Falošný princ

Celkom inteligentná slovenská rozprávka s orientálnym nádychom. Až na pár trápnych scénok sa na to celkom pozerať dalo. Svoju rolu v mojom prípade určite zohrala aj nostalgia keďže som túto rozprávku pozerával ako dieťa. Váhal som medzi dvoma a tromi hviezdami, ale za veľmi sympatickú dvojicu kladných hrdinov, peknú orientálnu hudbu a vydarený koniec som sa priklonil k vyššiemu hodnoteniu. Má to však všetky znaky socialistickej éry takže za mňa priemerných 55%. (01.05.2020)

Falešný princ je slovenský remake našeho starého Labakana s finanční pomocí z Mnichova. I proto se jedná o výpravnou pohádku, která byla natáčena v chorvatském Dubrovníku, který dozajista připomíná v pohádce orientální svět. Spolupráce s Německem se skutečně vyplatila, i proto je výsledkem precizní filmařská práce s neokoukanými herci čtyř států (Němci, Slováky, Jugoslávci a také s pár Čechy). Mě se z herců nejvíc líbil skutečný princ a především půvabná Kamila Magálová v roli princovy matky, která tou dobou měla teprve 34 let. Naopak jugoslávský herec Svetislav Goncič v hlavní roli mě velice zklamal. V porovnání s Eduardem Cupákem ze starší verze jasně prohrál. Zároveň i děj pohádky není tak poutavý jako původní Labakan, čemuž odpovídá slabší průběh zkoušek, které musel falešný princ s tím skutečným podstoupit. Nebýt finančního příspěvku ze Západního Německa jednalo by se o podprůměrnou pohádku, která by zřejmě nebyla ani natočena. Takto je to alespoň lepší průměr díky hercům, kameře a neokoukaným exteriérům. [941. hodnocení, 24. komentář, 55%] (11.12.2020)

Výpravné filmové zpracování orientální pohádky německého autora období počátků romantismu Wilhelma Haufa (mj. autor oblíbené Hospody ve Spessartu). Příběh Labakana, krejčovského tovaryše, kterému nevoní práce a pošilhává po životě šlechtice, a jeho kamarádky jehličky. Když si "zapůjčí" nádherné šaty, které ušil pro šlechtice, dostane se mu shodou okolností na vlastní kůži zakusit to, o čem zatím jen snil. (27.01.2012)

Pár filmů jsem od Dušana Rapoše už viděl a nutno podotknout, že Falešný princ patří k těm nejlepším. Pohádky koprodukované zahraničím se mi většinou moc nepozdávají, ale tady si to sedlo. Vcelku kvalitní jsou herecké výkony a scénář je taky kvalitně napsán. Totiž Československé pohádky s nádechem exotiky jsou většinou nudné a nezáživné, ovšem v tomto případě jsem se nenudil ani minutu. Pohádka disponuje pěknými kostýmy, záživnými dialogy, ale co je hlavní pěknou hudbou a dobře otextovanými písněmi. Takže přestože není bůhvíjak vtipná, je to povedená pohádková záležitost. Jde sice o remake z roku 1956, ale ten jsem neviděl, tudíž mi chybí srovnání. Ovšem pohádky od Wilhelma Hauffa se mi zatím povětšinou líbí. Jen mě překvapilo, že se na scénáři podílel Jaroslav Dietl a jak jsem se díval, tak to vypadá, že je to jeden z mála pohádkových příběhů, kterou napsal, možná jediný. (28.12.2021)

Tak pokud má někdo rád německé pohádky nebo miluje Orient, tak se mu to možná může líbit. ale jinak je to hrůza, protože Rapoš se zcela podřídil požadavkům německé produkce a udělal pohádku podle nich a jejich vkusu. Orientální dojem je ve filmu sice silně cítit, to se jistě poturčeným německým divákům líbí, ale chybí tomu jakákoliv poetika, která bývá cítit z našich pohádkových filmů. Pitvořící se Roman Skamene tomu také moc nepomohl. (27.12.2022)