Sucker Punch

Proč sledovat realitu, když fantazie, co z ní vychází, může být o tolik zajímavější a šílenější? Pětice (vlastně možná víc) krásných dívek a žen oblečených ve všem, co muž chce vidět. K tomu všemu (už) klasický Snyderův styl a s ním spojené opakování záběrů i nápadů (svých, cizích, ono to je ve výsledku fuk-jmenovitě lotr, i robot, mutant chronicles?). Mě osobně občas zklamala hudba, která někdy nefunguje ideálně a spíše jen "zbytečně řve" bez většího smyslu. na první pohled je to celé splněný sen dnešního (cool) teenagera, ale na druhý pohled nabízí Sucker Punch i něco jiného, lepšího (hromada odkazů, pointa, životní/osudový přesah?). Ten Superman bude hodně netradiční... (04.04.2011)

Scénář: Zack Snyder, Steve Shibuya .. 30% echt bordelu, zbytek se dá vesměs lajkovat, byť to opravdové potěšení tam není v až tak zástupné formě. Po stylové stránce Snyder stále umí vytasit nějaké ty esa z rukávu, bohužel je taky v mnoha momentech dost nepůvodní až nezajímavý. Soubojů a vůbec levelů je zde k plnění spousta, tím nejslabším počínaje až po skvěle propracovanou střílečku ve vlaku. K tomu fajn remixovaná hudba, Jena Melone a průvodčí Scott Glenn. Léčba ještě není kompletní, napodruhé ji doufám "vsucknu." (31.03.2011)

Where is Zack´s Mind? O čem sní Snyderovy holčičky před lobotomii? Zprvu krutě snové andělské ozvy, kdy první desetiminutovka vydá maximum za celý film, který se jí už po zbytek stopáž marně (ne)snaží dohonit. V realitě proklatě sexy panenky, ale ve fantaskní rovině figurky vyzbrojené obrovskými penisy, kterými bez ustání a do roztrhání těla máchají nemotorně kolem sebe, jenže z toho milý Snydere sladké sny rozhodně neupředeš! Sucker Punch mohla být fantasy variace na Moulin Rouge, kde za každou mříží šlo do diváka prát Because We can can can. Vykřičený kabaret rozprostírající se na tom nejnečekanějším místě – v útrobách psychiatrické léčebny. Ale ani oči hlavní hrdinky, skrz ně vede cesta do jiných světů, tentokrát nestačily na to, aby utáhly celý tenhle neskutečný (animovaný) bordel do zdárného konce. Pod tím vším vizuálním nánosem potenciál JE, i myšlenkově jde Sucker Punch poměrně chytře do hloubky, ale zápory a scénáristické výstřelky převyšují klady. Snydere never sing me to slep like that. (Febio Fest 2011) (26.03.2011)

Odvaha. Patnáct stop vysocí samurajové. Sebeobětování. Parní Skopčáci. Odhodlání. Draci. Statečnost. Vraždící roboti. Hrdinství. Minisukně. Touha. PC hry. Sen ve snu. Sweet dreams are made of this… Sbormistr Kulínský měl saunu, vizionář Snyder má Baby Doll s katanou v říši divů a kdo bude cítit potřebu, bude mít navždy po ruce Snydera a jeho Requiem pro panenky s posláním, že pokud jste vy, nebo někdo blízký v trablech, není nikdy pozdě vypustit vaši Army of me.. O Oscaru Isaacovi asi ještě hodně uslyšíme, ovšem u představitelek Liščí pětky za zrcadly si už o tom (krom J.Malone) nejsem tak jist. (23.08.2011)

Vizuální žranice, u které je úplně jedno, jestli ochutnáte nejdříve předkrm nebo dezert. Vše je totiž servírováno najednou. A proto místy můj filmový žaludek produkoval více žaludečních šťáv než bych chtěl. Příběh je sice jednoduchý jako facka a vizuál je klasický Snyderovský, ale bylo toho na mě přeci jen trochu moc. Na podobnou jízdu nejsem zvyklý ani u her, natož pak u filmu, kde navíc dění ovládat nemůžu, a proto si sakra rozmyslím, jestli se na Sucker Punch někdy kouknu znovu. Tak sis Zacku pohonil triko a teď prosím o návrat do normálu. (05.07.2011)