Kamera:
Jan OstenObsahy(1)
Klasická komedie N. V. Gogola v provedení herců pražského Divadla Na Jezerce... Komedie o dlouho připravovaných námluvách i strachu dostat se jednou provždy do chomoutu patří k nejhranějším dílům ruské klasiky. Poskytuje řadu skvělých komediálních situací a hereckých příležitostí. Dvojici přátel – váhavého Podkolatova a aktivního Kočkareva hráli v Divadle Na Jezerce Radek Holub a Marek Taclík, nevěstu na vdávání, které už mnoho času nezbývá, Barbora Hrzánová a dohazovačku Teklu Ivanovnu Miluše Šplechtová. Originální komediální postavy ale vytvořili v rolích nápadníků také např. Jan Hrušínský nebo Miroslav Vladyka. (Česká televize)
(viac)Recenzie (24)
V režii Lukáše Hlavici plejáda velice schopných herců v čele s Miluší Šplechtovou přehrává jako o život, zatímco satirické ostří Gogolovo se kamsi ztratilo. Uznání patří zejména Barboře Hrzánové, která uprostřed toho všeho běsnění dokázala vytvořit ve své Agátě alespoň trochu lidskou postavu. Jinak je to pustá řachanda - pokud ale pobaví, tak proč ne. ()
Vím, že doba je těžká a stejně jako klesají pražským divadlům dotace z magistrátu, stoupá jejich zájem o co nejdiváčtější tituly. Kdybych si Ženitbu nepamatoval z vynikajícího televizního zpracování z roku 1967, kde si hlavní role rozdělili Navrátil s Bohdalovou a role dohazovačů ztvárnili Tříska se Šejbalovou, byl bych k Hrušínského verzi shovívavější. Zatímco Gogol napsal sžíravou satiru na dobové ruské poměry, přetavil to Hrušínský mladší do lidové frašky plné vulgarismů a doslovnosti tak, aby to pochopil opravdu každý. Tohle by se mohlo z fleku vysílat v méně frekventovaném čase na Nově. Dialogy ve stylu "nažraný, nenažraný, stejně bude nasraný" mě až tak nenadchnou. Pořád je to slušné díky hereckému obsazení a tam, kde herci nepřehrávají a trapně se nechichotají, se ještě pořád dá ten Gogol dohledat. Je zajímavé, že verze z roku 1967 byla bezmála o třičtvrtěhodiny kratší a přitom mnohem účinnější. Tam snad nebylo jediné zbytečné slovo... Celkový dojem: 55 %. ()
Výborně zahraná a opravdu vtipná komedie. Praštěný Holub, tradičně roztomilá Hrzánová a třešničkou na dortu budiž kreace Jana "Nenažraného" Hrušínského a jeho úžasně buranské chování. Obzvlášť bych tohle doporučila fandům Holubova charakteristického šklebivého hraní, je ho po celou dobu dostatek, možná časem i přebytek. Myslím, že kratší stopáž by prospěla, protože časem už ta zdárně nakopnutá švanda ztrácí trochu švih. Naštěstí ale do nudy nesklouzne a v pořádku se dokodrcá až do téměř svatebního konce. ()
Docela povedená inscenace. Hlavně jsem vděčný za to, že se režisér podřídil Gogolovi a nesnažil se inovovat text třeba tím, že by se děj progresivně odehrával někde na diskotéce. Možná je to zbytečně dlouhé, tím spíše, že v čase nepřibývá nových impulzů, ale vaří se pořád stejná kaše. Dojem povyšuje herectví Barbory Hrzánové, které nemá chybu, příjemné je sledovat i Jana Hrušínského a Marka Taclíka, na druhou stranu věci dost škodí přehrávání Radka Holuba nebo Miroslava Vladyky. Není to ode mne celých 80%, ale skoro. ()
Celkem dobré, ale mrzelo mne, že Barbora Hrzánová nebyla téměř vůbec "rusky" stylizovaná, prostě mi v té roli neseděla. Stejně jako jazyk osob byl až příliš současný, nepřiměřeně vulgární. ()
Perfektní herecké výkony. Gogola ani kohokoli jiného z ruských autorů se mi nikdy nechtělo číst. Vždy jsem začala, ale tak na 30 stránce skončila. V podání filmovém nebo divadelním se to nejen že dá snést, ale člověk se u toho i baví. U této hry jsem se tedy bavila skvěle. Spousty vtipných dialogů, neustále zdrhající Radek Holub, stále se chechtající Marek Taclík (mimochodem perfektní byl rozhovor na začátku s R.Holubem : Promluvme si jako otec a syn...švih mu...si úplně blbý, jak si to představuješ..podívej se na sebe, co vidíš?..:D) Barbora Hrzánová byla dobrá, ale upřímně mi do role zas tak moc neseděla. Nevím, tuto herečku moc nemusím, ale odehrála to výborně. Rozhodně jedna z dalších divadelních inscenací, kterou ještě musím nejméně jednou vidět. 28/01/2012 viděno podruhé: Ano je to perfektní a 5* jsem tomu opravdu dala oprávněně...a docenila jsem konečně B. Hrzanovou - je skvělá. A nejenže jsem to viděla znova, ale přesvědčila jsem se, že se na to ještě několikrát podívám:) "Nenažranej nažranej, stejně je nasranej." ()
