Závislosť

Zlatý Medvěd - výběr (20.01.2006)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $307,308║Tržby Celosvetovo $-║ (19.11.2008)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. (17.11.2009)

Černobílý nezávislý intelektuálský (únavně) filozofující psychologický horor, který klade paralelu mezi životem upírů a lidí drogově závislých. Možná je to zajímavé pro ty, kteří se zaobírali studiem filozofie, ale s jinými diváky film nejspíš komunikovat nebude. Ze začátku zajímavě rozvíjený příběh nabývá postupně na křečovitosti (i herecké) a bizarnosti, aby ke konci už jen nudil... Za pozornost stojí snad jen působivá kamera. (30.10.2002)

Jednou větou lze Závislost odbýt jako nepodařený experiment. Snaha podívat se na upírskou tématiku jinak a využít tvůrčích přístupů typických pro alternativní a nezávislou scénu je sama o sobě sympatická ( a v nemalé míře myslím přispívá k poměrně slušnému hodnocení ). Problém nepředstavuje ani fakt, že tvůrci evidentně nechápou nebo ignorují zákonitosti hororového žánru. Z mého pohledu má film vlastně jediný, byť zásadní nedostatek - prakticky nic v něm nefunguje a nedává smysl. Celé to připomíná halucinaci studentky filozofie po požití těžké drogy večer před náročnou zkouškou. Dialogy by myslím v kontextu s děním před kamerou nic neřekly ani univerzitnímu profesorovi a běžného diváka uvedou daleko za práh zoufalství. Chování postav je bizarní, zápletka nijaká a herci dílem nemají co hrát , dílem ani neví jak... Zvlášť bolestné je to u talentované Lili Taylor, která má pochopitelně daleko nejvíc prostoru, jenže ho nemá jak využít. Scénář si neláme hlavu se začleněním upírů do reálného světa, jak mohou přežívat a skrývat svoji podstatu, aniž by byli nápadní. Kdyby se přitom vampirismus šířil takovou rychlostí, s jakou kolem sebe šíří nákazu Kathleen, pak by zvampírovatěla během několika týdnů celá populace. Postava abstinujícího upíra CH. Walkena se objeví, aniž by měla smysl a stejně nesmyslně se vzápětí vytratí...Křečovitý úlet pro festivalové resp. klubové publikum, celkový dojem: 10 % za zajímavou kameru a slušnou hudbu. (24.08.2009)

Zajímavá, ale ne úplně stravitelná směska upířiny, filozofie a undergroundové filmařiny. Pod nánosy filozofující vaty se krčí ústřední a interesantní otázka: Je člověk natolik silný, aby se vzepřel Zlu, které v sobě nosí? (Není.) (13.11.2002)

Nesnesitelná lehkost krvesátí. Upíri ako feťáci, ľudstvo ako kolíska večného zla. Kierkegaard, Husserl, Nietzsche, Sartre, Descartes, Feuerbach a ďalší sa z hlbokej temnoty čiernobielej poetiky, ktorá podobne ako hrdinka nerozlišuje medzi „čiernymi“ a „bielymi“, znášajú na diváka a testujú jeho myšlienkové mantinely. Prekladanie archívnymi zábermi, takmer dokumentárne snímané exteriéry pouličného sveta a alegória 90. rokov, drogovej závislosti a nad všetkým sa vznášajúcej hrozby AIDS. Zatiaľ najlepší Ferrara a zrejme jeden zo vzorov, ktoré sa (neúspešne) pokúša napodobniť A Girl Walks Home Alone at Night. 100% Season Challenge Tour 2015 (26.10.2015)

Místy docela zajímavý, jinými místy žel únavný a zbytečně těžkopádný upírský příběh. Za scénu Teď vám ukážu, co jsem se ve škole naučila jsem měla cukání dát vyšší hodnocení, ale zbytek filmu si to příliš nezaslouží. Smutné, jak dobrý nápad nakonec díky nepovedené realisaci sežral sám sebe. (21.10.2009)

