Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Komédia
  • Krátkometrážny

Obľúbené seriály (10)

Akty X

Akty X (1993)

Můj největší okénkový milášek, a to se týká sledování na: plátno/televize/PC. Kdykoliv a kdekoliv si nenechám ujít jiskřivý vztah mezi dvěmy sympatickými agenty vyšetřujícími nadpřirozené události. 1. série: Ten, kdo tvrdí, že první série Akt X je nejlepší, buď spadnul z Marsu anebo neviděl všechny série. Ano, prvních 24 dílů je nesmrtelná klasika, ale díly zde uvedené nejlepších kvalit nedosahují - 82%. 2. série: Tady se to začíná pořádně rozjíždět... obsahuje několik nezapomenutelných dílů, monster, a hlavně únos Scullyové, který odstartoval spletitou mytologii tohoto seriálu - 90% 3. série: Jedna z nejlepších seasons, kde každý díl je klenot, na který je radost pohledět. Hlavně ke konci jde o pár velmi napínavých a originálních dílů. Mulder se Scullyovou zažívají zlaté období, které ještě umocní další série - 96% 4. série: Tady začíná seriál poprvé experimentovat s komediálnějšími prvky, než na jaké jsou diváci zvyklí, a kupodivu se mu to velmi daří. Narazíme zde na slavnou epizodu Home, stejně jako v závěru zjistíme šokující pravdu o zdraví Scullyové - 91% 5. série: Několik flashbacků do minulosti, rozpačité díly, vcelku nudné díly, a ke konci pořádný nášup v podobě těch nejkvalitnějších epizod vůbec, to je pátá série - 78% 6. série: Aneb sérka, proslavená svým hardcore komediálním stylem. Téměř každý druhý díl se snaží vyvolat v divákovi lišácký úsměv, a dost často se to i povede, neboť fanoušci po čtvrté sérii něco podobného očekávali, ale hlavně vyžadovali. Jsme tak svědky laškování mezi hlavními hrdiny, představí se několik bizarních monster a rozhodně to nevyznívá trapně. Je zde pochopitelně i pár hodně napínavých dílů, např. ten inspirovaný filmem Na hromnice o den více - 87%. 7. série: Ajaj, tady to bolelo. Nástup poměrně hloupých a nudných dílů, které sice neprostupují celou sezónu, nicméně hodně kazí její jméno. Ještě štěstí, že scénáristé v další řadě chytli druhý dech. Navzdory několika nekvalitním počinům se i tato série dá považovat za uspokojivou a seriál se zániku obávat nemusel - 71%. 8. série: Přichází herec Robert Patrick alias John Doggett, a je to velmi příjemná změna. Jeho postava přinesla do seriálu novou dávku dramatických a vážných dílů, kreativnost scénáristů v tvorbě nových příšer je pak téměř dokonalá. Staré dobré časy se vracejí... - 90%. 9. série: A přichází celkem trpký konec, neboť poslední řada opět přináší značné množství nevypiplaných, veskrze průměrných epizod, stejně jako pár excelentních dílů. Naštěstí je ale poznat, jak se tvůrci po devíti letech zdokonalili, a technická stránka je tedy výborná. Seriál dostal na sklonku života novou znělku... Je to "dobré", poslední díl by potom zasloužil více inteligentní akce, ne jen hodinové tlachání a flashbacky předchozích částí - 68%.

Perníkový tatko

Perníkový tatko (2008)

