Tron: Dedičstvo

Long live for users! TRON Legacy je filmem, který Vám rozhodí ZENovou rovnováhu jako žádný jiný v letošním roce. Polovina snímku je jednoduše geniální (těla, disky a stroje létají vzduchem, dokonalá architektura, stylová struktura, prostorová hloubka a zvídavý divák vpuštěný do tohohle programového, designově stylového bludiště vrní blahem), ale tahle polovina je vyplněna všemožnou vatou, pseudo mytologickým přesahem a snahou přesvědčit diváka, že dokonalost spočívá v samotné nedokonalosti. Navíc hudební stránka filmu je oním hybatelem děje a nikoliv hlavní postavy. Ačkoliv lepší videoklip/y si Daft Punk nemohli přát. Akční scény a trikové celky jsou dech beroucí, jenže když dojde na dialogy, zívá celá rodina. Nejenom, že Tron v samotném závěru imploduje do sebe, ale ještě se stihne mimoděk zparodovat. Už ale kvůli vizuálnímu fetiši a až neskutečně originálním akčním scénám symbioticky propojeným s hudební stránkou tohle dílko stojí za to vidět. Sem s Oscarem za hudbu a zvukové efekty. PS: poznámka konspirační - Joseph Kosinski musel natočit jen polovinu filmu – TU stylovější, v které se nemluví – a za zbytkem stojí někdo jiný. Ukázkový film na (tužkové) baterky. (10.12.2010)

Technicky absolutní vrchol současné kinematografie, který doplácí na lehce sterilní scénář. (16.12.2010)

Neuvěřitelně nádherný svět plný plastických obrazů. Snímek o umění, který je sám o sobě uměním. Nejde o klasický typ rodinného filmu i když tak byl koncipován. To vlastně jde ruku v ruce s tím, že druhý TRON jako věc vytvořená pro masy zůstal těmito masami nepochopen. A sám na sebe nevydělal. Zůstal "jen" experimentálním dílem spojujícím dva světy a to na obou úrovních. Možná mohl dosáhnout obojího, i přes režisérovu zručnost jde v určitých místech hlavně o jeho selhání, ale nepodařilo se. Škoda (digitální Jeff nebude vypadat digitální až za pár let, technologicky jsme blízko, ale přímo tam ještě ne). I tak ve mě ale zanechal něco co už dlouho žádný film nedokázal. Úžas, čistý zážitek (ale jiný než Cameronův AVATAR) ve světě, který se z roku 1982 přetransformoval od současné podoby. 3D má v tomhle případě smysl. (20.01.2011)

Digitální Jeff mě bude strašit ve snech ještě hodně dlouho... (20.12.2010)

Jestliže první Tron ve své době dokonale odrážel úroveň počítačů a úvahy o osmdesátkovém kyberprostoru, nový Tron hledá svůj smysl jen těžko, o to víc, že se snaží být jakýmsi pokračováním. Nemá ani jedno a svou existenci zdařile obhajuje pouze skrze 3D formát. Výklady, objevující v něm cosi hlubšího, mi připadají víc násilné a chtěné, než je skutečnost. Z tohohle kult nezaprší. (24.01.2011)

Ako dizajnér nemôžem íst pod 5*. 90% (11.12.2011)

Trochu jako Avatar,v tom smyslu,že jsou všichni natolik okouzleni vizuálem,že jaksi pozapomněli na debilní a kýčovitý obsah.Já ale nijak odvařená nebyla a když se sama sebe zeptám,co se mi na Tronovi zaujalo,tak mě napadne jen makeup a vlasy té bílovlasé holky:-)Ale ne dobře,nebudu nespravedlivá;začátek se mi jakžtakž líbil.Pak to šlo bohužel z kopce.Možná přeháním,ale podle mě je to taková podívaná pro kluky,kteří rádi paří hry,nic víc. (06.03.2012)

Vizuálně a atmosfericky naprosto brilantní dílo a pevně věřím tomu, že podobně jako například Matrix dekádu zpět, bude udávat tento snímek tempo a trend na budoucích několik let co se technického zpracování a nápaditosti týče. Je tak o to větší škoda, že po stránce dějové se jedná v podstatě o banální pohádku, která sama o sobě nebaví. Kdyby se tvůrcům podařilo nalepit alespoň průměrný příběh na "vystajlovanou" kostru, mohlo se jednat o milník světové kinematografie. Takhle je to jen reklama na to, kam se dá s dnešní technikou jít a zároveň hozená rukavice Jamesi Cameronovi, či Snyderovi. (29.05.2011)

