Záhrada

Křišťálový glóbus - výběr, Český Lev 5 : Nejlepší film, Režie, Herec VR - Marián Labuda, Výprava, Scénář + 6 nominací: Herec HR - Roman Luknár, Herečka VR - Zuzana Šulajová, Kamera, Střih, Hudba, Zvuk (08.09.2004)

Možná jsem ve filmu hledal alegorie, které tam nejsou a nebo jsem je nepochopil. Je to krásné, poetické, Zuzanka ve ve svých osmnácti letech působí naprosto nezkaženě a je zřejmý, že to je a bude krásná ženská. Příjemně se na to koukalo, vnímalo, přemýšlelo se u toho nad mnohým, ale nenašel jsem ve filmu nějakou větší hloubku, ale třeba to bylo tím, že při jednotlivých kapitolách se moje myšlenky toulaly od pangejtu k pangejtu. Viděno v rámci projektu Challenge tour jako film číslo 26. (19.04.2015)

Poeticky slovensky film si jen tak v pohode ubiha, nic moc se nedeje a divak si znej nic moc neodnese. (08.08.2002)

Ryzí poetismus, Kristovy roky, počínající krize středního věku, syndrom vyhoření, civilizační stres, magický realismus, originální podobenství, slovenská krása... Můj nejoblíbenější slovenský film. (21.11.2006)

Rozhodne najlepší slovenský film od totáča. Film je dosť pomalý ale trpezlivý divák si prijde nasvoje. Z filmu dýcha Šulíkovská poetika a svojský humor. Svojím spôsobom by to mohla byť taká Americká krása po slovensky, ale to už asi hľadám prílišné paralely. A Zuzka Šulajová je krajšia ako Mena Suvari :-). (27.12.2004)

Veľmi zaujímavá kamera, hudba a použité filtre. Dobre sa na to pozerá. Tempo je veľmi pomalé, ale nie nudné - skôr upokojujúce. Marián Labuda st. hrá neskutočne sympatickú postavu a vždy keď je na scéne, smrdí obrovskou charizmou. Jeho tanec je nezabudnuteľný, to sa proste musí vidieť. Ja som sa nechal unášať poetikou a bavil som sa kráľovsky. Zuzka Šulajová je nádherná baba. Veľmi milé slovenské prekvapenie. (taký mix medzi Americkou krásou a Dobrým ročníkom). 80%. (01.01.2009)

Neviděla bych to jako návrat člověka k přírodě, ale spíš jako návrat člověka k absolutní svobodě. Krásou idyly je, že nikdy nevydrží. A se svobodou je to jako s idylou, jakmile je běžná, už vlastně není sama sebou. A s tímhle filmem je to stejné. Ať žijí sady a zarostlé zahrady. (14.12.2009)

„Nevráti sa?“ – „Neviem, to nebol môj pes.“ Škoda, že jsem nikdy takovouhle zahradu na samotě nenavštívil, budu se tedy muset spokojit alespoň s filmovým zážitkem. Od začátku do konce snímku na diváka působí nezvyklý typ humoru, který se těžko definuje, je prostě svůj, jako celé tohle dílko. Od „impozantního“ nástupu do zahrady je to však hlavně o zcela jedinečné, vtahující, působivé (chtělo by se říct až magické) atmosféře plné radosti z nově nabyté svobody, spojení s přírodou a se sebou samým. Na té má lví podíl nádherná vizuální a možná ještě víc zvuková (potažmo hudební) stránka, kterou jsem já osobně nasával plnými doušky. A když si k tomu přidáte sympatického (ne)učitele Luknára, na první pohled permanentně naštvaného krejčího Labudu (skvostný taneček!) a odzbrojující „na hlavu“ Šulajovou, máte o plnohodnotnou zábavu postaráno. Tu narušují v podstatě jen někteří podivní hosté a úsměvně naivní fakt, že se zde „poněkud“ neřeší peníze, ale na tuhle hru divák musí chtít přistoupit. Zahradě i díky tomu konci dávám prozatím silné 4* s tím, že bych se k ní rád časem vrátil a zkusil se nechat vtáhnout znovu, třebas ještě víc než prve (o správné naladění při sledování jde totiž u tohoto filmu především). „Poznáš ma?“ – „Ty si môj otec.“ – „A vieš, kto si ty?“ – „Teraz som strom.“ (02.07.2015)

Po dlhom case som si film znova pozrel v den umrtia Pana Herca Mariana Labudu. Pod vplyvom okolnosti a v uz spravnom veku som film pochopil a docenil... (05.01.2018)

Neznám lepší novodobý slovenský film. Je kouzelný, zmate vás a za chvilku to jako by s omluvou vysvětlí jevem nevysvětlitelným :) jste z toho popletení? Já jsem taky byla, ale při tom je to tak jednoduché. Je, anebo není? Atmosféra je jako magnet. Nemůžete se přestat dívat, ale jako by nevíte proč. Hodně zajímavé. Nechci komentovat nijak detailně, myslím, že si v tom každý najde svůj výklad. (22.05.2008)