1. série: Náhul. Nebo spíš nášleh? To je jedno... Breaking Bad je tak těžce osvěžujícím seriálem, až mi to hlava nebere jako halucinace. 7 dílů komplet první série shlédnuto bez problémů za jediné odpoledne - tak dobré to je, to se mi nestalo ani u LOSTů. Už jen ze zápletky mi mohlo být jasné, že když se někdo (čti oduševnělý padesátník umírající na rakovinu) rozhodne vydělat balík pro svou rodinu tím, že začne vařit perník, bude o zábavu postaráno. Stačí sehnat patřičně pošahaného mladistvého dealera, a prachy se můžou (?) začít sypat... A i když je během padesátiminutových stopáží hráno z větší části na dramatické struny, sem tam je to i pořádně peprný černý humor. Hlavně zvraty před konci jednotlivých dílů jsou občas pořádně vtipné WTF. Jsem velmi mile překvapen a pozitivně naladěn na další dvě série - a tohle nejpíš bude TOPka (jinak vše podstatné řečeno v ostatních komentech: jeden z NEJ seriálů na pokračování a skvělá proměna hlavních postav - bezchybná "live" studie psychologie!). 2. série: Podařilo se úplně všechno: více napětí, více rozpiplávání jednotlivých postav, více humoru. Dva díly z druhé sérky aspirují na zdaleka to nejemocionálnější, co jsem kdy v bedně viděl... Zbytek je "jen" nepřekonatelným mixem dramatu a thrilleru: vážně úchvatné. Breaking Bad mě úplně pohltil, zboňuji ten seriál. 3. série hravě překonává naprostou většinu dramatických/krimi seriálů, jež jsem měl zatím tu čest na televizní obrazovce vidět. Poslední dva díly zkušení režiséři proměnili v nezapomenutelnou jízdu světem drogových kartelů, a i když to možná celé hraje na komediálnější notu, než tomu tak asi je ve skutečnosti :-), tak tam ten černý humor prostě patří - ale je ho tam VELMI střídmě; člověka spíš příjemně mrazí, než aby se přiblble usmíval. Maléry pana Whitea a fetky Jesseho jsou prostě k nezaplacení. 4. série: Možná nejlepší ze všech - minimálně posledních několik dílů patří k prozatimní špičce seriálu. Napětí, strach, a nebezpečně těkavé emoce v jedné z nejdokonalejších televizních jízd na světě. Jak tohle dopadne..?

Pozůstalí

Pozůstalí (2014)

1. SEZÓNA: Bacha na očekávání, a lepšího varování se vám v souvislosti se seriálem asi nedostane. Protože jakápak Lindelofova hra s divákem, jaképak mysteriózno, a jaké nezodpovězené záhady? O nic z výše vypsaného tu totiž vážně nejde. The Leftovers jsou psychologickým dramatem nového tisíciletí a uvěřitelným sci-fi v neuvěřitelných kulisách, které by nešlapalo bez parádních herců, jimž byl x hodin do podrobna vysvětlován scénář téhle lehce depresivní jízdy. Nehořekujme ještě za všechny, kteří zatím základní smysl seriálu nepobrali, a těšme se v opojném osvícení na druhou řadu. HBO má koule. 2. SEZÓNA: Takhle okázale sem teda asi ještě nikdy s ničím blbě nemachroval, ale vem to čert. Jsem na sebe totiž zatraceně hrdej. Na to, že se mohu ohlédnout zpátky a říct si: chápu to! Pochopil jsem ve vší skromnosti, o co tvůrcům šlo, docvakla mi brutálně sarkastická pointa 2. řady, modlím se v další pokračování. Jenže pozor. Nehádám se, že jsou Pozůstalí vesměs tak komplikovaným (a po myšlenkové stránce neobsáhnutelným) příběhem, až si v nich vlastně každý najde to specifické vysvětlení, jaké vyhovuje jemu: jasně, určitě. Za mě holt ale Lindelof všechno sakra dobře uzavřel; u mě osobně mu tahle hazardní sázka na to, že budu v pobavení jen pořád kroutit hlavou a na konci v úžasu prozřu, vyšla. Od finiše jsem čekal akci, napětí a hlavně osudovou tragédii biblických rozměrů. A je super si uvědomit, že přesně tohle také Daviesovi oba scénáristé (Perotta) naservírovali. Možná v trochu jiné dramaturgické formě než ve kterou jsem doufal, ale nevadí.

