Reklama

Reklama

Příběh válečného westernu Voják v modrém se odehrává v období indiánských válek, kdy docházelo ke střetům mezi indiány a bílými osadníky. Na obou stranách konfliktu docházelo k nelítostným bojům, které často končily krveprolitím. Jedním takovým masakrem začíná i úvod snímku, kdy na dostavník s vojenskou pokladnou zaútočí šajenští bojovníci. Indiánský nájezd na jednotku americké kavalérie přežije pouze mladá dáma Cresta Maribel Lee (Candice Bergenová) a mladý naivní vojín Honus Gent (Peter Strauss). Ten zjišťuje, že Cresta strávila poslední dva roky v zajetí Šajenů, stala se manželkou jejich náčelníka Skvrnitého vlka a nesouhlasí s přístupem armády k původním obyvatelům. Přesto se společně vydávají na komplikovanou cestu do pevnosti Reunion, kde mezitím jednotka koloradských dobrovolníků chystá útok na šajenskou vesnici. Příběh snímku vrcholí proslulou scénou bitvy, která zpochybňuje oprávněnost krvavého masakru, ke kterému došlo 29. 11. 1864 v šajenské vesnici u říčky Sand Creek. Westernový snímek amerického režiséra Ralpha Nelsona (Polní lilie, Souboj u El Diablo) barvitě zachycuje hrůzy války, kdy touha po krvi překonává rozum. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (48)

Bluntman 

všetky recenzie používateľa

The most savage film in history! Soldier Blue u nás zůstane bohužel asi nejméně známým dílem Ralpha Nelsona, protože v něm nehraje nikdo známý (na rozdíl od komediálně laděného Vojáka v dešti se Stevem McQueenem) a protože nezískal žádná výrazná ocenění či nominace (jako Polní lilie, v nichž se objevil Sidney Poitier a hned z toho byl Oscar, poté si u Nelsona zahrál ještě v jeho oblíbeném westernovém žánru Souboj v El Diablu). Onu neznámost by ale mohl změnit plakát, který visí na zdi v úvodních titulcích Tarantinova Grindhouse: Death Proof Jungle Julii (hraje ji Tamia Poitierová, dcera Sidneyho!) a který by mohl ponouknout cinefila k sehnání si snímku.____ Film v úvodních titulcích podbarvený tklivou písní a zakončený "hrobovým" (až uvidíte, pochopíte) tichem otvírá útok Indiánů na americkou kavalérii a uzavírá útok americké kavalérie na Indiány, zbytek filmového času je vyplněn dvojicí (On a Ona), která k sobě nalézá skrze různé peripetie cestu i přes svou rozdílnost. Režisér spolu se scénáristou bortí nejenom genderové představy, ale i divákova žánrová očekávání._____ Zatímco On by měl být mužný, světem protřelý a postarat se o ženu, která je v nesnázích, tuto úlohu zastává Ona (která mimochodem není indiánského původu, přestože zastává jejich tradice a ideje, čímž se tvůrci důmyslně vyhnuli klišé spjatým s "na dvou různých postavách vyjasňujeme rozdíly mezi jednotlivými navzájem znepřátelenými kulturami"). Hodina a půl věnována jejich sbližování, posouvanému ve vyprávění peripetiemi obou hlavních aktérů (zvlášť významná je rolička Donalda Pleasence, který umně balancuje mezi komickou a démonickou polohou), dojde svého dovršení definitivním sblížením, aby se mohl navrátit deadline ze začátku - tedy odplata kavalérie Indiánům._____ Ta Ralphu Nelsonovi slouží hlavně k tomu, aby rozmetal idylu předtím ve filmu vytvořenou a demonstroval tak, že heterosexuální pár nemůže být utvořen, pouze ony brutální výjevy z válečné vřavy zanechají v jednotlivých akteréch - stejně jako v divákovi - stopy. Žena, jíž je dekapitulována za jízdy na koni hlava, brutální znásilnění s odřezáním bradavek... a jeden z nejlepších a nejpřehlíženějších filmů Ralpha Nelsona, u něhož mě nepřekvapuje vzhledem k výše popsanému, že plakát na jeho málo známý film má jedna z Tarantinových postav na zdi... ()

laik_60 

všetky recenzie používateľa

Zaujímavý príbeh so smutným koncom, bod dole dávam za "holobriadka Honusa, ktorý aj týždeň v divočine bol furt čerstvo oholený (žeby ešte nezarastal?) a tá furt "vyčesaná" Cresta ... ts ts .prečo len tí američania furt hladia na svoje vlasy, účesy a upravené tváre. Už sa Trumpovi nedivím .. ved je americký prezident. :) ()

