Consuming Kids: The Commercialization of Childhood
Obsahy(2)
Film Consuming Kids (Deti konzumu) vrhá zúfalo potrebné svetlo do praktík neúprosnej multimiliardovej marketingovej mašinérie, ktorá teraz predáva deťom a ich rodičom všetko. Od nezdravého jedla a násilných video hier až po falošné vzdelávacie produkty a autá. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (78)
Tento dokument je celkem zvláštní. Vše v něm řečené je absolutní pravda - bez debaty. Jenže vše vyřčené by mělo být průměrnému divákovi jasné i bez tohoto dokumentu. A protože já jsem člověk s nadprůměrným IQ, potřeboval bych dokument na toto téma trochu hlubší. Faktem je, že potom by nebyl tolik přístupný široké veřejnosti. A tady se musí ocenit, že dokument byl natočen tak, aby jeho hlavní myšlence každý porozuměl. Jenže do lidí to můžete lít horem spodem... Dle mého neměnného názoru je nejdůležitější pro vývoj dítěte výchova ze strany rodičů. Může si říkat každý co chce, vymlouvat se na všemožné, ale pokud nepůsobí na své děti především rodiče, nemají takovéto dokumenty žádný smysl. Tento dokument hodnotím dvěma hvězdami, protože jen suše popsal stav věcí. Aby ale změnil myšlení byť jen jediného člověka, na to dle mého názoru nemá. PS: Navíc dokument vyvolává pocit, že kritičky tvůrcům reklam závidí, že si tito umí vydělat nemalé peníze. ()
Pravdivý dokument, který mě v některých chvílích docela šokoval. Je to poutavě natočené a rozhodně film nenudí ani na minutu. Sice je pravda, že téma není nic, co by mělo nebylo obecně známo, ale díky tomuhle filmu nabývá téma význam. Rozhodně mě nutí k zamyšlení do budoucna nad výchovou. Jelikož jako celek to na mě dost zapůsobilo nelze jinak než plný počet. ()
Věcný a argumentačně vytříbený filmový dokument, který postupně nabíra tempo. Výborné jsou ukázky reklam jak ze současnoti, tak i minulosti. Ty doplňují komentáře a poznámky lidí, kteří se věnují problematice vymívání mozku dětí v USA. Svěřit děti nadnárodním korporacím není opravdu dobrý nápad. ()
Dobré shrnutí. ()
Hlášky: Dr. Michael Brody: - "Obchodníci jsou velmi podobní pedofilům. Jsou to odborníci na děti. Ať už jste obchodník nebo pedofil, vyznáte se v dětech a víte jak je získat." & Velma LaPointová, Ph.D.: - "V americké společnosti se neustále opakuje: jsi to, co máš, jsi to, co kupuješ, jsi to, co vlastníš. A když to nemáš, jsi méněcenný, jsi nula, nemáš cenu. A to platí i u dětí." & Susan Linnová, Ed.D.: - "Není to jen otázka prodeje výrobků dětem. Jde tu o předávání hodnot. A základní hodnotou, která je dětem předávána znovu a znovu, je to, že věci nebo značky je mohou učinit šťastnými." & Velma LaPointová: - "Co všechno musejí mít. Na tom je založený celý systém hodnot. Pohodlí, okamžité uspokojení a bezvýhradný materialismus. Základ spotřebitelské identity. Je to naprosto povrchní, je to jen o mně, o tom, co se týká mé osoby." & Betsy Taylorová: - "Materialistická společnost vede děti, aby co nejrychleji vyrostly. Je to zřejmé třeba na způsobu, jakým jsou nuceny se oblékat. Dětství se postupně z jejich života úplně vytratí." & Enola Airdová, J.D.: - "Obchodníci se snaží podchytit dětského zákazníka co nejdříve, aby mohli formovat jeho pohled na svět, aby utvářeli jeho výběr značek, aby ho přesvědčili, že jeho život bude mít smysl pouze s jejich výrobky. Ale my matky říkáme: to je náš úkol, ne jejich." ()
JÁ TO ŘÍKÁM POŘÁD!!! Jsem ráda, že to někdo konečně natočil! ()
Dost slabá a jednostranná agitka ()
