Réžia:
Giuseppe TornatoreScenár:
Giuseppe TornatoreKamera:
Enrico LucidiHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Francesco Scianna, Margareth Madè, Raoul Bova, Giorgio Faletti, Leo Gullotta, Ángela Molina, Enrico Lo Verso, Laura Chiatti, Nino Frassica, Monica Bellucci (viac)Obsahy(2)
Snímek se širokým záběrem se odehrává v rozmezí třicátých až sedmdesátých let minulého století na malé italské vesničce. Slavný sicilský režisér a scenárista Giuseppe Tornatore (Bio Ráj, Malena) vypráví svůj příběh nejenom prostřednictvím ústřední manželské dvojice, ale do děje nechá zasahovat i jejich široce rozvětvené příbuzenstvo, přátele, sousedy a tak vůbec. Do hlavní role obsadil svou oblíbenou herečku Monicu Bellucci. Hudbu k filmu skládal Tornatoreho dvorný spolupracovník slavný Ennio Morricone, který má na kontě téměř 500 projektů. Ve své profesi, jenž mu vynesla pět nominací na Oscara a jednoho čestného za přínos filmové hudbě, pokračuje i navzdory faktu, že v listopadu 2008 oslavil osmdesátiny. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (91)
Film, který pro mě byl maximálním překvapením!!! Tohle jsem opravdu ani v nejmenším nečekala a maximálně jsem si to užila!! :) Výborný děj, téma, myšlenka, herci, prostředí, prostě všechno zcela na jedničku!! Film měl úžasný dějový spád a ani na minutu jsem se nenudila :) Tady to ani nešlo :) Stále se tam něco dělo a hlavně nebyl ani důvod se začít nudit, jelikož téma bylo úžasné a hlavně jazyk hlavních představitelů... :) no to byla jízda :) Italština je velice výrazný jazyk, který nenechal usnout ani jediného diváka v sále.. :) Guiseppe Tornatore opravdu odvedl svou práci na jedničku a doufám, že takhle bude pokračovat i dál :) ()
Film ze kterého dýchá ze všech stran Itálie. Zároveň film, který potřebuje resuscitaci, protože příběh je nevýrazný a ve výsledku nic nepřináší. ()
Je tam vše a přitom tam chybí to zásadní....pro mne docela dost zmatený film, snažící se o cosi, co nakonec vyzní dost křečovitě a smutně, jelikož mne donutí dát tak nízké hodnocení. Holt ani Tornatore není vždy neomylný a tento film je rozhodně to slabší, co nám mohl nabídnout. ()
Nevyvážená a zmatečná multigenerační freska jednoho sicilského zapadákova a jeho obyvatel...Zpočátku prosluněná, divoká, hravá, groteskní a s příchutí Bio Ráje i Maleny ...Pak už bohužel příliš politická, zdlouhavá, převyprávěná a nudná...A nic na tom nemění ani Morricone nebo Monica Belluci ve své nejzbytečnější a snad i nejkratší roli, která tu je jen kvůli jménu pro plakát... Na kvalitu svých předchozích počinů Tornatore nedosáhl... ()
8,0/10 Giuseppe Tornatore vo svojich filmoch vždy úspešne manévroval medzi mainstreamom a akceptovateľnosťou zo strany "náročnejších" kritikov. V prípade svojho posledného snímku sa prikláňa bližšie ku vkusu priemerného diváka, čo sa prejavuje napríklad na komediálnych skečoch, ktoré sú vložené akoby mimo hlavnej dejovej linky a pre niekoho môžu byť rušivé (množstvo hlášok má pritom šancu zľudovieť, ak už predtým netvorili súčasť juhotalianskeho pohľadu na život a okolitý svet). Hoci zvolená forma rodinnej ságy nie je dôsledne naplnená, miestami je možno až príliš skratkovitá a má trochu zastaralú štruktúru, vo filme sú tieto nedostatky vynikajúco zamaskované juhoeurópskou obdobou magického realizmu. Funkcia príbehu je odsunutá do úzadia a do popredia naopak vystupuje nostalgické prelínanie radosti, humoru a smútku, či nádejí a ich pričastom rozplývaní. Primárny dôraz totiž režisér kladie na konkrétne situácie (+ spomínané hlášky) a ich potenciál seba-identifikačného prvku pre Sicílčanov. A ako to už pri seba-identifikácii býva, jej úlohou nie je podávať verný a neprikrášlený obraz, ale ponúknuť spôsob, akým chceme vnímať samých seba (táto veta je na margo o údajnej klišéovitosti sicílskej nátury). Baariu preto z uvedených dôvodov nepovažujem ani tak za radový film, ako za isté memento (pre Sicílčanov a ich nedávnu históriu), ktoré si svoje predsavzatia plní poctivo a priam dokonale. ()
Začátek a konec ještě ujdou; to, co je mezi, a kde se u většiny filmů vyskytuje děj, je změť různých nostalgických obrazů bez hloubky. Vskutku je režisér ještě příliš mlád na podobnou životní retrospektivu. Tornatoreho rodný kraj a potažmo celá Itálie je zde zpodobněna jako země nacionalistů, mafiánů, komunistů a všudypřítomné chudiny (což ovšem po válce tak bylo). ()
