The Postman Always Rings Twice
Réžia:
Tay GarnettScenár:
Niven BuschKamera:
Sidney WagnerHudba:
George BassmanHrajú:
Lana Turner, John Garfield, Cecil Kellaway, Hume Cronyn, Leon Ames, Audrey Totter, Jeff York, Byron Foulger, Jeffrey Sayre, Harold Miller, Frank Mayo (viac)Obsahy(1)
Film vycházející z příběhu Jamese M. Caina se točí kolem destruktivního vztahu dvou milenců. Jejich problémy se nakupí poté, co skoncují s manželem, který jim překáží. Nick Smith, majitel restaurace u silnice, si najme Franka Chamberse jako pomocníka. Frank se zaplete s Nickovou krásnou ženou Corou. Ta přemluví Franka, aby jí pomohl zabít Nicka "nešťastnou náhodou". Ale víte, jak dopadají ty nejlépe promyšlené plány? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (73)
Námet je výborný, hlavne na ňom môže film stavať. Škoda len, že to scenáristické prevedenie, občas divné chovanie postáv a slabšia uveriteľnosť chovania postáv (napr. scéna s vydieraním) to tlačia trochu nižšie. Ústredná dvojka je pritom fajn, rovnako ako aj herci vo vedľajších postavách. Turnerová bola vo svojej dobe kosť. Rozhodne som sa nenudil. ()
Hm... ()
Až na občasný romantismus (naivní umění) dokonalá drama dvou milenců. Tvůrci správně pochopili o čem to především je a Lana Turnerová s John Garfieldem to výtečně zahráli. ()
Cainova předloha, to je plebejsky prostým jazykem vylíčený příběh naplněný živočišnými vášněmi, ve kterém se jeho jednoduchý vypravěč s předsudky vůči práci, policajtům, Řekům a Mexikánům sám místy trochu ztrácí a z kterého jakoby mimochodem vyrůstá pocit osudovosti a málem existenciální úzkosti. Garnettova verze podává tutéž zápletku v líbivém noirovém stylu, ve kterém stejné osudové zvraty najednou vyznívají vyumělkovaně, uhlazuje divákovi cestičku zjednodušováním a doslovností (pro jistotu po lopatě odůvodní i toho v románu nevysvětleného pošťáka z titulu), místo temných pudů nabízí kodexově krotký hollywoodský glamour 40. let: „Then I saw her. She had been out back, in the kitchen, but she came in to gather up my dishes. Except for the shape, she really wasn't any raving beauty, but she had a sulky look to her, and her lips stuck out in a way that made me want to mash them in for her.“ … „You think I'm Mex. … I may have dark hair and look a little that way, but I'm just as white as you are.“ vs toto. Ne že by se na to nekoukalo hezky, ale skoro bych řekl, že i ten studený čumák Visconti z toho tenkrát vymáčkl větší šťávu. ()
Slavná noirovka, ale mě prostě neseděla ta hlavní dvojka a jejich love hate/vztah, který přepínali jak na lusknutí prstu. Vždy potom co se něco vážného stane a se asi 7x za film Garfield vytasí se stejným narativním komentářem k tomu co se dělo pak několik dnů nebo týdnů a už asi potřetí je to hloupé. Lana Turner je tak moc femme fatale, že to ani už víc nejde. ()
Né že bych měla něco proti Amíkům, to né... Tak jako se mi víc líbily Cabiriiny noci než Sladká Charity, tak i tentokrát musím dát přednost Posedlosti před Pošťákem... Scusi, mi piace giovanni italiani...:) ()
Zďaleka nie najkvalitnejší, ale určite najukážkovejší príklad žánru film- noir, kedy je potencionálna kriminálna akcia neustále nahradzovaná melodramatickosťou a rovnako tlmená sexuálnym dusnom. Takže sťažovať sa na nedostatok dramatickosti by bolo závažnou koncepčnou chybou. ()
Výborný film, jehož atmosféra mě vždy ohromí :) Nejvíc se mi líbilo to, že zpočátku není přesně jasné z jakého důvodu si krásná, mladá, velice atraktivní žena vezme muže, který k ní absolutně "nesedí". Až po určité době to sama ve filmu objasní, ale i tak mě to stále zaráží...Já prostě miluju americké filmy z 30.,40. a 50.let :) Zcela souhlasím s komentářem uživatele Kulmon. ()
souhlasím s některými komentáří, že je to velmi podobné Hitchcockovým filmům. Lana Turner je opravdu sexy jako božská Ingrid a skoro tak krásná jako Kim. ()
