Ponurý dům

Po Nadějných vyhlídkách jsem se podíval i do Ponurého domu. Ten sice není tak dobrý, jako vyhlídky (rozhodně ne vizuálně a ani atmosférou), ale to je pouze jediný problém tohoto seriálu. Příběh je opět zajímavý, nesmírně vrstevnatý a propletený, plný zajímavých postav a perfektních hereckých výkonů (zejména Gillian Anderson, tradičně naprosto dokonalého Charlese Dance a mé roztomilé oblíbenkyně Carey Mulligan). Osm dílů by se možná někomu mohlo zdát příliš mnoho, ale tak to opravdu není. Nejen, že je to díl od dílu lepší (čímž se ukazuje Dickensovo mistrovství), ale ta atmosféra je tak podmanivá, prostředí dokonalé, výprava a kostýmy tradičně také nemají chybu. Perfektní seriál s perfektními hereckými výkony (což je slabé slovo) a úžasnými Dickensovými charaktery. 100%: (21.03.2019)

8/8 Klasický román Charlese Dickense z let 1852-1853 milovali již tací jako Chesterton nebo King. Toto je nejnovější adaptace, jež se stala určitým předělem mezi BBC seriály směřujícími k oslavám Dickensova 200. výročí narození. Následoval Oliver Twist, Malá Dorritka, Nadějné vyhlídky a Záhada Edwina Drooda. Obsazení je silné, Carey Mulligan je nádherně křehká a Gillian Anderson výtečná ve svém utrpení, které musí v sobě dusit. Jen si myslím, že 4 nebo 5 epizod by úplně stačilo, 8 je je skutečně příliš. I když to kritické téma o vleklé justici, která ničí celé rodiny po celé generace, je samozřejmě výborné. #bbc (25.04.2019)

Dickens si byl vědom, že každý řádný příběh má končit svatbou... Anglie zhruba v polovině 19. století a jak bývá u tohoto autora zvykem, máme tu sešlost lidí veskrze čestných a obětavých, jakož i bídných a zištných. Chudobince, sirotčince i šlechtická sídla, tam všude se podíváme v příběhu dědického sporu, který požírá své aktéry. Ne že by se chybky nenašly, ale byla to taková úleva od nových českých pohádek, že nezbývá než chválit. Mimochodem, Gillian Anderson se mi mnohem víc zamlouvá v adaptacích klasiky (mimo jiné slečna Havishamová v posledních Nadějných vyhlídkách či Anna Pavlovna ve Vojně a míru) než v rolích "agentek". (25.12.2016)

15 epizod se ze začátku zdálo až příliš, bála jsem se zbytečné roztahanosti. Nakonec mi to uteklo poměrně rychle. Bleak house je opravdu bleak - příjemně tmavý a ponurý. Pro rozmanité charaktery byli vybráni výborní herci, jejich postavy byly milé, důstojné i odpudivné (nechyběly samozřejmě ani komické a naivní, naštěstí to bylo v únosné míře) A pak tady máme pana Tulkinhorna, postava občas až děsivá - dlouhé záběry v polostínu jsou pro charismatického Charlese Dance jak stvořené. Celá miniserie je povedené zpracování krásného i smutného příběhu. (11.08.2013)

Tak tento BBC seriál mě přikoval do křesla od prvních okamžiků a už nepustil. A to jsem k němu ze začátku přistupovala se značnými předsudky, zejména kvůli jedné z hlavních postav: Gillian Andersonové. Neuměla jsem si ji představit jinak než jako agentku Scullyovou ze seriálu Akta X. A najednou měla hrát zásadní a přímo osudovou roli v jednom z klasických Dickensových románů. Ale její lady Dedlocková byla tak přesvědčivá a strhující, že dokonale vystihla tragický osud této rozporuplné ženy, jejíž životní bezvýchodnost Dickens naznačil již v samotném jejím jméně (deadlock – mrtvý bod, bezvýchodná situace). Vynikající byl také výkon Anny Maxwell Martinové, která za ztvárnění Esther Summersonové získala ocenění herečky roku 2006 (BAFTA TV awards) a která si jednu velice pěknou, i když menší roli střihla v dalším vynikajícím BBC dramatu – North and South. A pro mě neméně ohromujícím překvapením byl Burn Gordman v roli pana Guppyho. Tento maličký, snaživý, na pohled lehce odpuzující, ale přitom pitoreskně krásný človíček vás baví každým okamžikem a vy nevíte, jestli mu máte fandit, aby po těch jeho nekonečných slovních kotrmelcích získal srdce své vyvolené, nebo budete dál stranit tomu sice šarmantnímu, ale lehce konvenčnímu doktůrkovi, jehož srdce plane pro tu samou…. (26.01.2009)