Typicky Tornatoreho rukopis, so všetkym čo robi jeho filmy tak skvelymi. Bohužiaľ v tomto pripade to nebolo poskladane tak dobre, aby to fungovalo tak ako by malo. A už sme to tu v inom kabate mali. Priliš skratkovite, skokovite, priliš epizodne. Tornatore vlastnu latku sice podliezol, ale stale to ma čo ponuknuť. ()
Líbilo se mi, jak je to vyprávěno - v obrazech a epizodách a je to vyloženě divácky nevděčné, což od sledování během první půlhodiny odfiltruje lidi, co prostě na to nejsou/nemají na to náladu, a ten zbytek může sledovat proměny sicilského městečka během padesáti let s nádherným vizuálem a naprosto famózní hudbou mistra Morriconeho. Příběh tu vážně nijak epický není, ale o tom ten film ani neměl být, a mi osobně to takhle vyloženě sedělo. Potěšilo i malinké pársekundové cameo bohyně Bellucci. ()
Totálně zapomenutelný Tornatore, což o jeho dalších snímcích, které jsem viděla, rozhodně říct nemohu. Zklamání. ()
Je to takový film o historii Italského sicilského maloměsta. Sledujeme vývoj postavy od dítěte po dospělost. Kamera a reálie super, ale chybí tomu děj. V podstatě se nic zajímavého neděje, prostě obyčejný život italského komunisty, který se nedostal do parlamentu. Škoda mohlo to mít na víc. ()
reci o tom, ze je to beckovy Amarcord jsou zcestne. S Amarcordem ma tenhle film spolecnou Italii a malomesto, ale jinak jde o dramaturgicky velmi zajimave postavenou kroniku maleho sicilskeho mesta, s linkou kterou prochazi linie dejin Komunisticke strany sicile jako ruda nit. Oproti tomu je Amarcord mozaikou vzpominek, takze pokud bych hledal vhodne prirovnani, tak svou magickou realisticnosti i proletarskou linkou se vypraveci struktura i samotny film blizi spise literarni predloze Jakubiskovy Tisicrocne vcely. ()
Pravda, dej tomu filmu chýba. No tento film ma aj tak očaril. Najmä tou časovou šnúrou ako pekne prebiehala. Je pekné sa ponoriť do tých rokov. ()
Myslím si, že moc pěkný snímek. Mozaika italské historie 20.století z pohledu jihoitalské komunistické rodiny. Příběhy a scény jsou na sebe poskládány a střípky postupně tvoří příběh a děj. Zajímavý způsob. Kdyby byl snímek o hodinu kratší, byl by pro laického náhodného diváka velice poutavým. Myslím si, že toho má Baaria hodně co do sebe, jen nevím.. proč nemohu dát více hvězd. Nějak mě to jako celek neoslovilo. 7/10 ()
Nevím, jestli by Fellini postrádal hozenou rukavici, ale pokud ano, vím kdo ji zdvihl :-) ()
Sice dlouhý, ale film si jede krásně po své koleji, že se prostě díváte, postavy stárnou a vám se chce samozřejmě na konci filmu na záchod. Taky dobré pro mladé bolševiky. ()
Vie vôbec distribútor o čom píše oficiálny text? Monica Belluci sa tam teda iba mihla, určite to nie je hlavná rola. Celý film sa dá dopozerať celkom v pohode, zato záver bol pre mňa nedokončený, ako keby režisér nevedel ako to má celé zakončiť. ()
Film celkem zajímavý, ale marný, jako celé komunistické hnutí v západní Evropě. Cosi tam možná dokázali, ale jedině proto, že se nikdy nedostali k moci. Díky tomu mohli být těmi "jako lepšími". Navzdory úsilí hlavního hrdiny prosadit komunismus se životní úroveň jeho spoluobčanů v průběhu celého filmu neustále zlepšuje. Na filmu mě jinak dále zaujalo, že je v něm pořád dobré počasí. ()
Bohužel, tento film mě vůbec nezaujal. Vadily mi tam dost velké skoky v čase a ději. V podstatě to bylo o ničem. Příběh mladého italského komunisty, bez vzruchu, bez nápadu. Navíc komunistických agitek a žvástů jsem si v mládí užil dost a dost a to mě na tomto filmu vlastně štvalo nejvíc!!! ()
V oficiálním obsahu se píše o snímku se širokým záběrem. A právě široký záměr, s nímž ruku v ruce kráčela lehká nezáživnost příběhu, byl hlavním problémem, který jsem s posledním filmem mého oblíbence Giuseppe Tornatoreho měl. Osudům tří generací rodilých Sicilanů, díky nimž lze pochopit i lecos z historie sicilského ostrova bohužel chybí něco z italské přímočarosti projevující se např. v Tornatoreho předchozím díle Maléna. Pokud si chcete po náročném dnů odpočinout u nenáročného jednoduchého, tak tady rozhodně nepochodíte. ()
Není třeba pochybovat o osobitosti Sicílie, ale k tomu nemusí být natočen tak dlouhý film. Chybí výrazný ústřední motiv, jedná se pouze o sled drobných epizod. Vzpomínky na Sicílii a její rázovité postavičky. Jednotliví protagonisté mluví o svých starostech a problémech, ale chybí hlubší psychologie postav. Všechno zůstává příliš na povrchu. Co mě obzvlášť nesedí, je naivní víra v komunistické ideje bez jakékoliv sebereflexe. Peppino zůstal tím nepoučeným komunistou, který je přesvědčen, že jedině komunisté jsou tou partají, která skoncuje s mafií. ()
Reklama