Dai-bosatsu tôge
The Sword Of Doom
Réžia:
Kihači OkamotoScenár:
Šinobu HašimotoKamera:
Hiroshi MuraiHudba:
Masaru SatóHrajú:
Tacuja Nakadai, Mičijo Aratama, Júzó Kajama, Toširó Mifune, Kei Sató, Kó Nišimura, Takamaru Sasaki, Kamatari Fudžiwara, Hiroši Hasegawa, Šódži Óki (viac)Obsahy(1)
Bouřlivá léta pádu šógunátu charakterizují nekonečné likvidace nepohodlných osob a konflikty procísařských a šógunátních skupin. Na pozadí těchto událostí prochází jako přízrak smrti muž jménem Rjúnosuke Cuke, jenž ovládá meč s bravurou mistra, ale jehož duše je zlá a krutá. Zůstávají za ním mrtvoly politicky aktivních osob i obyčejných lidí. Ovšem vše souvisí se vším a jeden čin neodvratně ovlivňuje činy druhých. Jedho smrt si přeje stále více lidí, ale je vůbec možné zastavit zosobněné zlo? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (58)
Samurajský film vnútorne komplikovanejší a menej poetický než napríklad trilógia Vlk samotář a mládě. Niet tu postavy, s ktorou by sme sa stotožnili. Film je psychologickou štúdiou človeka – démona – zlého do drene kosti. Temná atmosféra snímky by sa dala krájať, no urýchlený záver predčasne pochováva všetky zmysluplne rozvinuté dejové linky. Výsledok posobí, akoby Okamoto filmoval bez posledných stránok scenáru, alebo akoby muselo byť nakrúcanie predbežne ukončené a do sveta bola vypustená nehotová verzia. Nijako zvlášť ma nepotešili ani bojové scény, ktoré majú bližšie k divadelnej strojenosti než samurajskej filmovej klasike. ()
Azda najdémonickejší japonský historický opus. Veľkú zásluhu na tom má dokonalé stvárnenie stelesneného zla v podaní Tacuja Nakadaia. Film sa vyznačuje kvalitným spracovaním, výbornou psychologickou štúdiou človeka a hoci sa nedokáže ubrániť v strednej časti istej rozvláčnosti, určite si zaslúži pozornosť. ()
Démonický Nakadai, akčné scény, porovnanie s Kurosawom, "Meč je duší samuraje", bla bla bla. Pre mňa hlavne asi najnekonvenčnejší záver filmu, aký som zatiaľ videl. A nielen záver, scenár začína blbnúť už kúsok pred koncom. Na ten sa síce dobre pozerá, ale..., diváci ostanú čumieť s otvorenými ústami, pretože nevedia, čo si o tom myslieť (z ostatných komentárov je jasné, že nie som jediný). Škoda tej rozporuplnosti. _ Videné v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Tatsuya Nakadai neobdrzel Oscara za svoji ulohu vrazdiciho psychopatickeho ronina pouze protoze tomu tak je zvykem az od predavani v roce 1992 kdy byl ocenen Sir Anthony Hopkins. Uzasny triumf snad skoro opravdove zbesilosti pred kamerou. A ten zaver bych nevidel tak nepochopitlne, jedna se proste o velmi inovativni ukonceni celeho tohoto bez minuty dvouhodinoveho silenstvi. Okamoto proste happyendy neumel (diky bohu). ()
Ďábel Tacuja Nakadai v naprosto nekompromisním, nemilosrdným, zlém a precizním samurajském filmu s vynikajicí kamerou, perfektní hudbou, krvavými, přehlednými a uvěřitelnými souboji a se super scénou Tošira Mifuneho při sněžném večeru ( ty pohledy Nakadaie - brutal ). Temné, žádnej nadhled či odlehčení... Hodně, hodně, fakt hodně těžká kvalita. 10/10 ( Perfektní zamyšlení zde - https://www.youtube.com/watch?v=BsWFjCGlGek&ab_channel=BushidoBlues ) ()
Reklama