Sprisahanie

Zpočátku mě braly myšlenky typu ‚akademická nuda‘, avšak od momentu, kdy McAvoy začne pochybovat, vezme vás politický glosátor Redford za ručičku a provede odvrácenou tváří posvátné americké Ústavy způsobem nevídaným. Čekal jsem glorifikované hrdiny ve střetu s esenciálním zlem, ale Redford postavám vkládá do úst formulky, jimiž se mnozí státníci zaštiťují dodnes, a proto umí jeho film popichovat svou aktuálností i přesto, že herci mají na sobě historické kostýmy. A jsou to nakonec oni, jejichž suverenita i na minimálních prostorech (Kevin Kline!) vám dovolí zapomenout na to, že je to celé podané tak nějak… ‚filmově‘. (29.09.2011)

Velmi významný historický milník v amerických dějinách. Vražda prezidenta Lincolna. Postupně je zatčeno sedm mužů a jedna žena. Všichni jsou obviněni z atentátu nebo k jeho napomáhání. Mladý právník, ještě nezkušený právník dostává za úkol před vojenským tribunálem obhajovat její nevinu. Dle obvinění totiž o celém plánu věděla, protože se v jejím domě bydleli a scházeli se účastníci atentátu. Žena proti nevypovídá jenom proto, aby chránila svého vlastního syna, který byl rovněž členem skupiny, ale opustil ji předtím, než samotný akt vraždy byl spáchán. Je tak na samotném právníkovi, aby získal sympatie poroty a pokusil se odvrátit jediný verdikt, který za zločin proti státu je, a to smrt oběšením. Velice zajímavé, historické až konspirační téma. Z počátku pomalu a až lehce nudně rozjíždějící drama se zhruba od poloviny přetavuje na psychologickou válku mezi ústavou, zatvrzelými a zkostnatělými vojenskými představiteli a za pravdu se bijícím, argumenty na všechny strany střílejícím a neúnavným advokátem. Je to víceméně marná bitva, ale tím, jak dokáže jeden člověk být průbojný a snaží se najít spravedlnost stůj co stůj, se stává přece jen vyšším principem solidárnosti a touze pomoci bezbranné ženě v nezáviděníhodné situaci. Do této role byl obsazen skvělý James McAvoy a to je trefa do černého. Jeho postava ostře vystupuje z nastoupené řady vojenských důstojníků a dalších významných osobností, které jsou ve filmu představeny. Celý film táhne do grandiózního konce, který nenechá diváka rozhodně v klidu. Závěrem podotknu, pokud někdo bádá nad přesnými historickými daty, tak ta nejspíš nebudou úplně v pořádku. Po tom jsem nikdy nepátrala a troufám si říct, že především o to v tomto snímku nejde. (09.09.2012)

Na 16. amerického prezidenta - ABRAHAMA LINCOLNA, ( mimochodom - považujem Abea za najlepšieho am. prezidenta, aký kedy bol, na druhom mieste by som zvolil J.F.K - de - facto - obidvaja majú spoločné to, že sa na nich spáchal smrtonosný atentát ! ) - bol 15. apríla 1865 - spáchaný atentát, divadelným hercom - menom - John Wilkes Booth. Johna po necelých dvoch týždňoch čapli v južnom Marylande, kde sa odmietol v stodole vzdať a vyjsť s rukami nad hlavou, tak ho zastrelili. Okrem neho sa na atentáte podieľali viacerí, ktorých potom poslali na šibenicu... Diskutabilný verdikt bol vznesený voči majiteľke penziónu - Mary Surratt, ktorú poslali taktiež na šibenicu. Mary viedla tento spomínaný penzión, kde sa stretávali - obvinení, tu taktiež pobývali, pričom jej syn - taktiež sa volá John, pozná atentátnika Wilkesa Bootha, on mu vlastne pomáhal. Frederick Aiken - je mladý právnik, ktorý bojoval v občianskej vojne na strane Únie. Ujíma sa obhajoby - tejto ženy, zo začiatku so silným sebazaprením, postupne prichádza na to, že táto žena je len nastrčená figúrka, ktorú potreboval vojensky tribunál. Namiesto toho, aby sa priznal jej syn John, tak to schytáva ona na plnej čiare, a ani právnik Aiken - prakticky nič nezmôže, i keď sa snaží, ako vládze. Vynikajúci herci, ktorých v týchto historických kostýmoch je ťažké spoznať, že každý herec - vyzerá zaujímavo. Najviac - James McAvoy, ktorý je excelentný, ale najlepší výkon podáva Mary, alias - Robin Wright, ktorá dáva do toho svoje maximum. Réžia - Boba Redforda, nie je ničím výnimočná, ale moja pozornosť bola prítomná počas celého snímku. V poslednej dobe sa zameriavam na právnické snímky, ktoré ma inšpirujú, tento sa radí k tým pozoruhodnejším, jednak preto, že sa dbalo na presnosť, a to vždy beriem do úvahy, keď sa filmári vracajú k svojej histórii. Pár divných strihov neubudlo na kráse. Istotne odporúčam, ak vás zaujíma POZADIE - okolo Lincolna, dozviete sa zaujímavé poznatky. Napríklad, že ho chceli pôvodne... (06.12.2015)