Dr. House

Dr. House (2004)

Gregory House se do mého srdce zapsal navždy. Je příjemně zvláštní, že mě stále více baví ono zaběhnuté téma: na začátku příjem pacienta -> ten téměř umírá po neúspěšných diagnózách a léčbách -> House M.D. přichází se zázračným vysvětlením a vyléčením -> konec. Každý díl je v podstatě o tom samém a oproti tomu jsem ochotný věnovat inteligentnímu týmu lékařů půlku dne a obětovat oční bulvy. Čím to tedy je? Indikátorů skvělé zábavy je ovšem v tomto případě několik: návykové, bezchybní herci, bombastický scénář, neopakovatelné napínavé mysteriózní okamžiky, a samozřejmě Hugh Laurie. Ten týpek je pro mě po Duchovnym nejdůležitějším seriálovým hercem všech dob. A také nejvýraznější seriálovou postavou - opět hned po agentu Mulderovi. Na Dr. House jsem se dlouho těšil. Věděl jsem, že je to úžasný počin, ale čas jsem si na něj udělal až teď (začátek 2010). 1. série: několik dlouhých filmových / seriálových let jsem čekal, než jsem postavu podobnou mě samému spatřil v jednom z milionů charakterů, které ztvárňují herci před kamerami napříč již tolika dekádami. Včera - památného to dne 24.02.2010 - jsem překvapeně objevil, že jsem si nesmírně oblíbil Gregoryho House. Normálně se vidím za 20 let. Je tu až neuvěřitelně shodné chování (upřímnost, narážky, sarkastický a drsný humor), stejné názory (lidi jsou svině, všichni lžou), až mrazivě podobná diagnóza, příznaky a léčba (člověka lze z velké část pochopit pouze přes bolest), a co mě nejvíce dostalo: stoprocentně okopírované vztahy. Scénárista se mi trefil do noty. Do života. Posledních pět minut první řady mnou silně emocionálně pohnulo. Konfrontace toho týpka s bývalou ženou mi reflektovala imaginární rozhovor s mě nejbližší postavou, a to mě šokovalo. V půlce série jsem měl pro toho roztomilého padesátníka pochopení, ale včera jsem doznal, že ho miluji :-). Chybí už jen Dexterova samomluva, a bylo by to komplet - 95%. 2. série si drží velmi vysoký standard, který předvedl její starší bratříček. Navíc dostává mnohem více prostoru dramatická linka celého pozadí Housova osobního života. Pro mne jako diváka bylo potěšením zaobírat se nejen komplexními onemocněními, která i nadále řeší svérázný tým, ale také spletitými životními cestami všech zůčastněných... - 93%. 3. série sází na jednu napínavou epizodu za druhou. V první půlce se Housovi připlete do cesty otravný David Morse s teploměrem v rektálním ústrojí, ve druhé půli pak tým řeší problémy ala zaměstnanec / zaměstnavatel. Smrtící příval ROFL vtípků a sarkasmu pochopitelně nepolevuje - právě naopak. Jsem spokojen ještě více než po "dvojce" a brousím si zuby na čtyřku! - 96% 4. série: Co dodat? Hledání nového týmu hází osvědčený koncept za hlavu, "historky pacientů" jsou konečně okořeněny něčím víc... a co je více sexy než rivalita mezi kolegy? Konec jednoznačně parádní - 88% 5. série aneb mírný návrat ke kořenům. Opět se ve větší míře daří trápit slzné kanálky, vrací se i staří známí. Opravdu kuriózní a zajímavé případy sice pomalu vyšumívají do prázdna, ale i tak je to stále nehorázná sranda. Sarkasmus 4EVER. Posledních deset minut 24tého dílu - haluz. 86% 6. série: Parádní rozjezd a skvělé zakončení zůstanou do paměti vyryty asi nejvíce. I ta prostřední část je stále na vysoké úrovni, nicméně 90-minutový start s Frankou Potente a poslední epizoda, kdy je House nucen operovat mimo nemocnici, to byl prostě nářez. Standard s tím, že už to možná začíná být trochu nuda :-) - 82%. 7. série: Ke standardní, nápadité porci epizodek s kuriózními případy se přidává velmi zvláštní vztah (nejen) na pracovišti. Housova osobnost se postupně propadá a teorie o člověku, o kterém byste řekli, že už nemůže být více na dně, překvapí pravým opakem. Nebo to všechno byla jen pečlivě plánovaná hra? Osmá řada naznačí více, konec té sedmé zatím na internetových diskuzích láme rekordy co se týče objevivších se příspěvků za minutu... - 90% ### Proč se nikdy House M.D. nedostane před Dextera nebo Akta X: 1) Michael C. Hall; 2) celý seriál oplývá tunami zdánlivě neopakovatelných cliffhangerových WTF momentů; Mulder se Scullyovou budou první navěky - tomuhle rozumí jen pár vyvolených na Zemi :-).

