The Doors - When You're Strange
When You're Strange
When You're Strange
Réžia:
Tom DiCilloHrajú:
Johnny Depp, John Densmore (a.z.), Robby Krieger (a.z.), Ray Manzarek (a.z.), Jim Morrison (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Janis Joplin (a.z.) (viac)Obsahy(2)
Dokumentárny film o legendárnej skupine The Doors prináša dosiaľ nezverejnené zábery z rokov 1966 - 1971, zobrazujúce obdobie od vzniku kapely až po záhadnú smrť Jima Morrisona. Významná postava amerického nezávislého filmu, režisér Tom DiCillo mieri hlbšie pod povrch ich príbehu, spätý so slávou, ale aj drogami a alkoholom, a snaží sa zobraziť Doors ako skupinu, ktorej dôraz na umeleckú slobodu a odmietanie kompromisov boli zdrojom inšpirácie pre celé generácie muzikantov i milovníkov dobrej hudby. (STV)
(viac)Recenzie (165)
Nie som nejaký extra fanúšik The Doors, ale tento dokument ma napriek tomu vďaka svojej kvalite vtiahol a Robert Róth ako rozprávač tam neskutočne sedel. ()
Skutečně nic světaborného. Nadprůměrný televizní dokument. Ale zas to jsou ti naši milovaní Doors. Ne. Nepoddám se tomu, že jsem se bavil. Jít do kina a být zklamán. 7/10 ()
Pre mna jedno obrovske sklamanie, kedze tato kapela je mojou srdcovou zalezitostou a mrzi ma ta sflaknutost. Ale tak to asi dopadne, kde si kapela robi dokument sama osebe. Dokument je maximalne neobjektivny, zameriava sa na nepodstatne veci (aby niekto desat minut z hodinoveho dokumentu rozoberal, ci Jim na koncerte ukazal penis alebo nie) a nedozvieme sa nic o nich tvorbe, inspiraciach ci textoch. Ale hlavne, ze vieme co do seba vsetko pchali aby boli high. 90 percent informacii uz pouzil Stone vo svojom filme, ale on to aspon obalil do nejakeho umenia. Vykradnuty Stone, co je velmi zvlastne, kedze pozostali clenovia kapely proti jeho filmu zo vsetkych sil bojovali. No nic, niektore veci asi treba nechat take, ako su a nesparat sa v nich zbytocne. ()
"The 1st electric wildness came over the people on sweet Friday. Sweat was in the air. The channel beamed, token of power. Incense brewed darkly. Who could tell then that here it would end?" - Jim Morrison, The Anatomy of Rock ()
Na tenhle film jsem se moc moc těšil, před cestou do kina jsem do sebe pár dveří pustil a očekával, co s tak provařeným tématem DiCillo provedl. Asi jsem očekával víc než sice hodně dobře udělaný, ale přece tak trochu televizní dokument. Letem světem za půldruhéhodiny od začátku do konce, v něčem asi stručné, ale faktem je, že ta Morrisonova síla mě zase chytla, přemýšlení o tom, co je vlastně svoboda, jak někdo doopravdy dokáže hořet a jiní... Komentář Deppa a spousta neznámých záběrů a hlavně ta hudba - takže nakonec vlastně moc spokojen. (FK 25.11.10) ()
Naozaj nič nové ani šokujúce,ale otvára to dvere novým fanúšikom legendárnej kapely a nám filmu Doors znalým, pekné porovnanie reálnych záberov s tými hranými. ()
Tak jsem si chtěl doplnit hudební vzdělání a konečně jsem se po filmu The Doors s neskutečným Valem Kilmerem dostal i k tomuto dokumentu. Johnny Depp jako vypravěč sedl k vyprávění příběhu jedné z rockových legend, kterou tato kapela bezesporu je. I když v závěru sklouzává dokument pouze k Morrisonovi a naznačuje jakoby by byl po jeho smrti konec kapely, což není pravda (kapela ještě funguje dva roky ve třech s Manzarkem za mikrofonem), tak jsem se dozvěděl mnoho informací i o dalších členech kapely a situací okolo celé kapely. ()
Jim je presne typ na kultové zbožňovanie. Inteligentný mámvpičizmus s peknou tvárou a imidžom rockera. Pár pesničiek odlišujúcich sa od mainstreamu a umrieť mladý.. ()
"Come on baby, light my fire!" ()
Jako velká fanynka The Doors (a též velká fanynka Johnnyho Deppa a jeho hlasu) nemůžu hodnotit jinak než plným počtem hvězd. Moc jsem si to užila:) ()
Výborně zpracovaný dokument ()
Celkem příjemná dokumentární podívaná. Přesto jsem se několikrát neubránil pocitům prázdnoty a nudy... ()
Moc povedej film...i když nejsem úplně fanouškem dorsáků, tak sem si užil tu jejich jízdu. ()
Jeden z nejlepších hudebních dokumentů, které jsem zatím viděl. Čekal jsem sebestředný a dlouhý kecání o Jimovi ale narazil jsem na vynikající a komplexní dokument o Jimovi, kapele a době ve které hudba znamenal opravdovou svobodu. Čim více hudebník sahá po nesmrtelnosti, tím více se stává zranitelným. Bez určitých aspektů, které tyto hudebníky ve své době provázely, by tenkrát, hudba byla mdlá a nic neříkající, prostě podobná té dnešní a proto z celého hudebního srdce děkuji: J. Morrisonovi, J. Strummerovi, J. Hendrixovi, C. Cobainovi, J. Joplinonvé, J. Cashovi, F. Mercurymu a dalším, kteří do hudby dali vše co v sobě měli. ()
85% ()
Nadprůměrný dokument o nadprůměrné skupině. Ať už jste nebo nejste fanda The Doors, jasně a přehledně se seznámíte s kapelou, jejími členy a historií. Velmi dobře stravitelné i pro ženy, kterým tato hudba nic neříká - hlas Johnnyho Deppa na pozici vypravěče, nebo záběry na polonahého Jima Morrisona dokáží z nudy vytrhnout snad každou osobu ženského pohlaví ;) Každopádně velmi povedený dokument, který jsem si vskutku užila, zvláště protože jsem ho poprvé viděla na plátně kina během festivalu MFDF 2010 v Jihlavě. ()
Lizard King is not dead! ()
Informačně není film sice opravdu příliš přínosný pro průměrného fandu The Doors, ale je dobře sestříhán, obsahuje skvělé a často dosud neviděné záběry na Doors a Morrisona. Rozhodně tedy doporučuji ke shlédnutí - poznámka k Marvanovi: ten muž je právě Jim, z jeho filmu HWY (1970) - nejsou to tedy dodatečně dotočené scény, jak se může zdát. ()
Hudba Doors je mi hodně blízká, takže jestli jsem při hodnocení tohoto dokumentu nějak ovlivněn? Ano, jsem. Dokument obsahuje převážně záběry, které ti největší fanatici museli vidět už minimálně 100x, ale na druhou stranu se občas najdou i méně známé útržky z éry Doors. Jim Morrison, pohrdající veškerou autoritou a popírající existenci sebe samotného, občasné vizuální nastínění situace 60. let a záběry Doors s hudbou údernou jako bombardování Severního Vietnamu v roce 72, ale zároveň psychedelickou, až vás to nutí zkontrolovat si zorničky... to je Doors - When You're Strange ()
Lidé Vám budou tvrdit, že rozumí The Doors, ale pouze Ti, kteří někdy ochutnali LSD pochopí fenomén The Doors. Obrovský zážitek. DĚKUJI ()