Tento potrebny docu-ment vlastne ukazuje ako par neviditelnych primitivnych mimozemstanov si chcu naplnit porcelanove prasiatko, a vyuzivaju k tomu nevinne , naivne a este nevyvinute vnemy malych a mensich ratolesti. Maju na to taktiky, vsetko je dokladne pripravene dopredu a ide sa drtit a drtit. Tento flak dokaze poriadne nasrat, poucit, rozosmiat a uvedomit si par zakladnych vecí.Otazky su zodpovedane,mysel zanietena, potrebuje masaz. U mna ulava, ake pekne detstvo som zazil ja, bez chemickych postrekov, pekne v prirodnom obale. I ked som si myslel ze reklama na mna vplyv mat nebude, bohuzial ma. Niekde hlboko v podvedomí, ale stojím oboma pevne na zemi a nebojim sa , lebo cela reklama je jedna velka komedia. Cim jej je viac a vsade, je slizka, nechutna a otravna. Ale co decka...? ()
Povrchní dokument, kde se člověk nedozví skoro nic nového (reklamy jsou svině, děti ztrácejí představivost před televizí a pod.) Žádný náznak řešení, pouze hrozba budoucí generace, k tomu ten fantasy dabing. ()
Doufám, že o téhle problematice je celkem povědomí, i tak není tento dokument zbytečný. Místy mě i šokoval, netušila jsem třeba, že někteří rodiče pouštějí snad i batolatům "vzdělávací dvd". Není to tak dávno, co jsem byla dítětem (tak trochu jím jsem dodnes), ale reklama na děti se strašně rychle mění a zdokonaluje. Každý dospělí musí v duchu děkovat, že měl jiné dětství, dospívání je samo o sobě těžké, tak proč jim to ještě ztěžujeme? Důležitý dokument, který je dost deprimující. Když si člověk uvědomí, že se může snažit dítě vychovat sebelíp a stejně ho neuchrání komerčním vlivům. Protože když nebude mít danou věc, nebude z pohledu kamarádů dost "cool". Přirovnání k pedofilům bylo hodně silné, ale podle mě ne až tak mimo. V konzumní společnosti žijeme všichni, děti nevyjímaje. Jak jsme si to udělali, takové to máme. Jen čas ukáže, co se z toho vyvrbí. Tři hvězdy za to, že se mi úplně nelíbila forma dokumentu. ()
Smutná pravda, ale u nás jsou spíše v kurzu reklamy na stále rostoucí a možná i stejně bezbrannou cílovou skupinu jako v případě dětí - důchodců. ()
Problém dokumentů je objektivita a způsob jejího podání. Jsem přesvědčen o problém dětské reklamy a o potřebě společnost informovat. Pro „vědecky“ založeného člověka dokument obsahuje příliš málo podložených faktů a mnoho emocionální vaty. Právě to, bráno ve světle kritického myšlení, filmu dost ubližuje. Na druhé straně i sporná tvrzení filmu (mimo jiné zmiňovaná Subjektivem) mne vedla k hlubšímu zamyšlení a hledání, což děti u sledování reklamy jistě nedělají (no možná že se pletu). ()
*BLIKAJÚCE OKO KYKLOPA* Dokument si ma príliš nezískal a informácie v ňom na mňa nepôsobil šokujúco (až na pár výnimiek). Reklama, rovnako ako hudba, je všade a človek sa jej nevyhne. Lezie mi na nervy v novinách, v časopisoch, na bilboardoch, v rádiu, na internete a (ak naň niekde narazím) aj v televízore. Dovolím si tvrdiť, že reklama ide takpovediac mimo mňa a moju voľbu výrobku priamo v obchode neovplyvňuje; ale to, samozrejme, môže byť len môj sebaklam. Dokážem ju ignorovať, pretrpieť, či blokovať. Dieťa je však oveľa bezbrannejšie a teda manipulovateľnejšie, a preto podľahne ľahšie. Tu však nastupuje rodič, ktorý by mal byť akousi brzdou požiadaviek dieťaťa a nevyhovieť mu pri každej príležitosti. A najlepšie by azda bolo kontrolovať jeho čas strávený pred televízorom a značne ho redukovať. Televízor k životu naozaj netreba a aj tak je to hlavne len skrinka plná nezmyslov. Verdikt v 1 vete: Ďalší dôvod, prečo sa zbaviť TV. 14.10.11 ()
Spousta vět a myšlenek z tohoto dokumentu by měla být vytesána do kamene pro příští generace. A spousta lidí by měla za tenhle zločin na dětech dostat do držky. Přece jen to ale chtělo trochu větší objektivitu - takhle jsem z toho cítil místy citové vydírání. ()