Ray Donovan

Ray Donovan (2013)

Hodnocení po dvou dílech: 3*. Já vám nějak nevím. Teda je mi díky jakýmusi zvláštnímu seriálovýmu smyslu jako jasný, že to asi ještě pude vejš, osobně se ale zatím v rozkouskovaném Donovanovi lehce ztrácím, a není to jenom kvůli na můj vkus až přehnaně barvitýmu scénáři... Baví mě to a Liev je super, ale prostě je to zatim zbytečně překombinovaný (existuje stoprocentně spokojený divák?). Další díly napoví, docela se těšim. 1. sezóna: Yep, Ray dokázal, že je přesně tím neobyčejným dramatickým seriálem, který Showtime potřebovalo jako sůl. Ono se tam zdánlivě celou dobu vůbec nic neděje, jenomže pak se začnou hromadit problémy, a poslední epizoda má ve své "tiché výřečnosti" takový drajv, až z toho od nemrkání bolí oči. Plná palba a velká natěšenost na druhou sérii.

Homeland - Zradca

Homeland - Zradca (2011)

Do oblíbených seriálů zařazeno před koncem čtvrté řady, která, i když pracuje s absencí jedné z hlavních postav seriálu, prostě trhá koule. To nejde jinak vyjádřit. Carrie musí protáhnout americkou ambasádu v Pákistánu peklem, a divák zažívá nefalšovaný stres plný infarktových scén, napínavého thrilleru a šokujících cliffhangerů. Dramatická seriálová špica, Showtime jednoduše vládne. O postavách a hercích, oceněných již několika zlatými soškami, je vážně zbytečné se zmiňovat...

Hra o trůny

Hra o trůny (2011)

Je smutné, jak je čas od času prostě důležité přesvědčit se na vlastní oči o tom, že (povedené a kvalitní) knihy jsou lepší než filmy. Nebo než televizní seriálová pecka roku, do které se vkládalo tolik nadějí... Je sice brzy na hodnocení po pilotu, ale už teď je mi jasné, že jsem očekával mnohem více. Paradoxní je, že zklamaný nejsem, těžko se z námětu dalo vyždímat více. Prachy tam vidět jsou (stejně jako fakt, že jich nebylo tolik jako na celovečerák), herci jsou skvělí a atmosféra taktéž, akorát scény, které mi na papíře vyrážely dech a dojímaly, jsou v TV podivně neepicky plastické a jaksi rychlejší... Tohle není Hra o Trůny, ale Hra o Čas: podobné projekty potřebují mnohem delší stopáž, bohužel - jsem zvědavý na hodnocení po první řadě. P.S. Jinak se opětovně modlím za nezfilmování Eriksona - útěchou mi je hlas v srdci, že to nejde. UPDATE PO S04E04: Na začátku čtvrté řady zjišťuji, že tím seriálem úplně žiji, s osobní seriálové TOPky se s Vámi tímto loučí Duchovnyho Californication...