Špičkový noir s parádní atmosférou. Blondýny mě kdovíjak neberou, takže mi přišlo až komické co všechno Garfieldova postava neudělá jen aby jednu z nich dostala do postele. Lana Turner ji ale trefila skvěle, takže se sympatiemi jsem na ni stejně neplýtval. Luxusní mrška ! Asi zkusím i remake jen tak, pro srovnání. ()
Tak nejak sem si to predstavoval, kdyz jsem cetl knihu.. Perfektne zvladnuta atmosfera a hlavne prvni polovina filmu je neskutecne napinava.. Nektere dialogy sou dneska uz trochu smesne, ale prece jenom je to film stary neuveritelnych 60 let a ja jenom zasnu, jak se tehdy skvele tocily filmy... ()
Oproti předloze trochu pozměněné (dobře, místy trochu víc), ale to je bezvýznamná poznámka, pokud knihu člověk nečetl... Lana je - hlavně na začátku - dost přesvědčivá potvora. John i přes svůj věk působí jako "ucho". Tak či tak, má to kouzlo! ()
Bohyni Lanu Turner uz jsem videl v lecjakem filmu, ale tohle deklasuje vsechny moje dosavadni zazitky s touto legendou na bod mrazu, nebot ted jsem teprve prozrel... :-) Dokonaly noir s koncem, ktery sice trosku natahovany je, ale nemyslim, ze to nejak zasadne vadi. 4+ ()
Ajajaj! Zapeklitá to věc! a u mě je to 3,5 - takže opět nespravedlivé zaokrouhlení. Ale vlastně proč ne? Myšlenku to má a závěrečná scéna s pošťákem se mi hodně líbila - zazvonil z plátna i u mě:-) Lana Turner je naprosto nabitá sexappealem, zato John Garfield mě tedy příliš neoslovil - nebyl to můj typ.... spíš mi přišel jako totálně netyp právě na tuhle roli - působil tam na mě dojmem takového šmouly Nekňuby. Ale proto bych filmu hodnocení neubírala - spíš mi vadilo tempo. Zpočátku dobrý, příběh odsýpá, ale pak se to nějak zaškobrtlo a film se začal táhnout jak týden před výplatou. Jinak si ale myslím, že je to klasika, která opravdu stojí za shlédnutí! Hlavní heslo: cherchez la femme!:-) ()
Blonďatá kráska Lana Turner vypadá sice jako anděl, avšak spolu se svým milencem vymyslí pekelný plán k odstranění jejího manžela. Skvělý film noir, největší dojem ve mně zanechala Lana Turner, koupání v moři, vyřízení vyděrače. Naopak scény u soudu mi přišly rozvleklé. Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. ()
Neviděl jsem verzi s Nicholsonem, takže nemůžu srovnávat, ale čekal jsem od tak slavného filmu více. První hodinu je to celkem nuda a klasický milostný trojúhelník - starý manžel, mladá manželka a mladý milenec. Pak je tu výborný soudní proces, ale posledních cca 25 minut je to jeden pitomý zvrat za druhým a samozřejmě to nejstupidnější možné finále. Herecky taky nic moc, majitel pumpy mi svoji veselostí lezl za chvíli na nervy, hlavní hrdina moc charismatu nepobral a tak zbylo jen pokoukání na krásnou Lanu Turner. Celkem dost průměrný thriler. ()
tady se projevila moje averze na starsi BW filmy, herci nejsou spatni, ale dej je naprosto predvidatelny... ale porad lepsi nez remake s nicholsonem... ()
[2,5*] "That's it, burn it up. I'll go tell my wife you're gonna stay." "Your wife?" Klasický film noir (kriminálna dráma), zaradený do zoznamu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, s čím sa teda vôbec nestotožňujem. Má síce celkom fajn atmosféru napätia a aj ten námet je celkom zaujímavý, lenže na jeho spracovaní mi vadí hneď niekoľko vecí. Príbeh (scenár) je značne vykonštruovaný, chladný, necítim v ňom ani náznak emócie (hoci je vraj o osudovej láske). Postavy majú mizernú psychológiu, chovajú sa úplne nevyspytateľne a bez nejakej logiky (ten divný bozk mal akože čo znamenať?). Navyše sú ich prejavy strašne strojené, ich dialógy akoby písalo nejaké dieťa. No a nesadli mi ani dvaja hlavní predstavitelia - John Garfield je bez štipky charizmy (čim je asi tak neodolateľný, že sa mu krásky hneď vrhajú okolo krku?) a blondínka Lana Turner je celá umelá, až hrôza. Samozrejme, ako pomaly v každom hollywoodskom filme, nemôže chýbať nejaký ten tendenčný súdny proces, s nejakými tými právnickými kľučkami, ktoré v tomto prípade pôsobia až komicky. A k tomu pár právnických mŕch (veď USA - krajina právnikov). Visconti sa vo svojej Posadnutosti (1943) s daným námetom vysporiadal podstatne lepšie. "With my brains and your looks, we could go places." ()
