom, v čem bodovala původní série - v postavách, otázkách náboženství a dalších filozofických úvahách. A celé to tradičně podtrhuje parádní McCrearyho hudba, jež kombinuje novou theme s motivy z původní Galacticy. For the one true God knows all and directs us all. So say we all. (10.08.2013)