Zahrada jako oáza štěstí, jako znovunalézání dětské zvídavosti, citlivosti ke kráse a jako objevování vnitřního klidu. Jazyk artového podobenství Martin Šulík udržel v rozumné míře, poetika snímku tak nepůsobí jako samoúčelná egohaná - snad především díky absenci nějakého velkého poselství. (02.11.2015)

Závidím... (07.04.2010)

Poetika podle mého gusta. (22.09.2014)

Záhrada byla úžasná a to jsem ji poprvé viděl v devadesátkách, kdy jsem byl ještě mlaďoch téměř bez zkušeností. 1995 to byly nejlepší roky na střední tam na jihu s mojí bandou. Daleko byla ještě krize středního věku, otázky proč tu vlastně jsme, daleko byly ještě ztráty prvních blízkých i postupné s tím spjaté a o to rychlejší proniknutí do uhoněného a ustaraného světa dospělých. Viděna po letech, je Záhrada stále kouzelná jako tenkrát, navíc ovoněna tou dobou kdy byla točena. Jestli šedesátky než sem přijeli v plechových maringotkách bubáci RuSSáci (promiň Karle Kryle, ale oni jsou fakt odporní bubáci) byly neljepšími časy na níž vzpomínají naši otcové, pak pro nás to bezpochyby byly devadesátky. Dávám za čtyři jablíčka. * * * * (31.12.2022)

Krásny film. Určite jeden z najkrajších slovenských, s ktorými som sa stretol. Umný pokračovateľ vláčilovskej poetiky (viem, je to tvrdenie veľmi vetché, ale taká je aspoň moja impresia) rozradený do 14 kapitol, jednoduché podobenstvo o návrate človeka k prírode. Lahodná kamera (a steadicamy ako lusk), podmanivá Godárova hudba a príjemní herci. Magický realizmus, tragikomika súcna. Ťažko si predstaviť lepšiu kombináciu v slovenskom filme. Plný počet nedávam azda len preto, že je Záhrada mocnejšia skôr v neopakovateľných okamihoch, ako v celku. Ďalšia projekcia to možno zmení. 85% "Konečne je všetko, ako má byť." (16.10.2014)

Mužská a dospelejšia variácia na Alicu v krajine zázrakov. Na druhej strane je tento subtílny magický realizmus prestúpený priam ženskou citovosťou vnášajúcou pokoj, súlad a harmóniu a akési až nadprirodzené chvenie. Aby režisér zvýraznil krehkú vnútornú štruktúru diela (a tiež rytmus, gradáciu i pocit určitej kontinuity), rozčlenil príbeh na kapitoly prednášané rozprávačom, čo by inak nebolo až tak zvláštne, nebyť enigmaticky štylizovanej enumerácie nadchádzajúcich udalostí v archaickej forme slovenčiny 18. storočia. Dobrodružstvá mládenca Jakuba v starootcovskej záhrade sú tu akoby paralelou k dobrodružstvám "mládenca Reného" z prvého po slovensky písaného románu. Filmová sonáta, ktorá sa nedá zapísať do slov, iba ak zrkadlovo obrátených... (01.01.2009)

...konečne je všetko ako má byť... Poetika na filmovým plátně. (12.09.2023)

Šulíkova poetika plná symbolů, v které si každý divák (pokud chce a jde snímku naproti) najde to své. V dnešním uspěchaném a přetechnizovaném světě působí tento snímek téměř jako čisté zjevení a "očistec". 33-ti letý Jakub prožívá krizi středního věku a útočiště nachází na opuštěné zahradě svého otce. uživ. RADEK99 to popsal hodně stručně, ale výstižně. Zde je naprosto zbytečné plýtvat slovy, raději se podívejte sami. p.s. Marián Labuda říká: KURVA, ale je tu pěkně. JÁ souhlasím a dodávám: kurva, bylo to ale fajné a pěkné. 4+1/2* (15.01.2011)

Slovensko (Záhrada): Česko (Cesta z mesta) = 1:0 (23.03.2014)

Ten film je divný, ale tak nějak to u poetických filmů bývá. Tenhleten je však divný v dobrém slova smyslu. Já nevím čím to může být, ale mně se film místy i docela líbil. Ať už si film přeberete jakkoliv, tak žádné silné poselství nezastává, ani žádnou myšlenku nepředává. Prostě si jen tak v poklidu plyne a plyne a plyne. A vy se na to chvílemi nemůžete vynadívat a chvílemi zase ne. Ale možná je film i naprostý propadák a já i mnoho dalších uživatelů bylo uneseno pouze půvabem hlavní herečky, protože nebývá úplným pravidlem, že se v našich líbezných končinách půvabné herečky vykskytují vždy a všude. No, ta levitace na konci mě urazila. Takže * *. P. S. Mile mě překvapil Roman Luknár. (27.10.2011)