Silvestr na přání aneb Čí jsou hory Kavčí

To ještě bývali Silvestry, kdy uměli točit zábavný pořad na večer. Večer plný solidních hereckých, pěveckých, tanečních či artistických čísel – při kterých se divák nenuceně smál téměř po celou dobu. Viděl jsem to už několikrát a zrovna na to čumím znovu. Smutné je, že většina zúčastněných je již po smrti – to byli alespoň skutečné celebrity – baviči – umělci, ne jak ty dnešní trapné rychlokvašky. Menšík, Kopecký, Brabec, Satoranský, věčně se tlemící Hanzlík, ucho Sobota, stepující Zagorka s Kornem, štíhlá Naďa Urbánková, zpívající Ája (Alice) Farkašová (Gott, Korn, Matuška, Neckář dělající křoví) a její Asi asi a spousta dalších vynikajících umělců a umělkyň – vyjmenovat je všechny, tak tu budu do zítřka. Já tuhle zábavu prostě můžu a co na tom, že to bylo natočené o pár let dříve, než jsem se narodil. Dokážu se u toho pobavit i dnes… (01.01.2022)

Soustředění sil znamená ve většině případů přivolání kvality. Ta silvestrovská, spojená s Vladimírem Menšíkem a plejádou jmen, o jejichž kvalitě si dnes můžeme nechat jen zdát, postupem času dále získává na své hodnotě. Je až neuvěřitelné, jak za podmínek cenzurního dozoru, neustálého otravování a trapného doptávání vznikala čísla, na která dnes prostě nemáme. Více se objasní, pohlédneme-li na jména tvůrců i účinkujících. Zlatá šedesátá léta filmové vlny a obecného československého kulturně civilizačního vzmachu v mnoha ohledech přetrvala nástup normalizace. Oblast televizní zábavy vedle pohádkové tvorby a animovaného filmu byla další oázou, kam cenzura dosahovala jen s velkými obtížemi. A právě to je po letech stále více znát. Ku prospěchu věci i televizního diváka. (25.07.2010)

V době, kdy se naši rodičové smáli Silvestrovské přehlídce vystupujících umělců, nebyli ani někteří uživatelé Csfd na světě anebo to byli caparti v punčocháčích. Tahle doba i se svým typickým, mnohdy z dnešního pohledu až zcela naivním humorem, patří právě generaci maminek a tatínků, kteří se na jednom z programů ze dvou smáli pánům Menšíkovi, Kopeckému, Hrzánovi, Sovákovi, Holzmannovi a jim podobným a zaposlouchali se do písní paní Zagorové, Rottrové nebo Vondráčkové, či si vyposlechli procítěný saxofon Felixe Slováčka se zavřenýma očima (tedy zavřené oči měl mistr a doufám, že nikoliv diváci) a pak se zase s chutí nasmáli paní Bohdalové, Janžurové nebo Zázvorkové. A s nimi i celá řada herců a zpěváku sedící v hledišti, a věřte, byly to salvy smíchu, vesměs panovala uvolněná nálada a byla z toho cítit pohoda. Inu, umělci bavili umělce a nebojím se napsat, že v legendárním Silvestru. Jenže s odstupem a s postupem doby už to (pro mě) není taková řachanda jako v době svého vzniku a už to obrůstá a zarůstá uměleckým mechem. Časy televizního humoru jsou v nenávratnu. A pokud jde o tenhle humor z roku 1977, tak to platí téměř trojnásobně. Nicméně pokud toužíte po humoriádě s pekelně laskavým humorem, tak tenhle Silvestr je váš, a měli by jste jít spát až ráno. Mé hodnocení: 60% (04.12.2013)

Tak včera jsem na to vskutku retro koukal a musím říci, že už je trochu cítit zatuchlinou. Samozřejmě oproti Nova Silvestrům je to jiná liga. To co dnes považujeme za výkvět herců a mnohdy i zpěváků tehdy nahnal soudruh povinně do jednoho studia a udělala se šou. Znormalizovaný lid se musel bavit a chléb a hry vždycky spolehlivě fungovaly to už znali ve starém Římě. Bylo tedy koho nasadit a už to garantovalo jistou úroveň. Na stranu druhou je z četných záběrů do publika složeného ze samých celebrit vidět, že se docela bavilo. Beru to tak, že to brali jako přátelské setkání s hereckými kolegy, takový větší firemní ,,silvestrovský'' večírek jaké se dnes pořádají. Kdo tu dobu zažil, chápe Menšíkovi narážky na Ikarův pád, Ženu za pultem atd... Rád okem spočine na panu Kopeckém atd.. A své dělá i živý orchestr, který poctivě doprovázel živě všechna čísla. Na tom zvuku je to stále znát. Přesto když na to dnes koukne někdo narozený později, bude si asi ťukat na hlavu na co to jeho rodiče tenkrát koukali a proč vlastně? To jako museli? Včechny ty tanečnice ve třpytivých podprsenkách s pavími pery, napodobeniny to velkých západní revue jsou dnes už jen pouhým odrazem tehdejších časů a působí až neuvěřitelně... K tomu neostrost obrazu, špatné barvy, ruchy od světel v kamerách při záběrech na lesklé věci i samotná móda diváků i účinkujících z tohoto pořadu dělá dnes už jen pouhé retro. A je smutné, že ČT na Silvestra mezi dechovkou na jednom programu a cimbálovkou na druhém programu (o pekelném pořadu Zedníčka a Paulové i s jejich ,,exkluzivními'' hosty se raději nebudu vyjadřovat stále sahá po takovémto formátu jako jakési kvalitní klasice a nebyla schopna udělat něco novějšího. Dyť je to už sakra 42 let ! * * * (01.01.2019)

Pred dávnymi časmi, keď sa štáty nerozdeľovali a v hlavách nám rozkvital socializmus, keď sa silvestrovská zábava scenáristicky a dramaturgicky pilovala zopár mesiacov a keď existoval skvelý režisér a herci stvorení na zábavu, vznikol tento nezabudnuteľný zážitok. To, že pretrváva dodnes svedčí o jeho výnimočnosti. (02.01.2010)