My iz buduščego
We Are from the Future
Obsahy(3)
Jeden z nejpůsobivějších válečných sci-fi filmů světové kinematografie natočil v roce 2008 zkušený režisér Andrej Maljukov, který má na svém kontě ceněné snímky Diverzant nebo V ostře sledovaném pásmu. Příběh filmu se odehrává ve dvou časových rovinách – v současnosti a za druhé světové války. Čtveřice mladíků se živí prodejem válečných artefaktů na černém trhu. Jednoho dne objeví starý zákop, kde je ukryt sejf s dokumenty. Mezi papíry mrtvých vojáků nalézají fotografie, na kterých poznávají sebe sama. Šokovaní mladíci raději odcházejí, když v tom... Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitají v roce 1942 uprostřed krvavé válečné bitvy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (70)
Pri tomto filme sa netreba veľmi zaoberať, či je to možné, treba si trošku zafantazírovať. Ekaterina Klimova je ozaj pekná herečka, no tí štyria chlapíci, to boli takí typickí chlapci aj herecky a podľa toho vyzeral aj dej. Síce mnohokrát prekvapil, no podstatné na ňom bolo to, že ukázal aký nezmysel je dnes oslavovať nacizmus, fašizmus a že to robia niektorí aj v krajinách ako Rusko a pritom keby si zistili informácie a a vedeli by sa vžiť do tej situácie, tak by zrejme konali inak. Inak to s tým veliteľom a človekom z kontrarozviedky bolo dosť jemné. Taktiež ten zbytočný pokus o hrdinstvo, keď Rus postrieľal niekoľkých nacistov až sám zomrel. A normálne im to, že sú z budúcnosti aj verili, to ma dostalo. Zaujímavý jednoduchý a pritom vnútorne pekný film. ()
Překvapivě dobrý moralizující váleční snímek. I když jsem od začátku tušil jaký bude děj, tak jsem se po ty dvě hodiny vůbec nenudil. Při sledování filmu se nedá ubránit dojmu, že je nějaký nedotažený. Herci by mohli být kvalitnější, repliky promyšlenější a emoce by mohly jít víc do hloubky. Mrazivost o níž si námět přímo říkal jsem z něj totiž vůbec necítil. ()
Sám by som sa k k takej partii hľadačov "pokladov" pridal. Bavilo by ma to. Rusi natočil zaujímavý film, v ktorom skĺbili sci-fi a vojnový žáner. Tomu sci-fi a hlavne trikom sa šikovne vyhli, stačilo skočiť do jazera a sme na fronte v roku 1942...Neviem koľkí si všimli nenápadnú poctu staršiemu filmu Osud človeka Tu jeden z hlavných hrdinov rovnako pije vodku z veľkého pohára a prvý nezajedá...Akčné scény sú až prekvapivo dobré, príbeh rovnako, funguje tu akcia, humor i love story. Napriek tomu ma napadá množstvo detailov, ktorými by sa dal film vylepšiť. Námet ponúkal široké možnosti, preto sa pokračovaniu ani nečudujem (aspoň, kým som ho nevidel). Takmer každý film o cestovaní v čase rozoberá hlavne to, či postavy v minulosti svojimi činmi dokážu budúcnosť ovplyvniť. Tu sa tomuto záhadne vyhli. Prečo neukázali digitálne hodinky ako dôkaz, že sú z budúcnosti? Prečo nezachránil ošetrovateľku, keď poznal jej osud? Radšej to nebudem veľmi nerozoberať. Užite si film. 80%. ()
Trošku sci-fi, kdy parta hledačů válečných relikvií se omylem dostane do opravdových bojů na Ruské frontě v roce 1942. Pak už to je celkem obstojný válečný film. Celkem jsem byl rád, že ze znalostmi, kterými disponují, by mohli lehce zvrátit vývoj. Přesto toho nevyužívají a jediná starost je, jak se z tohoto "omylu v čase" dostat ven. ()
Kdybych já, Bůh chraň, byla hostem z budoucnosti ve válečné historii země a stala se součástí armády, byla bych s přehledem to nejhorší, co naši armádu kdy potkalo. Ruku do ohně (ne mojí, ruku někoho, kdo má sklony k strkání rukou do ohně) na to, že by moje odhodlání a odvahu neposílila ani znalost data konce války. Popravdě, když by na mě stříleli, asi bych zapomněla i kdy jsou Vánoce, kdy mám narozeniny a kdy je den dětí. ()
Galéria (38)
Fotka © Nashe Kino
Zaujímavosti (1)
- Ve scéně přibližně 12 minut po objevení bunkru, když postavy zkoumají obsah lékárničky, je možné v pravém horním rohu obrazovky spatřit mikrofon. (Topper.H)
Reklama