Nejsem příliš milovníkem dramat ze soudní síně (samozřejmě kromě Hitchcockova "Případu Paradineová", který je ovšem pojatý úplně jinak). Zvláště přitom myslím na procesy založené na justičních omylech nebo justičních záměrech odsoudit nevinného. USA jich má za svou relativně dlouhou existenci (v porovnání s existencí ČSSR, která v tom vyniká) celou řadu. Ale tenhle film není vůbec špatný, a dle pravidel dramatického umění dokonce skvělý. Robert Redford tu nekompromisně prezentuje, co se naučil za padesát let svého filmového herectví a třicet let svého režírování. Pozn. 1: Zajímavé by bylo, kdyby Booth Lincolna (sveřepého zastánce Ústavy Spojených států - viz Wikipedia) v (Red)Fordově divadle nezabil, ale jen postřelil. Jak by se proces s Mary Surrattovou vyvíjel pod jeho dohledem? Nejspíš by se nic nezměnilo. Pozn. 2: "Inter arma silent leges", a boj nikdy nekončí. Takhle končí jen film; a ten začíná též latinskou frází: "Sic semper tyrannis - Takhle na tyrany!" Z ní lze snadno odvodit, že největšího demokrata Lincolna množí považovali za tyrana. Alespoň katolíci z Jihu - a na jihu byli katolíci v podstatě všichni. Pozn. 3: Čeština na rozdíl od angličtiny často rozlišuje různost tvarů mužského a ženského rodu u většiny substantivů. Kdo je v tomto filmu "konspirátorem"? Nebude to konspirátorka? Pozn. 4: Tak ani Redford si nenechal ujít slast z šibenice (na které visí někdo jiný).. (04.11.2017)

Respektuji Redforda coby tvůrce, který neplácá zbytečně. I tento jeho film je pěkný, pozorně zpracovaný, ale jaksi mi nedochází, co na tomto příběhu tolik zaujalo Redforda a co nám chtěl sdělit. --- Napadá mě jen ta možnost, že jde o decentní protest proti Guantánamu. Jak známo, americká vláda tam drží jakési zajatce a těží z genia loci této vojenské základny: Amerika je a není ve válce a na Guantánamu platí a neplatí americká ústava. Nezávislé americké civilní soudy mohou jen omezeně zasahovat do toho, co americká armáda tropí na neamerickém území s neamerickými občany. Je to finta jako hrom obcházející právě ta ústavní práva, která byla v Americe definitivně potvrzena v souvislosti s událostmi, o kterých tento film vypráví. --- Pokud se s v této Redfordově motivaci nemýlím, pak nejsem cílovou skupinou, daný problém mě opravdu příliš neznepokojuje, a vlastně mám sto chutí Redfordovi vzkázat: „Vaše problémy s nedokonalou spravedlností bych chtěl mít.“ Ale Redford to samozřejmě ví i beze mne, takže si v tuto chvíli tak nějak nemáme co říct. --- (11.06.2012)