Stylizace až na prvním místě. Protože mám slabost pro tyto divně kýčovité barvy a vizuál, je pro mě Tron celkem správná volba (Speed Racer by mohl dosvědčit). Jelikož jsem před tímto viděl Kosinskiho novější kousek Oblivion, rád se pustím do srovnání. Dvě věci mají totiž společné. Charakteristický vizuál (křiklavý zelený vs divně applovsky bílý) a elektronickou hudbu. Oboje funguje i zde, ale je třeba se mířit s tím, že film nešíří nějakou hlubší myšlenku, ale chce prostě pobavit a hlavně pokochat vás svými skvěle vymazlenými trikovými záběry. V děětství bych o něčem podobném snil. A čtvrtou hvězdičku za Olivii Wilde a především Jeffa Bridgese, kterej ej prostě cool (hlavně v kápi)...75% (23.11.2014)

Vysoká míra sebereflexivity (stavění na odiv neomezených možností digitální kinematografie, tematizace procesu tvorby fikčních světů, deformace obrazu a zmnožení rámů jako zdůraznění iluzivnosti digitálního světa i filmu samotného), 3D sloužící vyprávění, opozice pevné, stálé hmoty (klasického umění) a tvárnosti, nestálosti a proměnlivosti forem (moderního umění), opojný tanec barev, světel a tvarů připomínající avantgardní, futuristické filmy, hra a divák-hráč (či lépe uživatel), videoherní principy, které však nenarušují soudržnost filmu, harmonie v nedokonalosti, mýtus o stvoření a vyhnání z ráje, vzpoura proti Bohu, pozitivní poselství (vítězství reality, skutečného světa a žitého prostoru nad simulací a simulakry), Daft Punk, rytmizace střihu na jejich geniální hudbu a otázka nebývalé autonomie hudby a zvuku jako taková, vtahující, nesmírně originálně pojaté akční scény, které se mnohdy odehrávají na několika úrovních prolínajících se prostorů, kde se navíc neočekávaně mění gravitace, důmyslná a mnohovrstevnatá práce s odkazem prvního dílu (do jisté míry naznačená již v podtitulu "Legacy"), která zachází daleko za pouhé odkazování na konkrétní scény, situace, rekvizity a vizuální prvky, ačkoli i to je přítomno v míře více než vrchovaté (konkrétní příklad: podoba/grafika kyberprostoru v původním TRONovi odrážela tehdejší strop možností digitálních triků, který vylučoval snahy o fotorealističnost, stejně tak podoba současného TRONa ukazuje soudobé technické maximum, které již fotorealističnost, ba hyperrealističnost umožňuje, což mezi oběma filmy vytváří jednak silnou vazbu uplynulého, prožitého času, ale vypovídá i o proměně filmového média se vstupem do digitální éry, vývoji techniky, filmových vyjadřovacích prostředků atd. V tomto zrcadlení se zároveň zjevuje i zmnožování a tvárnost, které v novém TRONovi charakterizují nejen budování prostoru a přecházení mezi jeho jednotlivými vrstvami, ale především celkové uchopení dědictví předchůdce)... Ve výsledku úchvatná fúze videoherního a filmového světa, jejíž jediný výrazný problém spočívá v nechutně stereotypním zobrazení a postavení ženy, které mi pilo krev od začátku do konce. (16.12.2010)

Neocakaval som vela a dostal som porciu nabitu akciou, vizualnymi i zvukovymi efektami s perfektnou hudbou a celkom jednoduchym scenarom a to vsetko zabalene s 3D zazitkom v kine. Taketo nieco sa podla mna oplati vidiet len v kine, na pc to uz nie je ono a cudujem sa, ze Akademia Oscarov tento film nezaradila do kategorie najlepsich vizualnych efektov, pretoze to bola proste krasa, no aspon ze tie zvukove efekty tam su. Ten nadherny vizual mi pripominal trosku Spielbergovu A.I. UMELU INTELIGENCIU (2001) alebo Cameronovu PRIEPAST (1989) ked ukazovali mimozemske sidlo pod morom. Je to jeden z dalsich filmov, ktory chcem vidiet este raz. _________ Jeff Bridges - (Kevin Flynn / Clu) +++ Garrett Getlund - (Sam Flynn) +++ Olivia Wilde - (Quorra) +++ Bruce Boxleitner - (Alan Bradley / Tron) +++ James Frain - (Jarvis) +++ Michael Sheen - (Castor / Zuse) +++ Beau Garrett - (Gem) +++ Hudba: Daft Punk +++ (Videl v 3D kine 01.02.2011) +++ (01.02.2011)

