Paralelné svety

Příběh poutavý, svět originální a fantastický. ALE na začátku vypadal film na sci-fi s reálným základem, ale během chvíle se přehopnul do fantasy bez fyzikální logiky – dvě velmi blízké zeměkoule a gravitace každé z nich působí jen na předměty (lidi), které z té které pocházejí. A s tím jsem měl místy problém a závěr jsem úplně (racionálně) nepobral. Víceméně to bylo celkem o ničem, ale ten nápad, fantazie, se cení. Navíc jde typově o film, kde se jedinec určité kastované/utlačované skupiny lidí vzbouří – jako Gattaca, Ostrov, Miority report –, a to mám rád. Chtělo by to další zhlédnutí. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 7 | hudba 7 | humor 0 | akce 2 | napětí 2 | pustil bych si znovu 6 (03.01.2013)

Kirsten Dunst nikdy nedělala moc sci-fi, před lety jen dabovala anglickou verzi animáku Kaena: La prophétie a jako dítě natočila jeden díl Star Treku: The Next Generation. Ale dnes tu máme celkem příjemné sci-fi melodrama Paralelní světy, které jakoby existovalo jen pro, aby se člověk dočkal samých eye candy scén s milovanou Kiki. Existence obou světů je zde vlastně jen metaforou pro hlavní romanci o dvojici, která spolu interaguje přesně jak vypráví Aristofanes v Platónově Symposionu. (20.11.2015)

Boží nápad, dva oblíbenci v ústředních rolích a logicky famózní vizuál - no, i kdyby navrch Upside Down nemělo už co přidat, tak tohle jako součást bezproblémovýho oddechu před seminářem Politických systémů USA a západoevropských zemí? Mlask! ---- Hergot, ty lidi tam ale muselo bolet za krkem, že jo?! (19.03.2013)

Ach jo! To mohlo bejt tak dobrý! A prd. Na film jsem se těšil od prvního traileru, tedy zhruba rok, no nakonec jsem z výsledku dost otrávenej. Upside Down má dvě pozitiva - ústřední nápad dvou světů ležících proti sobě a úžasnou vizuální stránku. Záběry, v nichž jsou vidět oba světy, zvlášť v sekvencích v horách, kdy nahoře i dole jsou zasněžené vrcholky, proplétají se mezi nimi oblaka a svítí slunko, jsou pastvou pro oči. A to je tak všechno, co můžu pochválit. Snímek zcela zasádně dojíždí na to, že jde v podstatě o fantasy pohádku, ale zcela vážně se snaží fungovat podle určitých sci-fi zákonů. Na jednu stranu mu to umožňuje předvádět zajímavé kousky s gravitací, na druhou stranu s těmi zákony pracuje tak podivně lehkovážně, že jsem byl nucen cirka 80 % stopáže přemýšlet nad tím, jestli se zrovna neděje nějaká blbost, která je s nimi v rozporu. Ve fantasy pohádce by nad tím člověk mohl mávnout rukou, ale sakra, když už si nějaká vážná vědecká pravidla nastavím, měl bych se podle nich řídit... I to by se ale dalo přežít, kdyby byl dobře napsaný vztah dvou hlavních postav. Bohužel dobře napsaný není. Je to jalová pseudoromantika, která na mě neměla nejmenší emoční dopad. No a jestli jsem celou dobu váhal na třemi hvězdami (za nápad, hrátky s gravitací a vizuál), závěrečných 15 minut, aneb koncentrovaná scenáristická nemohoucnost a zkratkovitost, mě přesvědčilo o tom, že víc než dvě hvězdy ode mne Upside Down nedostane. Jedno z největších letošních zklamání. (20.12.2012)

Poznáte ten pocit, keď si nejaký film ak napriek menším výhradám užívate a potom príde záver, ktorý váš divácky zázitok schladí? Záverečná 15 minútovka Upside Down je svojou neuveriteľnou skratkovitosťou a povrchnosťou exemplárnym príkladom toho, ako neuzatvárať príbeh s tak silným námetom a mnohými potenciálne zaujímavými vedľajšími líniami. Vzhľadom na to, že do tej doby ide o veľmi príjemnú rozprávku s fantastickým vizuálom to jemne mrzí. 70% (23.12.2012)