Chi bi xia: Jue zhan tian xia

Dění se tentokrát prakticky nehne ze zálivu u Rudých útesů a většina stopáže se zaobírá zajímavým předbitevním taktizováním, intrikami (nejvíc mě dostalo lstivé získání 100.000 šípů) a přípravami na rozhodující bitvu. Na konci se Woo doslova spustí válečné orgie, které jsou až tak megalomanské, že ke konci již moje receptory únavou nestíhaly :o) Přesto mi přišly bitevní výjevy v prologu zajímavější, jak taktickým záměrem, tak i ukázkou bojových superschnopností jednotlivých hlavních aktérů, které ve druhém díle spíše ustoupily do pozadí (což jsem patřičně olitoval). (13.04.2009)

Omaha Beach podle Johna Woo, jinak se druhý díl Red Cliffu nedá popsat. První polovina plná taktiky, chytrého plánování a mazaného Takeshi Kaneshira ubíhá v celku svižně, občasné vtipy vskutku pobaví. Pak se ale režisér vytáhne do výšky nebes a přímo pod nos naservíruje jednu z největších válečných scén všech dob. Netuším, jak to vypadalo ve skutečnosti, ale tahle čínská verze Dne D na mne nehorázně zapůsobila. Asijský Pán prstenů se nadmíru povedl! (22.09.2009)

Po všech stránkách lepší a velkolepější než první část. Místo bezduchého vizuálního samožerství nastoupili emoce, city, lidskost, vtip, nadhled a opravdové postavy, kde si na vojáčky nehrají dobří se zlými, ale pouze ti, kteří sledují politické zájmy, rámované gesty o přátelství a hrdinství. To vše pak korunuje závěrečné ohnivé inferno, kde se práská hořícím bičem. Děkuji, Johne! (06.07.2009)

Scénář: Khan Chan, Cheng Kuo, Heyu Sheng, John Woo .. Kecy, fotbálek (wtf, v Číně se objevilo asi prakticky všechno), kecy, bitva, kecy, kecy, bitva. Minule si Woo nakročil, ale nyní udělal sešup o nějaký ten schůdek kvality dolů. Nesmyslné natahování zde až bolavě ční, taktika a průpravy před boji se vedou ze všech až nemožných stran a ta celá, příjemně megalomanská historicko-válečná paráda z předchozí části dostává spoustu spíše negativních kopanců. (23.04.2009)

Druhý diel je strategickou prípravou medzi dvoma stranami pred gigantickým finálnym stretom dvoch obrovských armád. A aj keď je tá príprava väčšinu času celkom pútavá, tak miestami obsahuje aj hluché miesta, ktoré ma až tak nebavili. Napríklad línia so sestrou jedného z dobrých vodcov, ktorá sa infiltruje do nepriateľskej armády a tam má strašne naivnú epizódku s jedným hlúpym vojakom. Asi to tu bolo preto, aby divák ľutoval aj nejakého vojaka na strane nepriateľa, ale keďže to bol taký idiot, tak ma tá postava strašne srala. Takisto finta na Cao Caoa o rozpade spojenectva, ktorou chceli oblbnúť aj diváka je príliš priehľadná. Miestami je tento diel na môj vkus až príliš poetický. No ale to trochu prehnane dlhé čakanie na finále nakoniec stálo za to a dočkáme sa fakt megalomanských bitiek, tentoraz už aj zo zmysluplnejšov stratégiou, ktorá využíva celú armádu a nie len zopár jednotlivcov, ktorý by ako v kung-fu filme vykosili celé nepriateľské vojsko. Takže druhý diel mi pripadá o trochu slabší, ale ako celok je to stále pecka. Najskôr kvôli nej Woo zapredal dušu a do konca života bude točiť už len samé sračky. Ale stálo to za to. 8/10. (23.12.2019)