Tie filozofickejšie diela o upíroch sa nám snažia povedať niečo v zmysle, že upíri nie sú o nič horší než ľudia. Ferrara je priamejší a snaží sa povedať, že upíri sú rovnaké čisté zlo ako ľudstvo. Možno preto, že sú v podstate tiež v základe ľudia. Stačí len ochutnať krv a sme v tom. Všetci. A je jedno, či ju sajeme, alebo vidíme niekoho vykrvácať na smrť. Prvýkrát je to ešte ťažké, potom si zvykneme. Ak by tento film nakrútil presne, ale presne takto napríklad Scorsese, film by bol extrémne známy a oveľa viac uznávaný. (24.11.2021)

Tento nezávislý filozofický snímek se snaží poukázat na podobnost způsobu života narkomanů a upírů. Co mají tyto dvě skupiny společného? Je tím závislost! Objevuje se v něm spousta filozofických dialogů, a hlubokomyslných debat, které mohou hodně nudit a uspávat. Ne každého tohle bude bavit, protože v hororovém filmu čekáme něco docela jiného. Dalším mínusem je nepříliš barvitá atmosféra, která dokáže v divákovi rozproudit krev. Ve většině filmu toho totiž není příliš mnoho k vidění, protože upíří kousnutí zas až tolik zábavy nepřinese. Není nic vidět, jen slyšíme mlaskání. Teprve upíří párty na konci to trošku rozjede, jenže ani zde toho zas až tolik neuvidíme a pouze přihlížíme řádění nadržených upírů a řev jejich obětí. Nejvíce musím asi pochválit výběr hudby, která se mi líbila a byla příjemným doplňkem jinak nudných scén. Občas se stalo, že jsem úplně přestal vnímat jednotlivé rozhovory a užíval jsem si jen její poslech. Také bych chtěl upozornit na kamerové snímání, které dodalo celému příběhu nádech autentičnosti a bylo vidět, že za ní nestojí žádný začátečník. (04.06.2010)

Sakra, tak už filosofují i upíři. No, pořád lepší, než třpytit se na slunci. trošku ukázka toho, jak snaha nestíhá záměru, jak nápad předbíhá realizaci, jak se myšlenka vytrácí v interpretaci. Začátek je až skoro úděsnej, nudnej a snad až odpuzující. Trvalo mi dlouho, než jsem se alespoň trochu naladil na podivně pokřivené a na jné frekvenci než ty mé se zmítající vlny příběhu. Stejně jako na projev Lili Taylor, která je velmi zajímavá a pro tuto roli se snad i hodí, ale ten projev je tu a tam poměrně křečovitý. Hrdinka moc mluví vnitřním hlasem. Zbytečně, přehnaně. To samé Walken, který se ve filmu objeví z ničeho nic, bez zjevného důvodu, vysype pár vyprázdněných mouder a zase zmizí. Trochu mě to vzalo až na konci. Záměr, myšlenka a zápletka IMHO zase tak špatné nejsou, ale to provedení to poměrně razantně strhává dolů. Asi jako většina, pokud bych měl něco pochválit, tak kameru a docela se mi líbil i černobílý formát. Pravděpodobně si to budu muset někdy pustit ještě jednou, abych se buď přesvědčil, že to na mě napoprvé opravdu působilo správně, tudíž, slabě, a nebo že mi něco podstatného uteklo a je to film na dlouhodobější trať. (13.12.2012)

V čase krízy a úpadku (únavy) horrorového žánru (90s) je Abel Ferrara priamy nástupca Georgea A. Romera a Toba Hoopera s ich víziou horroru ako nízkorozpočtového indie filmu s výrazným spoločenským presahom. Ferrara spravil veľmi jatrivé podobenstvo o mestskej samote a (nielen) dobových problémoch s narkotikami. Silno 90-tková vec, ktorú nakoniec aj tak prebíja hlavne jej nadčasový charakter. Romerov Martin mixnutý s Jarmuschovým Stranger Than Paradise. Štýlovka. Must see. (22.03.2022)