Zhlédnuta 3D verze (bohužel ne v IMAXU). Na Trona jsem se těšil už od chvíle, co jsem zhlédnul první trailer. Ta hudba, ty efekty a Olivia Wilde… no hned jsem věděl, že na tohle musím jít do kina. Naštěstí mi to vyšlo a já těch peněz nelituju. Tron: Legacy se zpočátku může zdát jako hloupoučký film plný skvělých efektů (Oscar zaručen) a dokonalé hudby (tady bude na Oscarech boj, ale kdyby to vyhrál Daft Punk, vůbec bych se nezlobil) ale to není ani tak pravda, protože ke konci to začíná nabírat nového rozměru (řeč o dokonalosti je toho příkladem). Je to varování před dokonalou společností, je to jiná verze budoucnosti… Zkrátka, tohle není hloupý film. ____ Casting se taky povedl na výbornou. Jeff Bridges je jednoduše sympaťák, i ta jeho zlá verze má určité charisma, Garrett má něco do sebe a určitě by z něj mohl být dobrý herec no a Olivia… to je dokonalost sama, ať už má dlouhé, či krátké vlasy. Holt třináctka je třináctka (fanoušci House určitě chápou). A mně nezbývá než tenhle film doporučit každému, kdo chce vidět něco, co se nevidí každý den. Ale pozor, pokud to neuvidíte v 3D, tak sami sebe připravujete o dokonalý zážitek. (22.01.2011)

Jsem trošku na vážkách. Během projekce jsem rozhodně nepadal do kolen, den nato se mi ale jednotlivé pasáže neustále vrací a vybavují. Design chladně neonového počítačového světa a naprostý audiovizuální zážitek, u kterých jsem občasné logické lapsy ve světě umělé reality moc neřešil, respektive pro tentokrát nějak nechtěl řešit. Naopak jsem si užíval místy skutečně vymydlenou atmosféru s výborným hudebním doprovodem (monumentální elektronické techno Duft Punk) a tvůrci nabízený obsah mi tak nějak stačil. Pokračovaní osmdesátkové kultovní klasiky (respektive pokročilejší verze originálu) jsem si užil i díky Jeffu Bridgesovi, který zraje jako víno, vůbec mi nevadili ani Olivia Wilde nebo Garrett Hedlund, který mě ani zdaleka tak neirituje jako třeba hvězdičky typu Channing Tatum nebo Hayden Christensen. Dle mého sebejisté i zároveň povrchní dílo, které ale rozhodně dalo víc než si vzalo. Jo, vlastně přivítal bych víc syrovosti a hlavně humoru. Nakonec spíš čtyři (dietnější) hvězdy. (16.04.2011)

Jistěže je to sračka, ale akce je dobrá a když se zvuky herních automatů slijí do geniálního tracku od Daft Punku, mám radost. Příběhově a emocionálně nefunkční. (11.12.2010)

Toto je moje tretie stretnutie s tronom na ČSFD. Prvé sa konalo niekdedy v roku 2008, keď som sa zaregistroval a natrafil tu na užívateľa s nickom tron. Bol to jeden z mojich najobľúbenejších členov tejto databázy, pokiaľ som o ňom nezistil, že je to namyslený libtard. Druhý krát som na trona narazil v roku 2016, keď som sa dostal ku cyber sci-fi snímku "Tron", ktorý bol natočený v roku 1982. Boli v ňom použité na svoju dobu prvotriedne počítačové efekty. Vizuálne to bolo pôsobivé, no dejovo dosť nezrozumiteľné. Tretie stretnutie s tronom sa konalo prostredníctvom titulu "Tron: Legacy 3D". To ma celkom bavilo. Bola to fajn high-tech jazda. *** (21.09.2019)