Divadlo Na Jezerce mám hodně ráda, proto jsem se těšila na televizní uvedení hry z jeho repertoáru. Paní Hrzánovou bohužel nemohu zkousnout i nadále a ač má jistě své herecké kvality, mně celkový zážitek spíše kazila. Taclík je můj oblíbenec a zde vyloženě perlí, stejně tak vyčnívají nad ostatní Holub a Hrušínský. Neznám literární předlohu, nemohu tedy soudit z tohoto hlediska, ovšem konec mě také nenadchl. I délka představení mohla být jistě alespoň o pár minut kratší. ()
očekával jsem klasické divadlo, ale dočkal jsem se splácaniny, která se sice věrně drží předlohy výtvárně i kostýmově, ale režisér se jí snažil omladit chováním postav, které asi v rámci větší zábavy užívají moderní narážky a některé i vulgarismy. To mi tam vůbec nesedlo a navíc od žádného herce jsem necítil věrný natož vyjímečný výkon. Na základě toho všeho dávám jen 2* a jsem rád, že jsem to viděl jen v TV - z divadla bych asi odešel dost zklamaný a možná i o přestávce. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Velmi vtipná komedie, stojící na humorných úvahách o sňatku a stavu manželském. Dohazovačka se snaží spojit dohromady mladou, čtyřiačtyřicetiletou nevěstu, mající již dlouho připravené svatební šaty (výborná Bára Hrzánová, jejíž monology jsou exceletní), s podobně zoufalými ženichy. Nejlepší z nich je Hrušínského utilitární Nenažraný, ale vynikající je také Vladykův hodný námořník ve výslužbě, který byl na Sicílii, kde, považte, nikdo nemluvil rusky (!). Ovšem gesta a mimika potencionálního ženicha Radka Holuba jsou opravdu lahůdkou. Spolu se svým zkušeným ženatým kamarádem Markem Taclíkem rozehrávají skvělý koncert gagů a vtipů, kde se střetávají právě názory z obou táborů. ()
Podíval jsem se na to, ale nadšení se jaksi nedostavilo. Marka Taclíka mám rád, ale nepotěšil mě, naopak Báru Hrzánovou rád nemám a ta mě potěšila. Doma u lahváče je to adekvátní... ()
jak snadno a rychle (a zbytečně!) zvulgarizovat klasiku... ()
Viděno naživo a nemohla jsem se přestat smát. Byla to živá voda toho pátečního večera. Obrovské díky všem hercům. ()
V titulcích pořadu uvedeno: název N. V. Gogol: Ženitba; režie Viktor Polesný; divadelní režie Lukáš Hlavica; rok výroby 2010. ()
Dobře, dobře, no... Akorát se jim někde ztratila podstatná část toho Gogola. Jinak je to poctivá lidová fraška - pitvoření, laciné šminky, pouťové atrakce. Hvězda navíc za to, že si v průběhu představení na jevišti nikdo neprdne. ()
Těšil jsem se hlavně na Jana Hrušinského, takové role mu sedí jako prdel na hrnec. A náramně jsem se bavil :o) ()
Gogola nelze zkazit, zejména s kvalitními herci. Ale tady bohužel přehrávají, špílcují pro publikum, které se takřka po každé replice směje. Snad jen Hrzánová hrála přirozeně a do značné míry také Taclík. ()
Přenést Gogolovu Ženitbu na současné jeviště jistě není jednoduché, aby zaujala dnešního komerčně zpovykaného diváka, který se chce hlavně bavit, ať to stojí, co to stojí. Na Jezerce proto vsadili na exaltované přehrávání herců, kteří tuto disciplínu dobře ovládají. A že to byl pro divadelní kasu asi dobrý tah, o tom svědčí hlavně povrchní hihňání a pochechtávání diváků od začátku až do konce, kteří se smějí jak na povel úplně všemu, dokonce i tehdy, když není čemu. Pro mě to byl ovšem z celého představení nejrušivejší moment - víc bych tentokrát asi ocenil záznam bez obecenstva. Chápu nicméně, že hrát pro sečtělejší návštěvníky už ale dnes prakticky není možné a i proto má pitvoření navrch. ()
Byly tam i slabší chvilky, ale ve výsledku jsem se moc dobře bavil. ()
Viděl jsem před čtyřmi lety naživo na jevišti při hostování Divadla Na Jezerce v našem krajském městě a skvostně jsem se bavil. Radek Holub s Bárou výborní, o Taclíkovi nelze mluvit jinak než jako o vynikajícím komikovi, ostatní herci neméně zdatní. Klasická ruská předloha i dnes pobaví. ()
Užívejme si ruské mistry svého řemesla alespoň ze záznamů, protože ruské hry v Česku byly již staženy z repertoárů a jen tak se na prkna, jež znamenají svět nevrátí. A přitom je to škoda. Zrovna Gogol je příkladem ruské klasiky, která v podání kvalitních herců ani v současnosti nezestárla. Přitom komedie tohoto divadla také zrovna moc nemusím,. Ovšem Barbora Hrzánová a především Radek Holub, Marek Taclík či Miroslav Vladyka jsou prostě mistři svého řemesla, kteří hrají ačkoli nic neříkají. Obyčejné a běžné situace tak dokáží zahrát mistrovsky a já jsem se vskutku pobavil. A řekněte sami...o kolik by ubylo rozvodů, kdybychom se opět vrátili k podobnému způsobu vybírání nevěst a ženichů. Dnes si lidé vybírají sami a jak to vypadá. ()