The Wire - Špína Baltimoru

The Wire - Špína Baltimoru (2002)

Hodnocení po kompletní 1. sérii: Po úvodním dílu je těžké si zvyknout na klidnou stopáž téměř hodinového seriálu. Dovedu si představit plno lidí, které "nudný" pilot odradí od dalšího sledování. Jenže tohle je mravenčí práce, a vyšetřování nekalých aktivit bandy černochů z předměstí ve skutečnosti nikdy nebylo tak přitažlivé. Chce to jen čas a naději v očekávání jistoty, že The Wire nemá na IMDb 9,7 z deseti zbytečně. I když patří mezi ty nejpohodovější seriály, je tento počin tak vytříbenou přehlídkou nejlepšího televizního umění, že jej nelze přehlížet - ostatní se jen okrádají o nejlepší story z drogového podsvětí, jaké kdy bylo na kamery natočeno. Tvůrcům seriálu se povedla selekce parádních herců v čele s "hovadem" McNultym, a každá jen trochu výraznější postava dostává v dění svůj zasloužený prostor. Tím pádem jsem se jako divák ocitnul přímo v centru vyprávění, a nerozlišoval jsem mezi "hodnými a zlými". Partička režisérů mne prostě donutila sledovat fascinující příběhy ze špinavých čtvrtí plných feťáků a z jedné sklepní kanceláře. Osudy všech zůčastněných jsou tak excelentně vykresleny, že jsem si kromě těch největších zvířat na poli distribuce drog oblíbil snad každou postavu. The Wire je opředeno tajemným kouzlem, jež mne po skončení každého dílu donutí si pomyslet, že tohle je zdaleka ta nejpravdivější a nejkvalitnější kriminálka, jakou jsem kdy viděl a uvidím - 90%. 2. série: Ze začátku možná šok změnou prostředí, ale pak do sebe najednou všechno tak hladce zapadne... Nový případ se rozjíždí velmi pomalu a tvůrci musejí stíhat více roztroušených pohledů na několik barvitých charakterů, no a přitom je to stále parádní kriminálka. HBO se prostě povedl masterpiece, a já si nepamatuji, kdy jsem naposledy zkouknul 8 hodin seriálu za 24 hodin! Je až s podivem, jaký "vztah" si divák k parádně zahraným charakterům vybuduje. Musím zmínit super znělku, která se mi spolu s přístavními obrázky vryla do paměti - skvělé! Těším se na třetí sérii a plánuji čtvrtou! - 92% 3. série: Tak nejvíce překvapující je asi skutečnost, že si všech 37 dílů - jeden příběh - drží pevnou konzistentní linii, a vše vypadá tak vyšperkovaně, jako by těch téměř 40 hodin točil jeden režisér. Prostě radost pohledět. Jsem rád, že jsem všechny tři řady viděl v poměrně krátkém časovém intervalu: získal jsem díky tomu parádní ucelený příběh, něco jako sestříhaná trilogie Kmotra. V třetí sérce se tak konečně uzavírá spletitý příběh drogových králů, konspirací, a zkažených politiků. Twist na konci mě hodně překvapil, ale ne tak moc, jak jsem očekával - holt už mám asi něco nakoukáno - 94%. Za celý příběh s B&B dávám 92%. Business. Always business... 4. sérii jsem se delší dobu vyhýbal, a byla to chyba. Je totiž opět o fous lepší, než její starší bratříčci. Nejpozoruhodnější věcí zůstává fakt, že postaviček je nyní na baltimorské šachovnici rozeseto tolik, že se střídají téměř ob díl, ale stejně je radost ty dramatické linky sledovat - člověk se totiž ani na okamžik neztrácí, naopak zájem je prohlubován se smrtící úměrností díl od dílu... Jinak zůstává seriál specifický a svůj ve všem, co dělalo The Wire kriminální špičkou na poli televizní zábavy: je to drama - špinavé, kruté, věrohodné... prostě život! 96% 5. série: Hned po první epizodě se všem hráčům vymění karty, a celá "The Game" začíná nabírat neskutečné grády. Jde vidět, že tentokrát půjde dějová linka do fatalit... Kdo si myslel, že má vyhráno, topí se v bahně, a kdo byl naopak po uši v těch nejhorších sračkách, tomu se (zdánlivě) blýská na lepší časy. Je ovšem nutné nezapomínat, že tohle je "true lives" seriál - ne žadná kriminálka. Každá akce má reakci a stane-li se libovolné postavě jedna dobrá věc, další tři nepříjemné ji čekají. Za sebe říkám, že McNultyho patálie (o čemž v podstatě celá "pětka" je) jsou tím nejlepším příběhem, jaký jsem kdy z produkce HBO viděl. Kdo se směje jako první, roní na konci slzy smutku - to je The Wire. 100%