Reklama

Radko 

všetky recenzie používateľa

Ak rinčia zbrane, tak nielen mlčia múzy, ale aj rozum. Stavidlá pudového správania sú otvorené, neplatia žiadne tabu. Najmä tie, čo sa týkajú vrážd žien a detí a znásilňovania. Na chabú (i keď krutú) obranu pôvodných obyvateľov boli nasadené naozaj drsné a dômyselné spôsoby. Viedli k reálnemu vyhladeniu vplyvu Indiánov na chod života v ich rodnej zemi. Vojak v modrej uniforme vo filme prechádza postupnou premenou názoru. Od bezhraničnej ideologickej obhajoby vojnového konania a myslenia bielych osadníkov Ameriky k uvedomeniu si hrôz, aké takéto myslenie prináša. Prostredníkom poznania je indiánska žena. Putuje s vojačikom značnú časť cesty. Zažívajú všakovaké dobrodružstvá, či s indiánmi iných kmeňom alebo kšeftárskym obchodníkom, pohybujúcom sa na indiánskych územiach. Silný film s tragickým vyústením. Poukazuje na neveľmi lichotivú tvár osídľovania Ameriky. Tá bola neoddeliteľne spojená s potrebou vysídlenia rozsiahlych území od pôvodného indiánskeho obyvateľstva. ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Road movie (tedy zde spíš "plain movie", ale to se sotva prosadí) od jednoho masakru k druhému (přerušený pouze setkáním s pašerákem zbraní vypadajícím jako baculatější Bob Dylan). Známější je ten druhý, závěrečný u Sand Creeku, při němž ani bílá aní americká vlajka ani žádné jiné mírové záruky se nerespektovaly. Pozn. 1: Organizace Čejenů a Arapahů nebyla příliš jasná: Vlajkovou akci vedl Mo'ohtavetoo'o (Černý Kotel), kterému se nakonec podařilo uniknout; o Skvrnitém Vlku se nikde nemluví. Pozn. 2: Přestože muži Třetí koloradské kavalerie byli opilí, nadržení a krutostichtiví, hlavní roznětkou byly povely a prohlášení jejich velitele, plukovníka Chivingtona, metodického kněze a odpůrce otrokářství. Jeho výroky: "Proklet buď každý, kdo sympatizuje s Indiány! ... Přišel jsem Indiány vybít a věřím, že každý prostředek pod božím nebem je k tomu čestný. ... Zabijte a skalpujte všechny; z hnid mohou být jen vši." Pozn. 3: Film neprošel diváckou premierou, proto byl zkrácen o 20 minut, zřejmě dalšího násilí. Pozn. 4: České oslovení "Vojáčku" (Soldier Blue) dokazuje, že alespoň někdo má ještě cit pro překlad a češtinu. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Jeden z poslednych filmov Ralfa Nelsona /Polni Lilie/ a masakrozna zalezitost. Vyborne je zobrazene putovanie neskuseneho chlapca a krasnej dievciny napriec severoamerickymi preriami. Casto musia prekonat osobne antipatie a spolupracovat spolu, priroda tu hra samostatnu rolu a cely film je vzrusujuci, fascinujuci a ma aj slusne tempo. Dokonca sa tu zjavil aj Donald Pleasence /Jestli se rozzlobime, budeme zli, Race for the Yankee Zephyr/. Zaverecny Masaker potom je krvavym zakoncenim filmu, Nelson ako reziser sa predviedol : 95 % ()

Galéria (47)

Zaujímavosti (4)

  • Celosvětová premiéra proběhla 12. srpna 1970 v New Yorku. (ČSFD)
  • Film zobrazuje událost známou jako „masakr u Sand Creeku“, ke kterému došlo 29. listopadu 1864. 675členná síla Třetí koloradské kavalérie pod velením plukovníka amerických dobrovolníků Johna Chivingtona zničila vesnici Šajenů a Arapahů u říčky Sand Creek. (Marek06)
  • Ve filmu se mluví o bitvě na Little Bighornu, ale ve skutečnosti se odehrála až 12 let po masakru na Sand Creeku. (VanillaIce)

Reklama

Reklama