Dobrý noir s klasickou zápletkou, několika dějovými zvraty krásně ukazuje jak všechny plány a dohody se pokazí. Ke konci je to už trošku přehnané. ()
"Pošťák vždycky zvoní dvakrát" podruhé…¬ Krimipříběh "Pošťák vždycky zvoní dvakrát" marylandského spisovatele Jamese M. Caina z r. 1934 patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v tomto literárním genru napsáno. Traduje se, že český překlad Jaroslava Kořána je lepší anglického originálu Cainova; faktem je, že tento překlad (z r. 1987) se vydává dodnes a jeho četba je opravdovou lahůdkou pro milovníky krimi či noir příběhů.¬ Znám a viděl jsem — přiznávám že v různých obdobích svého života, což je na úkor věrohodnosti mého porovnávání — celkem čtyři filmové zpracování tohoto mého oblíbeného a v pravdě silného příběhu o lásce, vášni, neřesti i zradě, s vhledem do USA právního systému své doby. Žádné z nich nesahá ani po pás prožitku z četby; přes to alespoň některá z nich stojí za pozornost do té míry, že není od věci je shlédnouti, třebaže po četbě bude umělecký účinek na diváka dozajista otupen.¬¬¬ 1. "Posedlost" Itala L. Viscontiho z r. 1943 je žel pouze volným zpracováním literární předlohy; důraz klade Visconti na jiné stránky — neorealistické ztvárnění tehdejšího života chudých vrstev, čímž samotný příběh trpí, odsouván do pozadí. Pro milovníka noir snímků asi nejméně vhodné ke shlédnutí — byť nátočet nepostrádá uměleckých kvalit Viscontimu vlastních a byť oba hlavní představitelé příběhu v podání Clary Calamaiové a Massima Girottiho typově k předloze velmi dobře sedí.¬¬¬ 2. "Pošťák vždy zvoní dvakrát" v režii T. Garnetta a scénáři N. Busche americké produkce z r. 1946 je nátočtem ke knize dobře přiléhajícím, částečně i slušně budovanou dramatickou linkou. Toto zpracování považuji za předloze nejlépe odpovídající a divácky nejvděčnější, také Lana Turnerová a John Garfield v hlavních úlohách odpovídají předloze velice dobře a dobře své úlohy také hrají.¬¬¬ 3. "Pošťák vždy zvoní dvakrát" americké produkce z r. 1981 režíroval B. Rafelson a scénář napsal známý a kvalitní scénárista D. Mamet. Toto zpracování je záměrně syrové, stavějící do popředí sexualitu; tím se odlišuje od zpracování z r. 1946, které staví na typech a ne na živočišné akci. Herecké umění J. Nicholsona můžeme vynášeti jak chceme vysoko. ale pravdou je, že se na úlohu mladého tuláka Franka vůbec nehodil — věkem, vzhledem, vystupováním. Scénář lze hodnotiti velice sporně, podle mé mínky jeho živočišné pojetí předlohu zabíjí a jí neodpovídá, což s nevěryhodným obsazením Franka Nicholsonem tomuto zpracování nejvíce asi ubližuje a staví je na nejzazší místo ze všech čtyřech, které tu porovnávám.¬¬¬ 4. "Vášeň" je dílo (mimo jiných) maďarského režiséra a scénáristy G. Fehéra, natočené r. 1998. Nátočet je nepříznivě poznamenán spoluprací s lidmi pohybujícími se okolo maďarského tvůrce Bély Tarra, který se také, žel, podílel na scénáři. Vzniklo sice dílo nejvíce umělecké po výtvarné a filmové stránce z porovnávaných, ale obdobně jako u Viscontiho "Posedlosti" dílo, u něhož je literární předloha dávána do pozadí, aby vynikly kvality jiné. K tomu ještě vybraní představitelé Řeka Papadakise a jeho manželky Cory (Ildikó Bánságiová a Džoko Rosič) jsou podobou, ale i herecky vzdáleni duchu knihy.¬¬¬ Z předchozího vyplývá tato sumace: Kdo nečetl knižní předlohu, taktéž kdo nechce ztráceti čas sledováním různých nátočtů a chce si vybrati pouze jeden, tomu doporučuji shlédnouti — pokud si může vybrati — Garnetův-Buschův snímek z r. 1946. () (menej) (viac)