Ďaleko od hlučného davu

Neviděl jsem dřívější adaptace ani nečetl knížku, takže mě docela bavil příběh filmu, což by zrovna s tímhle tématem asi tak nebylo, pokud bych věděl o všech zápletkách i jejich vyústění, ale takhle šlo o kvalitní film, který mě nějak výjimečně nedostal, ale jednoduše mě bavil. Akorát si myslím, že to celé je takové šablonkové, nic extra, nic nového. Jako z příručky "Jak nezklamat diváka" kapitola "Stá adaptace toho samého." (20.07.2015)

Veľmi pekné. Keď román pre ženy napíše muž, hneď sa to dá lepšie pozerať. Pekné prostredie s typickou britskou atmosférou, dobrí herci, zaujímavý emancipačný príbeh, ktorý chlapom nejde proti srsti a ani tá romantika tu nie je zbytočne presladená. Carey Mulligan je vo svojej role absolútne výborná a len na porovnanie si asi budem musieť pozrieť aj originálnu verziu z roku 1967, pretože Julie Christie bola vtedy iná kočka. (06.11.2017)

Ach, tyhle feministky! Pro mě napříště "Dál od hlučícího davu", dál od milostných křečí, dál od dialogového mlácení prázdné slámy a dál od toporných hereckých výkonů. Konečně, dál od romantických dramat by se měl držet i Thomas Vinterberg a věnovat se tomu, co mu jde nejlépe - rozboru dánských zvrhlíků. (21.02.2016)

Impozantně natočené, plné světla a prosluněných záběrů, ale přece jen o třídu méně intenzivnější, než třeba Jane Eyre. A ač se jedná formálně o velmi podobné filmy, které pojednávají o podobných věcech, Jane je přece jen dobovější, syrovější a autentičtější. U Madding Crowd je až příliš mnoho snových scén, které mnohdy nedávají ani moc smysl, spíš jsou pro potěchu oka. Možná se dá namítat, že to ve viktoriánské Anglii 19. století až tak moc nevadí, ale opak je pravdou. Schoenaerts je však vynikající jako vždy a zbytek tak nějak klape do rytmu. Určitě ne špatný pokus, ale ve stejném ranku jsou daleko zajímavější kousky. Mimochodem famózní hudba, která těžce vykrádá The Village. (16.04.2016)

Daleko od hlučícího davu disponuje dvěma mými oblíbenými aspekty: 1) Příběh se odehrává ve staré dobré Anglii kdysi v 19. století, což mám rád - zejména díky prostředí, kostýmům a celkové atmosféře. 2) Ve středu stojí emancipovaná ženská postava, která si jde tvrdě za svým a nenechá se jen tak zviklat nějakým mužským názorem - v tomto případě ji velmi dobře ztvárnila Carey Mulligan, která na jedné straně působí opravdu křehce, zatímco na druhé straně je neobyčejně podmanivá. Příběh filmu nenásilně ubíhal, a byl doprovázen nenápadnou hudební stránkou a pěknými záběry anglické krajiny. Zkrátka film, který je mým šálkem kávy přinejmenším z výše zmíněných důvodů. (05.07.2016)