Nastínění toho, kam naše společnost neodvratně spěje... Do pr****... ()
Slušný dokument na téma reklama a děti. Určitě dobré k zamyšlení pro všechny rodiče malých dětí. To, že je reklama všeobecně totální svinstvo, chápe mnoho lidí, ale je potřeba o tom vědět víc, abychom se mohli nějak přizpůsobit a některé věci si uvědomit. Reklama se taky vyvíjí, a taky se přizpůsobuje. Existuje jen málo věcí, které lze označit za větší zlo... ()
Ďalší pekný dokument ukazujúci nato ako sú v dnešnom svete hlavné peniaze a nie životy. Takto sa ničia deti, takto sa ničia ľuďia vďaka farmaceutickým spoločnostiam, všade sú len peniaze, lži, zlé reklamy ktoré už vedia ako ovplyvniť psychiku ovplyvniteľným ľuďom. Akými su aj deti. Hrozné ale koľký ľuďia sa nad týmito problémami skutočne pozastavia? Povedzme si to úprimne že skoro nikto, 137 ohodnotení tochto dokumentu na CSFD a smiešných 48 na IMDB hovorí za všetko. 80% ()
Nezáživný dokument o tom, že deti sú veľmi vďačná cieľová skupina reklamných skupín. A dozviete sa ešte, že v inteligentnejších štátoch /Švédsko/ je reklama určená malým deťom zakázaná. ()
Bohužel mezi faktory, které se starají v civilizovaných světech o výchovu dětí, se k rodině, přátelům a spolužákům přiřadila ještě reklama. Ale domnívat se, že by reklama měla zájem o to, aby z dětí vyrostli lidé, kteří uznávají ty správné hodnoty, jako je pravdomluvnost, čestnost, vstřícnost, atd., tak to se ukazuje jako liché. Bohužel honba lidstva za majetkem začíná ztrácet veškeré hranice. Jinak teď přejdu k samotnému snímku. Téma, jak jsem již nastínil, je závažné dosti. Jenže to plitké převyprávění faktů mě v dnešní době u dokumentu až tak nezaujme. To už prostě musí jít o nějakou "bombu". Já bych chtěl víc akce. Konfrontace s těmi hlavními co za tím stojí. Z konstantně plynoucí linie udávání faktů a domněnek mě vytrhlo jen záběry ze supermarketu, kdy cca. 3 leté dítě přesvědčuje o nákupu vloček se Scooby Doo. Ale za největší hnus považuju děti zmalované šminkama, vypadající pak jako ty nejlacinější děvky! Z tohohle se mi zvedl žaludek už u snímku Little Miss Sunshine. ()
Z mého blogu (navipandora.blog.cz): Včera jsem viděla dokument o propagaci dětských výrobků a musím říct, že mě fakta velmi šokovala. Chtěl bych napsat úvahu na tohle téma. Omlouvám se za sprostá slova, ale jinak to prostě napsat nešlo. Ještě jsem vytočená a rozebírám si ten dokument v hlavě. Článek je jako téma týdne Ztráta iluzí, protože ty malé děti jsou oblbovány televizí, ale až v pozdějším věku si uvědomí pravdu, jak dokáží média a reklami s lidmi manipulovat. Na dokument Konzumní děti aneb komercionalizace dětství jsem na CSFD narazila náhodou a hned mě jeho obsah zaujal. Dokument jsem si stáhla a asi za hodinu jsem zaraženě zírala na monitor a říkala jsem si, že to snad není možné. Konzumní děti jsou o tom, jak agresivní dokáží být velké společnosti (a to nejen filmové), které za pomocí barevných pohyblivých postaviček a "chytlavých" slov dokáží z dětí udělat tupouny bez fantazie, kteří zírají na reklamy a neustále otravují rodiče, aby jim to úžasné autíčko s obrázky nějaké známé postavičky z kresleného filmu nebo panenku Barbie koupili. Přitom dětem vlastně nejde o tu hračku jako takovou, ale ve skutečnosti chtějí tu věc pouze s tím logem nebo tu panenku, protože ji má každý a hlavně ji viděli v televizi. Kdyby to byla ale obyčejná hračka, tak by ji v obchodě přehlídly a vůbec by každou chvilku rodiče neotravovaly, protože určitě mají těchto hraček plný pokoj. Je až zarážející, jak můžou mít média na děti tak velký vliv. Například takové dítě, které jde