Bratstvo neohrozených

Bratstvo neohrozených (2001)

Bezchybná minisérie HBO o amerických kapitolách druhé světové války je dokonalá, a dokáže uhranout jako máloco. Spolu se Zachraňte vojína Ryana to nejlepší z válečné produkce.

Nezvestní

Nezvestní (2004)

Jako určitě dobrá čtvrtina uživatelů zde na ČSFD jsem viděl první a druhou sérii v podstatě nepřerušovaně v rozmezí několika dnů. To, co se mnou tento bezesporu umělecký kousek provedl, sám dodnes zcela nechápu. Jen škoda, že vše neskončilo třeba třetí sérií (miluju otevřené konce), ale zvrhlo se do nekonečného komerčního divadýlka. Na druhou stranu jsou ale i pozdější série dobře stravitelné. 1. série: Skvělý start jednoho z nejlepších seriálů na světě byl poznat již z parádního úvodního pilotu. Postupně pak bezvadným způsobem gradovalo napětí a poprvé v seriálové tvorbě jsme byli svědky "kulervoucích" cliffhangerů na konci několika dílů - 95%. 2. série: Zábava mírně klesla, rozhodně však nijak razantně. Osudy druhé půlky ztroskotanců byly v první půli výborně napsané, a ve druhé části pak přišel zásadní zlom s postavou Bena. Konec série uzavírá bezchybné dvouhodinové finále - 87%. 3. série: Další mírný pokles od kvalit první série, nicméně stále je o co stát, hlavně co se týče nejasných úmyslů snad všech zůčastněných postav. Hlavně Juliet dokázala několikrát překvapit, zatímco z Bena se stala čistokrevná svině. Jeden z nejlepších úvodních dílů a střípky o Dharmě, to je třetí série - 82%. 4. série: Tak tohle docela bolelo. Pěkně strmý pokles, co se mého názoru týče. Jsem zvědavý na celkové vyustění monstrózního příběhu, protože tyhle hrátky s časem se mi vůbec nelíbily. Jaksi to pro mě ztratilo své kouzlo, protože LOST pro mě byli něčím zvláštním hlavně díky ostrovnímu dění, na telenovely z kuchyní budoucnosti nejsem zvědavý. Svým způsobem ale věřím Abramsovi, takže uvidíme. Jednoznačně chválím nápad s postavou Michaela a s lodí, na které "připluly nové postavy" - 73%. 5. série: Za začátku mírné rozčarování z pokračování v duchu čtvrté série bylo posléze vystřídáno nabušeným dějem, kde se časové linie protínají jako na běžícím pásu. Ztraceni v této sezóně konečně chytili druhý dech a je radost osudy hrdinů sledovat. Dramatické okamžiky, psychologie postav, výborná mytologie ostrova, to vše je zde na jedničku! - 93%. 6. série + The End:. Emoce se ve mne plácají jedna přes druhou. Na jednu stranu jsem nesmírně rozhořčen několika tisíci otázkami, které tvůrci nezodpověděli (Dharma, Walt, MiB), ale na druhou stranu chápu, že Abrams zde zanechal něco, o čem se bude ještě za deset let nadšeně vyprávět po hospodách..! První půle poslední série mi celkem vadila, ale posledních několik dílů je neskutečná nálož a seriál pro sebe krade Desmond Hume. Finální epizoda se mi líbila, celkem dojmula, ale čekal jsem víc. Základní pointa pochopena, ovšem ztrácím se hodně - 80%.