Upírsky žáner má mnoho podôb. Gotika, pre puberťákov, eastern, či kombinácie a množstvo iných. Tento obrazovo štýlový ( odporúčam remaster Blu-ray verziu ) príspevok, okorenený ťažkou undergroundovou rapovou hudbou, z toho celého množstva jednoznačne vytŕča. Aj keď hovorí iba obrázkami a nie príbehom, či prepracovanými dialógmi, ponúka niečo iné, na čo som, sme, ste zvyklí. (16.12.2022)

Není tu moc hororových scén, ale za to se to tu hemží filosofickými úvahami, vlastně i film sám si s jednou pohrává a je na ní postaven. Dokáže být člověk natolik silný, aby se vzepřel zlu, které ho ovládá? Christopher Walken mohl také dostat více prostoru. (23.11.2009)

Užvaněné, intošské, hysterické. Tak jak to od Abela opravdu nemáme rádi. (04.05.2013)

Horor pro intelektuály nebo filmová smrt v důsledku akutní otravy ambicemi ? Zkřížit upírskou historku s filozofickým slovníkem je sousto, které by asi udusilo každého – výsledkem je blábol s několika světlými okamžiky padajícími většinou na vrub Lili Taylor. (22.01.2004)

Zhovadilá pseudointelektuální pitomost - cituje se Baudelaire, Nietzsche, Burroughs, neosobní příběh se snaží z balastu filosofických žvástů vykřesat hluboké myšlenky, jenže to nejde. Hlavní hrdinka vlastně ani není hrdinkou - nic o ní nevíme, není sympatická a její záchvaty můžeme sledovat se zíváním. Navíc vizuál je taky na hlavu padlý - černobílý obraz (proč??) se bije s amatérskou kamerou známou z céčkových splatterů. A podobnost se světem narkomanů? Jedině fakt, že ve filmu uvidíme injekční aplikaci krve (přiznávám, že to bylo kreativní, ale zároveň neuvěřitelně samoúčelné). Zkrátka blbost, která si váš čas rozhodně nezaslouží... (22.09.2009)

Holku cestou ze školy zatáhne do uličky a pokouše jiná holka... a potom se už jen žvaní, žvaní, žvaní... pak se objeví Christopher Walken a zase se žvaní... a nakonec se všichni sežerou... :o( (29.01.2010)

Kombinace tísnivé atmosféry a filosofických úvah mi velmi konvenovala. Ne každý film o upírech musí být slasher nebo slaďák. Ferrara na to jde trochu odlišně než Thomas Harris (i jeho knihy jsou o "jiném" vampirismu, manipulaci, závislosti a splácá do nich téměř vše;-)), ale dělá svou práci dobře. Takže za neobvyklý přístup, podprahový děs a pocit, že i ti nejsilnější z nás mohou být závislí, dávám 3,5* hvězdy. (19.07.2010)

Vážení přátelé... Nejblbější upírský film? Nebo nejblbější filosofický film? Obojí v jednom. Že zajímavý nápad zkloubit tyhle dva žánry? Možná... i když...No nápad možná dobrý, leč provedení vyznívá dosti nudně a místy až idiotsky. Ne nejsem přítelem míchání neslučitelných žánrů. Jako fanouškovi upírovin mi tam vadilo to hloupé filosofování a rádoby nezávislá kamera...a jako fanouškovi nezávisle artových kousků, mě tam těžce iritovali ti upíři... Jednu hvězdu za výkon mé oblíbené Lili T. (kvůli které jsem si to vlastně koupil), která tu bohužel ani nemá moc co hrát - bo není o čem... a za Walkena, neb scéna s ním (povážlivě krátká) je jediná z celého filmu která stojí za řeč. Jinak je to celé hloupá onanie filosofujících upírů... PeS: K vydání na DVD North videem - takovou sprdele kvalitu aby člověk fakt pohledal - hnusnej obraz, 4:3 a zvuk 2:0... mno... a v titulcích i nápověda pro neslyšící (typu: vzdychá, jsou slyšet zvuky z ulice apod.) To nešlo udělat dvě samost. stopy? No, škoda mluvit... (25.03.2010)