s maminkou nebo tatínkem do obchodu a na výběr má ze dvou balení sušenek. Na jednom z balení je obrázek nějakého medvídka, který je tam ale jenom proto, aby obal dobře vypadal a na druhé je Mickey Mouse. Co myslíte že si to tříleté děcko vybere? Jistě že to s Mickey Mousem. A když se dospělák zeptá, proč zrovna tohle a jestli mu bude chutnat, dítě na sto procent řekne že ano. Ale na otázku jestli ty sušenky někdy jedlo a jak může vědět, že jsou tak dobré, nedokáže odpovědět, možná jen to, že to říkali v televizi. Jenže zkuste si ten balíček dítěti vzít z rukou. Pokud nemáte dostatek síly, abyste zabránili dětskému záchvatu, během kterého se dítě bude válet na podlaze a kopat nohama do země, tak budete muset ty sušenky dítěti koupit. A ne ty druhé, ale ty s postavičkou od Disneyho, která je někdy i o polovinu dražší než ta "obyčejná". Protože kdyby jste mu koupili ty obyčejné, tak to bude ještě horší nebo vám v lepším případě řekne, že už na ně nemá chuť. Ale proč? Proč neexistuje nějaký zákon, který by zakazoval reklamy zaměřené na malé děti? Jenže on existuje, ale většinou jen v Evropě (nejčastěji jsou to severské země), ale nevím jak je to se zbytkem světa, zatím jsem nevyhledala nějaké informace, ale pokud něco takového najdu, udělám aktualizaci článku. V Americe totiž dostávají televize obrovské prachy za reklamy a vláda je bezmocná, protože někdy v sedmdesátých nebo osmdesátých letech to sice bylo zakázané, ale obchodní magnáti se vzbouřili a Kongres ve Washingtonu musel na jejich nátlak ustoupit a dal jim povolení, aby mohli své výrobky propagovat pomocí reklam v televizi. Ale nejhorší je, že ve skutečnosti jsou ty reklamy tak trapné a ubohé, až je to zarážející. Také už od malička jsou upoutávky na výrobek rozdělené na růžové a modré. To znamená, na holčičí a klukovské. Reklamy pro holky jsou v růžovém provedení, vždycky na nějakou panenku nebo plyšáka a hlavně na módu. Nebudu nijak předstírat, že mě to vysloveně sere. Jak si jen můžou dovolit, diktovat módu už takhle malým holčičkám. Tohle není normální, aby už takhle malé holčičky musely vypadat skvěle. Dokonce i moje malá sestřenka nějaký čas říkala, že je tlustá a to je jí přitom jedenáct a má normální váhu na dítě jejího věku. Co vlastně už chtějí doprdele? Aby ty holčičky už odmalička držely dietu, oblékaly se do drahých značkových modýlků a nosily podpatky? Nevím jaký názor na to máte vy, ale podle mě podpatky škodí zdraví. Když si představím že bych měla nosit třiceticentimetrové jehly, tak se osypu hrůzou. Reklamy pro kluky jsou plné násilí a boje. Možná si řeknete, že je to normální, kluci jsou odmalička vychovávání tak, aby v případě konfliktu bránily druhé, ale copak je společnost a rodiče nemají vychovávat k tomu, aby konflikt řešili za pomocí inteligence a ne svalů? Také mě velmi překvapilo, kolik násilí je v PC hrách. Jak může někdo tak násilné hry dovolit tak malým dětem? Jistě existují věková omezení, ale většinou jsou ty děti tak chytré, že požádají o koupi her rodiče. Například takový jedenáctiletý nebo dvanáctiletý kluk si řekne o hru s věkovým omezením od patnácti let a rodiče mu jí koupí a už je mnohdy nezajímá, že jsou plné násilí. Hlavně že je od něho klid. Kéž by existovaly reklamy na zdravé věci, ale to bohužel ne. Nejhorší je, že vlastně jsou propagovány nezdravá jídla, jako je McDonadl nebo přeslazené cereálie do mléka. Opravdu je mi to moc líto, sledovat jak magnáti ničí děti a jde jim jenom o prachy, nikoliv o zdraví. Dokonce i školy propagují nezdravá jídla a pití díky tomu, že ve školách jsou automaty s Coca-colou nebo na sušenky. Ach jo. () (menej) (viac)