Hra o trůny

Po první sérii jsem docela překvapen, že se mi seriál vlastně ani moc nelíbí. Mnoholeté křivdy, které se dají vyřešit během dvou hodinových dílů, roztáhnuté do desetidílné série, přičemž vypravěčská nemohoucnost a strnulost je vcelku zdařile zamaskována za vizuálně nápadité, leč prázdné obrazy. Uvidíme, co série další, ale fanoušek se ze mě asi nestane - 3,5*. P.S. Po 3. sérii snižuji na 3* a čekám, kdy se konečně začne o něčem vyprávět. Sex, kecy a zabíjení si můžu pustit v lecčems jiném. EDIT po 8. sérii (obsahuje spoilery): První dvě série byly oproti posledním dvěma ještě učiněný masterpiece. Nejvíc mi na celém seriálu vadí, že si jeho tvůrci byli až příliš vědomi silné fanouškovské základny a mysleli si, že ji mohou naservírovat v podstatě cokoli. Na začátku si Hra o trůny vytvořila čitelné atributy, podle kterých bylo možné seriál jednoznačně identifikovat. Explicitní násilí, nahota a jakási nečitelnost dělala z díla na poli seriálové tvorby něco originálního. To ještě tvůrci tento kolos dokázali ukočírovat, bylo o čem vyprávět a jednotlivé linie vyprofilovaly silné postavy. Přesto si divák nebyl jistý, která postava se dožije dalšího dílu. Po druhé sérii však v podstatě vše utichlo - hlavní postavy jakožto hybatelé děje byly finálně ustanoveny a bez větších změn dosáhly osmé, posledné série. Nahota téměř zcela zmizela, vyprávění se zacyklilo a děj se nikam neposouval, zůstalo jen bezduché žvanění, které nikoho nezajímalo, a občasné násilí, které si dívák jinak než prvoplánově nemohl vyložit. Teprve až s nástupem šesté série, kdy už asi bylo tvůrcům trapné neustále omílat "winter is coming", se začaly doslova hýbat ledy a události nabraly rychlý spád. Jakoby si tvůrci určili, která série bude poslední a kolik zbývá dílů. Najednou nebyl problém přesun postav v rámci prostoru fikčního světa urychlit natolik, že se během jednoho dílu dostali ze Zimohradu do Králova přístaviště, přestože jednotlivé lokace údajně dělí přes tisíc mil. Poslední série je pak naprostou prezentací tvůrčí nemohoucnosti. Úporná snaha najít pro jednotlivé linie vyústění je natolik otravná stejně jako množství událostí a přesuny postav mezi lokacemi, které nabraly ještě gigantičtější a bizarnější rozměr. Výsledkem je pak nezvládnutý a pro fanoušky celkem smutný závěr dříve tak uznávaného seriálu. Naštěstí mně jako člověku, který seriál od třetí série sledoval jen z povinnosti, je to v podstatě jedno. (16.04.2014)

S první sérií jsem bojoval. Toho plácání prázdné dialogové slámy, pletichaření, které nikam nevede a šukání zezadu je tu tolik, že to diváka spíše unaví. Jenže s přibývajícími díly a sériemi člověk začíná žasnout nad promyšlenou provázaností jednotlivých osudů, nad tím, jak do sebe všechno s chirurgickou přesností zapadá, jak se G.R.R.Martin, potažmo tvůrci seriálu nebojí šokovat a dovolí si ty dopředu nejméně odhadnutelné (a přitom logické) zvraty, ze kterých vám spadne čelist, zamrazí v zádech a zbyde vám jen utrousit bezděčné „No ty vole!“. To, jak se vyvíjí osudy Aryi, Sansy, Tyriona (a tak bych mohl pokračovat) těmi nejméně předvídatelnými cestičkami, nad tím prostě srdce diváka, který touží po košatých příbězích, jenom plesá. Skutečná divácká rozkoš, která graduje ve fantastické čtvrté sezóně, kdy opravdu netuším, čím to chtějí přebít v té nadcházející. A skutečnost, že seriál disponuje na TV poměry bezprecedentní velkofilmovou výpravou, kulisami a atmosférou, kde je znát každý promyšleně investovaný dolar štědrého rozpočtu, jenom utvrzuje kvality tohoto vyjímečného počinu. (11.07.2014)

|| Scenár: David Benioff, Dan Weiss, Bryan Cogman, Jane Espenson / George R. R. Martin | Hudba: Ramin Djawadi | Produkcia: Mark Huffam, Frank Doelger | Distribúcia: HBO | Rozpočet: 60 miliónov $ || Vizuálne úchvatná záležitosť, prinášajúca ozajstný fantasy nádych na seriálové obrazovky. Seriál, ktorý vie nie len zaujať, ale aj neskutočne nasrať vďaka umeniu či prvpoplánovosti autora kníh G.R.R. Martina napísať milión postáv, aby potom mal rezervu, z ktorej ich môže postupne inteligentne, a nečakane zabíjať. Novodobá arénová zábava pre podvedome po krvi túžiacich divákov, akurát už nie do Colossea, ale za obrazovky... S01: 100%, S02: 90%, S03: 65% S04: 95% S05: 90% S06: 100% S07: 95% S08: 65% (22.04.2011)