Spolehlivě nejnudnější blockbuster roku. Ale i když mě během projekce v kině držel jen monumentální soundtrack, tak s odstupem musím přiznat, že jakousi brázdu mi TRON: Legacy v mysli zanechal. Po opuštění multikina tedy za dvě, teď za opatrné tři hvězdičky. A jestli v tom někdy objevím onu úvahu o "dokonalosti umění a fikčních světů", tak to možná ještě půjde nahoru :) (16.12.2010)

Vizuální orgie ve světě jedniček a nul, do rytmu dunící robotičtí Daft Punk a to vše v příjemném tempu. Škoda jen, že se někam vytratila trocha originality. (16.01.2011)

Tron se vrací po téměř 30 letech v naprosto perfektním audovizuálním zážitku, ale bohužel také s několika celkem vážnými nedostatky. Ale začněme u toho lepšího. Vizuál je totiž opravdu jedinečný a celého toho světa jsem opravdu nemohl nabažit, což ještě umocňovalo výborné 3D a hlavně téměř geniální hudba od Daft Punk. Ta sem opravdu dokonale pasuje a místy jsem si připadal, jak v nějakém jejich vysokorozpočtovém videoklipu. Herci jsou také převážně dobří. Jeff Bridges je charizmatický ve všech polohách, i se špatnou digi-hlavou (snad jediná výtka k efektům), Olivia Wilde je sympatická a strašně jí to sluší a Michael Sheen musel bejt asi během natáčení na drogách, což je v tomto případě jenom dobře. Jenom ten Garret Hedlund mě dvakrát nepřesvědčil a hláškování mu moc nejde. Kosinski se se svým debutem popral více než dobře a ukočírovat všechny ty vizuály opravdu umí, stejně jako akční scény, na které je radost se pohledět. Zaujmou také odkazy na první díl. Jenom v těch kecacích pasážích, kdy nastupují vztahy a nějaká ta filozofie, Kosinski naprosto selhává. Tyto pasáže opravdu nefungují, chvílemi jsem se díky nim v polovině dost nudil a celé mi to přišlo vlastně takové chladné, bez emocí. Tempo je tedy místy dosti pomalé a celé bych to klidně prostříhal na 90 minut, jako měl původní Tron. I tak se jedná o velmi nadprůměrné pokračovaní (nebo spíš upgrade?) a jestli se Kosinski do příštích filmů naučí pracovat s emocema, tak se máme na co těšit. (20.12.2010)

Už jen za vymazlený vizuál a hustý Daft Punk-:) (05.09.2011)

Na TRONa je hrozně složité nahlížet z přísně objektivního pohledu. Hlavně ve srovnání s jinými snímky se leckdy může zdát jeho hodnocení šíleně přehodnocené, anebo naopak trestuhodně podprůměrné. Film je totiž v první řadě výletem. Nezapomenutelným tripem do high-tech počítačového světa. Kdybych měl od boku vypálit největší pozitivum snímku, tak od Blade Runnera tu nebyl tak bezchybně fungující audio-vizuální zážitek: Daft Punk se tímhle zářezem v portfoliu sakramentsky vyšvihli a můžeme očekávat, že v budoucnu budou v souvislosti s filmem častokrát spojováni. Neskutečné, vážně jsem rád, že jsem to viděl v kině. Při akčních scénách basy rozvibrují sedačky (chápete, ROZVIBRUJÍ SEDAČKY!) a člověk si připadá, jako by byl vedle Sama v aréně, na světlomotorce, ve světlotryskáči... Úchvatné (mnohé slibují již úvodní titulky, při kterých příjemně mrazí)! Jako něco nového a cool na poli technologie a OST funguje TRON bezchybně... takže o to více zamrzí jediná solidní, velmi povedená dlouhá akční scéna. Zbytek je totiž zaplácaný "už jen tím" soundtrackem, nepřesvědčivým vizuálním rádobyoslňujícím hábitem, a divnými dialogy. Značné množství filmových a logických chyb je pak dodatečně omračující pěstí na vykulené oko. Ale jak říkám, zde je důležité hodnotit onen zážitek a fakt, že si daftpunkáči ukradli celou stopáž pro sebe. Zdravím Balakriele :-). (04.01.2011)