500 dní so Summer

Znáte ten pocit? Ten pocit, že celý svět si tančí společně s vámi? Ten pocit, že ta holka od vedle je ta pravá? Ten pocit, kdy chcete utéct před celým světem? Ten pocit, kdy nálepky či vztahy vám střihají křídla? Ten pocit, že konec se nemůže nikdy změnit v začátek něčeho nového? Ten pocit, kdy vzpomínky jsou jako opium? Ten pocit, že jste uvízli v pasti života a jediného člověka, který se vám to snažil říct, jste nakonec nenáviděli? Ten pocit, že druhého nemůžete milovat ani by jste se rozkrájeli? A znáte ten pocit, kdy se díváte na film a víte, že je to jeden z těch mála jedinečných filmů, kterému se podařilo všechny ty pocity vměstnat do své stopáže? No, znáte ten pocit? (01.12.2009)

Líbivý ale současně originálně pojatý film o lásce, který otevřeně přiznává svou hru s žánrovými schématy. Je pěkné vidět film z posttarantionovské doby, kde popkulturní reference nepředstavují snahu prvoplánově oslovovat diváky, nýbrž tvoří integrální součást díla a figurují jako jeden z řady prvků, jež dohromady skládají svébytný styl díla. Vedle klasických filmů se zde hojně hovoří o hudbě a architektuře, díky čemuž přirozeně znějící dialogy postav získávají sepjetí s realitou. Snímek tak nepůsobí jako typické smyšlené vyprávění z žánrově nadreálného prostředí existujících měst, ale naopak vyznívá jako poutavé vyprávění živoucích postav, jež mají své zájmy a touhy, které se divákům pouze částečně zjevují, a prožívají vztahy v reálném světě, který je pouze zachycen nevšedním pohledem. Pozornost si zaslouží také výprava, která přes svou nekřiklavost vyzařuje ohromný cit pro detail a funguje jako expresivní obraz postav. "(500) Days of Summer" tak narozdíl od jiných filmů nezachycuje příběh (což ostatně naznačuje i roztříštěná vyprávěcí struktura), ale představuje snímek o dvou lidech a prostoru, jenž obývají, což je v dnešní kinematografii překvapivě ojedinělé. [Fresh Film Fest 2009 - "500 letních dní"] (12.08.2009)

Kdybych pár dní před tím neviděl Když Harry potkal Sally, kdybych nemiloval Zooey, kdyby na to všichni kolem nepěli jen samou chválu, tak by mě případné zklamání ani nepřekvapilo. Jenže laťka byla nastavená zatraceně vysoko a její přeskočení se rovnalo výkonu koketujícímu s mojí Top 10. Nakonec se z toho vyklubala lahůdka, která musí uzemnit každého snílka. Nechybí tomu nic, co patří k neopětované lásce. Nadbíhání, rady od kámošů, zklamání z neproměněné šance, přemlouvání sebe sama pro vnitřní klid i chvilková záplava naprostého štěstí. Film mohl být poloviční, ale Zooey je kouzelná jako vždy a Joseph charismatický až na půdu. (24.03.2011)

Soundtrack Mychael Danna: 1. A Story Of Boy Meets Girl [1:35] 2. Us - Regina Spektor [4:48] 3. There Is A Light That Never Goes Out - The Smiths [4:02] 4. Bad Kids - The Black Lips [2:08] 5. Please, Please, Please, Let Me Get What I Want - The Smiths [1:51] 6. There Goes The Fear - Doves [6:54] 7. You Make My Dreams - Hall & Oates [3:04] 8. Sweet Disposition - The Temper Trap [3:52] 9. Quelqu'un M'a Dit - Carla Bruni [2:43] 10. Mushaboom - Feist [3:44] 11. Hero - Regina Spektor [3:29] 12. Bookends - Simon And Garfunkel [1:20] 13. Vagabond - Wolfmother [3:47] 14. She's Got You High - Mumm-ra [3:25] 15. Here Comes Your Man - Meaghan Smith [3:14] 16. Please, Please, Please, Let Me Get What I Want - She & Him [2:12] (09.05.2011)

Může být film, který si do úvodních titulků dá Reginu Spektor, špatný? Tenhle je přímo vynikající, především svojí lehkostí, s jakou podává nesčetněkrát zpracovanou látku vztahového idealismu vs. cynismu. Celý ten indie vibe se mi naprosto trefil do noty, až jsem si ve své nekritičnosti připadal jako nějaká mamina v zástěře, culící se u "odpočinkových" filmů Poledňákové. Dost jsem se v tom viděl a pravděpodobně si to pustím ještě asi tak pětsetkrát. (21.11.2009)