Jelikož řada mých přátel každé pondělí nemluví prakticky o ničem jiném než o posledním dílu Game of Thrones, rozhodla jsem se začít onen slavný seriál z produkce HBO sledovat také. A upřímně, čekala jsem asi trochu více. Můj hlavní problém paradoxně vychází z komplexnosti světa, který George R. R. Martin stvořil; jelikož z každým dílem přibývají další postavy, příběh se neustále štěpí na více souběžných dějových linií, což krom nesporných předností, zmíněných již jinými, přináší i jisté drobné vady na kráse. Třeba fakt, že krom postav, které mě baví (Ser Jorah, Arya, Tywin), existují i takové, ke kterým nemám žádný vztah, a že tak každý díl strávím minimálně polovinu hodinové stopáže sledováním těch, o které nemám sebemenší zájem. Nebo také to, že se jako nečtenář předlohy místy ztrácím v tom, kdo je kdo, a že kvůli minimálnímu časovému prostoru působí postavy nejspíše plošším dojmem než v knize. A nakonec i to, že zkrátka nepatřím mezi ty, které by bavilo čekat několik let na konečné rozuzlení. Seriály, které jsem vydržela sledovat od prvního dílu po posledné bych spočítala na prstech jedné ruky, a nejsem nadšená, když na konci první řady, po deseti hodinách strávených s nějakým seriálem, zjistím, že to celé byl jen jeden velký prolog k nastávajícím událostem. Game of Thrones pro mě zkrátka zůstane seriálem, který, mám-li ho plně docenit, ode mě vyžaduje mnohem více pozornosti, než mu jsem ochotná poskytnout. Je možné, že kdybych každý díl viděla více než jednou a přečetla si knihy, budu se stydět za své průměrně tříhvězdičkové hodnocení. Jenže mezitím se věci mají tak, že si nejsem jistá ani tím, zda se naladím na příští řadu. Předpověď: Po konci druhé řady předvídám konečné získání trůnu Aryi Stark a kovářskému bastardovi krále Roberta. (28.02.2013)

Hra o trůny je natočena podle kultovní knižní ságy, jež je v současnosti považovaná za základní dílo subžánru historizující fantasy. Fanoušci často padají do pasti mechanického srovnávání obou médií, kritizují chybějící motivy, postavy a děje či odklon filmových postav od jejich románových předloh. Tenhle druh konfliktu mě míjí. Knižní sérií jsem nepolíbený, ani se do její četby nehodlám pouštět, takže traumat pověřování obou verzí jsem ušetřený. Hra o trůny představuje komplexní alternativní funkční svět, který je vymodelovaný po vzoru evropského vrcholného středověku s propracovanou mytologií. Seriál vlastně nemá konkurenci a patrně ještě dlouho mít nebude. Stačí vzpomenout na Vláčilovu Markétu Lazarovou s několika desítkami postav, která celé studio finančně vyčerpala a jasně ukázala meze regionální kinematografie. Imitace středověku je zkrátka ošemetně nákladná záležitost, kterou si v tomto rozsahu může dovolit jen hrstka producentů. Příznivci Tolkiena se nejspíš naštvou, ale vedle Hry o trůny vypadá Pán prstenů jako pohádka pro odrostlejší děti s plochými černobílými postavami. Hra o trůny páchne krví, spálenými lidskými těly, potem a močí. Nabízí mnohem větší škálu emocí a je mnohem špinavější. Její slabinou je přílišná ambicióznost a rozkošatělost. Některé linie vám zkrátka přijdou méně zajímavé a s některými postavami se nedokážete tak ztotožnit. Pokud děj paralelně sleduje několik postav v odlišném prostředí, na tu, která je vám nejblíž, se můžete slušně načekat. V každém případě je ale zajímavé sledovat spleť intrik a mocenského zápolení, kde hledal autor často inspiraci ve skutečném soupeření mocných feudálních rodů středověké Anglie a Francie. Nadpřirozených motivů tady moc nenajdete, hybateli děje nejsou mágové, nýbrž lidé se svou přízemní touhou po moci, slávě a majetku. Osobně mi to neschází, klidně bych se bez těch dráčků a ghůlů jakožto i dalších oblíbených rekvizit žánru obešel. Celkový dojem: 90 %. (03.10.2013)