Habermannův mlýn

Už se nedivím, že se na tomto filmu aktivně podíleli Němci. Pro neznalce naší historie (98% všech diváků za našimi hranicemi) by to vypadalo, že Němci v pohraničí byli v podstatě dobří lidé, kteří udělali pouze jednu chybu. Když dorazili náckové, mávali jim vlajkami. Češi je pak za to odsunuli, zmlátili a povraždili. Fakt, že filmaři nedokázali ukázat zfanatizovanost Němců (u Čechů to dokázali brilantně) v Sudetech před válkou, ale nerozhodnul o mém nízkém hodnocení filmu. Hrozně mi vadila urychlenost děje, měl jsem pocit, že když se film stříhal, všichni byli na extázi, protože tak chaotické střihy jsem dlouho neviděl. Všechny herecké výkony jdou díky střihu do háje, film měl za úkol popsat dění po dobu celé války, ale přitom zařadil naprosto zbytečné scény a ty hlavní (kterým se měla věnovat větší pozornost a pořádně je rozvést) usekával. Habermann tedy působí jako idiot, který je jednu dobu naprosto veselým chlápkem bez starostí a má od všeho odstup, ale za minutu už je nervově zhroucený a totálně zainteresovaný do tamního děje. Chyba ovšem není v něm, ale ve faktu, že během té jedné minuty uplynuly dva roky. Papírově vyhrocené scény a utrpení zde působí tak instantně, že jsem až litoval herce, jak do toho dávají všechno a přitom ve výsledku vypadají jako strojení kašpaři. Přidávat filmu jen proto, že jsme ho natočili my a vypadá "tak trochu na Hollywood", nebudu. 20% (06.05.2011)

Přelomová doba konce války v květnu 1945 vysvětluje mnohé a atmosféra byla hustá. Buď jak buď, na rozdíl od předchozích podobných filmů je jedna věc u tohoto filmu neoddiskutovatelná, a to že zobrazuje zcela ojediněle poválečný stav odsunu sudetských Němců. Jak už vyplývá z děje, skutečný zločin na Hubertu (Augustu) Habermannovi by měl podmiňovat celý příběh. V tomto smyslu se dílo ne zcela zdařilo. Tím spíše, když už na první pohled výsledná fabulace celého díla zamrzí o to víc, když si člověk uvědomí, že to bylo vlastně úplně jinak a takhle se to vůbec nestalo. Obraťme se k dobovým reáliím, které nelze opominout, a uveďme věci na pravou míru. Pozor! Následuje možný spoiler! Za prvé jeho žena nebyla vůbec židovkou. Za druhé podle reálných faktů mlynář Habermann byl zastřelen někým ze samozvané revoluční gardy z osobní nenávisti, tudíž se vykonstruovaný lynč ve starém mlýně na řece Moravě nekonal. Pravdou ale je, že zastávat se Němců bezprostředně po skončení druhé světové války bylo téměř nemožné, protože lidé hledaly viníky napáchaného zla, včetně svých bolestí a křivd a měli chuť odplaty. Za třetí jak snadno pomluvit. Podle scénáře ve filmu radil starý farář nacistovi Koslowskimu k útěku, ale to je hloupost. Protože podle dochovaných dokumentů ve skutečnosti pomáhal v odboji, za což byl zatčen a následně zemřel pár dnů před koncem války v Terezíně. Mimochodem nelze u filmu vyloučit, že umělecké pojetí nemusí vždy odpovídat pravdě, ale v tomto případě filmová konstrukce uvádí v hluboký omyl a překrucuje, proto způsob díla či objasnění zločinu nemohu vyzvednout lepším hodnocením než s rozpaky ** Herecké výkony shrnu kladnou větou, nepochybně zahráli dobře. (28.11.2010)

Před zhlédnutím jsem četl mnohé recenze (za nejlepší považuji tu od Vojtěcha Ryndy na Lidovky.cz) a rozhovor s Josefem Urbanem, autorem původního scénáře. Takto "teoreticky vybaven" jsem přistupoval k poslednímu režijnímu počinu Juraze Herze, abych nakonec dal za pravdu všem výtkám i uznáním, které se na Habermannův mlýn snesly. V podstatě vše už bylo o tomto filmu napsáno i řečeno, není tedy důvod opakovat stokrát opakované poznatky. Postsynchrony jsou skutečně mizerné, herci výborní (především Roden a Hrušínský), potenciál silného námětu není zužitkován naplno, kamera, výprava i hudba jsou skvělé, a ta katarze na konci se taky najde. To nejlepší, co asi lze k tomuto filmu napsat, je doporučit jeho zhlédnutí, aby si každý udělal názor sám. Osobně patřím k divákům, které Habermannův mlýn bohužel příliš neoslovil. Přesto je vznik tohoto filmu bezesporu záslužný počin, stejně jako Wajdova Katyň z r. 2007, se kterou je Habermannův mlýn občas srovnáván. Wajdovo zpracování jedné traumatické kapitoly z národních dějin střední Evropy mě ale oslovilo více. (04.06.2011)

Po hvězdě za kameru, hudbu a herecké výkony: To není u Herze překvapivé, jelikož byl vždy v tomto perfekcionalista. Nejsilnější scény jsou paradoxně na začátku a konci, tedy závěr, jelikož koncem film začíná. Připomněly však mrazivější záběry z Herzova staršího Zastihla mě noc (stejně jako ranění a umírající ve vlaku, kdy v pokusné nemocnici v Zastihla mě noc přidal režisér i gore v podobě červů rozežírajících ,,pacienty"). Přes silné téma se nedaří zcela vytvořit atmosféru strachu a hrůzy. Herz vždy miloval horrory, zde však jako by si na ně vzpomněl v tak malinkatých střípkách, že očekávané mrazení v zádech se nedostavuje. Není to špatný film, ale příběhem mi přišel jako TV inscenace na nedělní večer. Dobrá, leč snadno zapomenutelná. To Lidice jsou jiné kafe....škoda. Formálně dokonalé. (04.02.2012)